Prezidentský kandidát Mirek Topolánek naskočil do boje skoro na poslední chvíli. Zbývá už ale posledních několik dní kampaně, kdy je možné ještě mnohé změnit. Pro deník FORUM 24 hovořil nejen o předvolebním období, ale i o škodlivých krocích minulé vlády či o Miloši Zemanovi.

Kampaň se pomalu blíží ke konci. Jak se chystáte strávit příští poslední týden před prvním kolem volby?

Chci ještě stihnout co nejvíc cest do regionů. V tom posledním týdnu je ale taky hodně prezidentských debat. Budu si muset vybrat, kam půjdu a co vynechám, a pojedu radši za lidmi.

Jak hodnotíte fakt, že prezident Zeman odmítl střety se svými protikandidáty, tvrdí, že nedělá kampaň, ale zároveň jsou po celé zemi jeho billboardy a v televizi každý týden sledujeme jeho pořad?

Tak ta “nekampaň” je vidět prakticky všude. Nově jsme všichni dostali do schránek pozvánku na návštěvu Hradu a na druhé straně je dopis Miloše Zemana. Jsem zvědavý, kdo to asi zaplatil. A co na to všechno říká Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran? My ostatní nebojujeme s Milošem Zemanem. Bojujeme s institucí.

Že Miloš Zeman odmítá chodit do debat, je skandální. Jsou jen dvě možnosti: buď se bojí vystavení účtu za své prezidentství, nebo se na to necítí fyzicky. Obojí ho docela diskvalifikuje. Už to není ten Miloš Zeman, který si před pěti lety právě v duelech vybojoval vítězství. Opakovaně mu nabízím možnost si ho v duelu se mnou zkusit vybojovat znovu. Ale k tomu zjevně Miloši Zemanovi už chybí síla a sebevědomí.

Co je podle vás hlavní téma prezidentské volby?

Otázka, zda se podaří ukončit ono fatální rozdělení a rozdělování společnosti, které na Hrad přišlo s Milošem Zemanem. Když vyhraje on, zůstane stejné. Když vyhraje Jiří Drahoš, bude dokonce ještě horší, protože reprezentuje ještě menší část společnosti.

Nepatřím ani k jednomu z obou táborů, nejsem ani Zeman, ani antizeman. Jsem Mirek Topolánek a mám ambici lidi smiřovat a spojovat. Zvykli jsme si už na to nálepkování “zemanovská hospoda” a “pražská kavárna”. Ale ať vyhraje ten, nebo ten, lidé z druhého tábora nezmizí. Dále se budou potkávat jako sousedé. Zatím to bohužel tak trochu směřuje k tomu, že se zase jedni budou cítit jako vítězové a druzí jako poražení. A nebude to žádná skutečná změna, pokud si jen oba tábory prohodí pořadí.

Mně jde o skutečnou změnu. K té změně je třeba síla a sebevědomí, protože slabý prezident je rozdělující prezident – třeba už jen proto, že nemá odvahu mluvit k těm, kteří nejsou jeho fanoušky. Prezident musí naslouchat všem. I ti, co ho nevolili, musejí cítit, že je reprezentuje, že rozumí i jejich problémům a hájí i jejich zájmy. Cítím se stejně dobře ve venkovské hospodě jako v pražské kavárně a myslím, že mám dost síly a energie, ale i rozvahy a porozumění, abych dokázal oba tábory usmířit. Nazval bych to “mírovou smlouvou” mezi “hospodou” a “kavárnou”.

Mirek Topolánek sjednotitel? Nezní to od bývalého velmi razantního a názorově vyhraněného premiéra divně?

Je mi jasné, že právě z mých úst mohou slova o míru opravdu znít zvláštně. Ale víme přece, že právě bývalí tvrdí bojovníci se “na stará kolena” často stávají těmi nejúspěšnějšími mírotvorci. Právě proto, že velmi dobře znají cenu míru. Skvělým příkladem je nositel Nobelovy ceny míru Šimon Perés, napřed válečník a bojovník s terorismem a poté premiér a nakonec prezident Izraele. Měl jsem to štěstí se s ním jako premiér opakovaně potkat a ujišťuji vás, že i když měl rovněž velmi jasné a pevné názory, tak přesto, či spíše právě proto uměl tlumit spory a zakopávat příkopy, které jsou na Blízkém východě velmi hluboké, a byl respektován jak Židy, tak Palestinci.

Co by měli začít dělat klíčoví představitelé Evropské unie, aby se zlepšila reputace EU v České republice? Jaké kroky byste prosazoval jako hlava státu v rámci mezinárodní politiky?

Nejlépe by udělali, kdyby uměli mlčet a nemluvit do věcí národních států. Komise je úřednický orgán, který má plnit zadání nejvyššího politického orgánu, jímž je Evropská rada. Výroky předsedy EK Junckera na adresu Britů těsně před referendem byly podle mě vedle demagogické kampaně za vystoupení hlavní příčinou brexitu. Právě snaha Komise “expandovat” a de facto řídit EU jako federaci, aniž by k tomu měla zmocnění, je tím, co výrazně přispívá k růstu nacionalistických nálad a odstředivých tendencí.

