Série článků, kterou odstartovala reportáž HlídacíPes.org o hlídkách Národní domobrany podél německé hranice, vyvolala i reakci vedení spolku. Ten na dotazy novinářů dosud nereagoval a dál nereaguje. Na webových stránkách Národní domobrany se ale v posledních dnech objevilo několik reakcí podepsaných trojicí šéfů: Marka Obrtela, Nely Liskové a Františka Krejči.

„Pro cukříček od páníčků cokoli: Zablešení mediální mopslíci z mainstreamu opět snaživě zaňafali na Národní domobranu.“

Kromě útoků na novináře, kteří popisovali náplň práce samozvaných hlídek domobrany, reakce obsahují i popis politických cílů spolku. Je tak možné udělat si obrázek o tom, jaká by měla být podle představ šéfů spolku jeho budoucí role.

Chceme do ústavy

„Naším základním cílem je, že existence a činnost Národní domobrany musí být zakotvena v Ústavě ČR. Musí být zákonem výslovně stanoveno, že občané ČR společně vytvářejí Národní domobranu za účelem zajištění stability, klidu a bezpečí obyvatel ČR a obrany státu, že členství a služba v Národní domobraně je čestnou povinností občana ČR,“ píše vedení domobrany v prohlášení zveřejněném minulý týden.

Stát by měl domobrancům sám zajistit výcvik a zbraň a výstroj by měl zajistit ze státního rozpočtu. Zároveň je z prohlášení jasné, že nejde o nějaké nevinné občanské hlídky, které pouze monitorují zelenou hranici a případně upozorní policii na výskyt migrantů, pokud se s nějakými setkají.

„Vytváříme Národní domobranu jako budoucí vojsko územní obrany a jako druhou, dobrovolnou zálohou Armády ČR, pro kterou musí platit, že nebude použita mimo území státu,“ píší Obrtel, Lisková a Krejča.

Stát se ovšem na žádnou spolupráci nechystá. Ministerstvo obrany na dotaz HlídacíPes.org jasně uvedlo, že se od Národní domobrany distancuje. Vede ji jako extremistickou organizaci ve svých pravidelných výročních zprávách.

Armáda ČR buduje systém aktivních záloh zcela nezávisle na domobraně. „Za první pololetí letošního roku se podařilo navýšit počet záložníků o 500 osob. Celkem již máme prakticky 1900 aktivních záložníků. Při tomto tempu je dosažení cíle pěti tisíc příslušníků aktivní zálohy do roku 2025 více než reálné,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Nic neskrýváme, ale…

Národní domobrana píše, že své aktivity právem pokládá za státotvornou, občansky angažovanou záležitost. „Nic neskrývá, není nějakou ilegální, podvratnou, protistátní organizací a nedělá nic nezákonného. Její činnost může každý sledovat na webových stránkách a může se na ni obracet s dotazy.“

Obracet se na vedení domobrany je sice možné, ale žádných odpovědí se tazatel nedočká. Zejména na otázky, které vedení nejsou po chuti.

„Pokud byli v minulém období představitelé Národní domobrany mainstreamem požádáni o informace, snažili se vyhovět, a přestože nebyl důvod dělat si falešné představy o skutečných pohnutkách prorežimních pisálků, očekávali představitelé Národní domobrany alespoň trochu objektivní a vyvážený přístup. Ale bohužel – výsledkem vždy byla jen manipulace s fakty a lživá demagogie.“

Rada Národní domobrany se proto „na základě dosavadních zkušeností“ rozhodla, že nebude poskytovat žádné informace, stanoviska, vyjádření a nebude odpovídat na dotazy novinářů.

A stejnou mediální zdrženlivost nařídila svým členům v regionech. „K témuž si rada Národní domobrany dovoluje opakovaně vyzvat také ostatní domobrance a skupiny Národní domobrany – zdržte se jakýchkoli kontaktů se sdělovacími prostředky. Budou-li vás o nějaká sdělení média žádat, vždy je odkažte na radu Národní domobrany, která jediná může podávat oficiální a platné informace.“

Rada ovšem uvádí, že poněkud jiná je situace v případě alternativních, vlastenecky orientovaných médií.

Kajman se stáhl

Jiří Kajman Zícha, muž z reportáže HlídacíPes.org o „Krušných psech“ na německé hranici, se rovnež stáhl do mediálního ústraní. Promazal některé své příspěvky na facebooku, redakci HlídacíPes.org rovnou zablokoval.

„Dva dny jsem obětoval vysvětlování a pokusům o věcnou diskusi, ale marně. Nakonec jsem se rozhodl, ačkoli to nikdy nedělám, toto ukončit a smazat tyto na své stránce. Bohužel jsem byl nucen smazat i vaše příspěvky na mou podporu, za které vám moc děkuji,“ napsal.

Kajmana Zíchu ale rozzlobily kritické příspěvky od mladých lidí, studentů. „Studovali, nebo studují za peníze vás, daňových poplatníků, a přitom každé studium nás přijde zhruba na jeden milion korun. A ještě žádají o další podporu vysokého učení. A co udělají oni, mimo zvaní největší hrozby pro Evropu i naší? Seberou se a půjdou za většími penězi do západních států, hlavně do Německa. Přínos pro naši zem? NULA!!! Neuvědomují si, že vše, co je kolem nich a co každodenně využívají, je z práce a mozolů nás a našich předků, nehledě na dobu a politické zřízení, včetně socialistického. Je mě z toho smutno a mám strach o budoucnost naší země a našich potomků,“ píše Jiří Kajman Zícha.

Vyšlo na webu Hlídacípes.org.