Jako prezident bych jednal v prvé řadě s hlavami států a předsedy vlád. S Merkelovou, s Macronem, s Ficem, Morawieckim, Orbánem a dalšími. To jsou skuteční lídři. První věc, kterou bych s nimi probíral, by byl boj proti terorismu a nekontrolované migraci. A intenzivně bych u nich hledal podporu pro zastavení reformy azylové politiky, jejímž prostřednictvím se EK znovu pokouší zavést povinné a trvalé migračni kvóty. Mám tu výhodu, že většinu současných státníků zemí EU znám osobně, vzájemně se respektujeme a vím, jak s nimi jednat. Myslím, že i tím bych přispěl k lepší reputaci EU u nás, protože bych tím zdůraznil, že v Unii máme svůj hlas, že můžeme hledat spojence a podílet se na rozhodování. Ne ho nechat na jiných a pak “za bukem” kverulovat.

Co říkáte na velmi intenzivní soustředění prezidenta Zemana na Rusko a Čínu? Je to prospěšné?

Obě země jsou z hlediska našeho exportu marginální (Rusko 1,9 %, Čína 1,2 %). A není to kvůli malé podpoře státu, ale protože jde o obtížná teritoria. Něco o tom vím, v Číně jsme měli pobočku a trvalo šest let, než jsme odtamtud byli schopni získat nějaké peníze.

Navíc speciálně čínské investice nepřinášejí nová pracovní místa a nové technologie. Jde o akvizice, na kterých u nás vydělají jen ti, kteří se na těchto transakcích podílejí. S čínskými penězi přichází ekonomická, ale i politická závislost. Vůbec se nedivím, že ČNB se brání vstupu čínských investorů do českých bank. Také bych byl velmi opatrný. Spíše bych v rámci ekonomické diplomacie podpořil české pronikání do afrických zemí, které mají s čínskými investicemi velmi zlou zkušenost.

Můžete nám stručně sdělit, jakou konkrétní chybu byste rád ve svém politickém životě změnil či kterou považujete za nejhorší?

Můj odchod ze sněmovny v roce 2009. Tenkrát jsem to považoval za správné gesto, kterým jsem dal najevo, že nechci mít nic společného s tím, co se tam tenkrát dělo, jak roztříštěný parlament nebyl schopen ničeho pozitivního a stal se místem pro politické exhibice, šíření nenávisti a vykopávání příkopů. Ze zpětného pohledu to ale vidím tak, že vůdce své místo neopouští a bojuje třeba i v bahně. Oslabilo to mou pozici, oslabilo to ODS a nakonec to usnadnilo mé odstranění, čímž u nás začala éra slábnutí standardní zastupitelské demokracie, která pokračuje dodnes. K tomu poslednímu by nakonec zřejmě došlo tak jako tak, ale odnesl jsem si z toho poučení, že když někdo může pro demokracii cokoli udělat, tak to prostě udělat musí. To byl také nakonec hlavní důvod, proč jsem šel do prezidentské volby, i když jsem správně tušil, že na mě budou lít kýble špíny.

Co naopak považujete za své největší úspěchy zvláště v době, kdy jste byl premiér?

Už to, že jsem byl schopen tuto křehkou a názorově heterogenní vládu nejen dost dlouho udržet (a kdyby se nerozpadla Strana zelených, vydržela by celé volební období), ale i plnit její program. Nebylo toho málo: zjednodušení a snížení daní, zvýšení výdajových paušálů, nahrazení stovek živností jednou volnou živností, snazší zakládání firem, zřízení czech pointů a e-government, prosazení hodnocení dopadů a byrokratických nákladů legislativy (RIA).

Celkově jsme tedy výrazně podpořili svobodné aktivity lidí, odbourali byrokracii a jako první (a dosud jediná) vláda pohnuli s digitalizací. Navíc, i přes počínající krizi, jsme zvedli důchody jako žádný kabinet před námi ani po nás, i když vládly celé čtyři roky a v časech vysokého růstu.

Byl byste v současnosti pro snížení daní? Kterých? 

Celkově bych byl pro to, aby se složená daňová kvóta vrátila tam, kam jsme ji snížili my, tedy z 34 % pod 33 %. To se ukazuje jako ideální hodnota (vrchol Lafferovy křivky).

Některé daně by se mohly zrušit. Třeba daň z příjmů pro živnostníky, která stejně mnoho nevynáší a na drobné podnikatele se v poslední době pouze hrne hromada byrokratických povinností.

Co byste navrhoval dělat s podporou výroby biopaliv z řepky? Evropská unie nedávno prodloužila možnost její podpory do roku 2030, přestože mnozí evropští představitelé i vědci konstatují, že to byla velká chyba.

S tím se vůbec nemělo začínat. Ekonomicky je to nesmysl, politicky průšvih a životnímu prostředí to spíš škodí, než pomáhá.

Které současné zákony byste nejraději zrušil a proč?

EET. Nejen proto, že zavedla šikanu podnikatelů a v sektorech, kde byla zavedena, zhoršila výnos DPH. Hlavně zvedla novou vlnu udavačství. A to v národě, který má smutné zkušenosti s StB, skutečně nepotřebujeme.