ROZHOVOR / V Česku ještě tolik rozšířená není, přitom prý dokáže efektivně pomoci při leckterých zdravotních problémech. Řeč je o chiropraxi, kterou běžně využívají například sportovní kluby. Jaké metody se při ní používají a kterých zdravotních obtíží vás dokáže zbavit, nám v rozhovoru vysvětlovala chiropraktička Veronika Jarolímová, která se svému oboru věnuje v prestižním specializovaném centru.

Můžete mi popsat základní rozdíl mezi chiropraktikem a fyzioterapeutem?

Když to řeknu úplně laicky, tak chiropraxe je na rozdíl od fyzioterapie metoda pasivní, což se často těší větší oblibě, protože hodně lidí nechce cvičit a „makat“ na sobě. Napravujeme dysfunkci páteře a kloubů bez použití léků a operace. My zde ale neděláme pouze chiropraxi.

Co tedy ještě kromě chiropraxe klientům nabízíte a jaké metody používáte?

Ten náš tým už je trochu širší. Máme zde maséry, fyzioterapeuta a tu techniku vždy volíme konkrétnímu člověku na míru. Nejenom že rozvolníme páteř a klouby, ale také je potřeba věnovat se svalům, takže je to taková kombinace.

S jakými problémy k vám lidé nejčastěji přicházejí?

Globálně se dá říct, že jsou to lidé, kteří mají jakýkoliv problém s pohybovým aparátem. Jedná se například o bolesti zad, ramen či kolen, o tenisové lokty, patní ostruhy či o blokaci krční páteře. To jsou záležitosti, kterým se věnujeme nejčastěji. Pak přicházejí chronické a letité problémy. Tam už je potřeba, aby měl člověk za sebou nějaké „kolečko“ od lékařů, což je ale dobré i u těch akutních problémů. Mám na mysli například neurologii či ortopedii. Chiropraxe může léčit také tinnitus.

Dále čtěte

Psycholožka Haasová: Matky popisují pití alkoholu jako způsob vypnutí a pocit instantní spokojenosti

ROZHOVOR / Mateřská dovolená bývá obdobím zvýšeného stresu a psychického tlaku, což může vést některé ženy k častější konzumaci alkoholu.

Předpokládám, že v Česku není chiropraxe praktikována moc dlouho. Kdy se u nás začala objevovat a jak rychle se nyní rozšiřuje?

V současné době se rozšiřuje hodně. Všechny poznatky přebíráme ze zahraničí. Významní chiropraktici a osteopati u nás již začali školit a pořádat různé semináře, kde si můžete rozšířit jednotlivé techniky. Na Slovensku již dokonce vznikla škola osteopatie, kde ji můžete studovat. Většina těch dobrých chiropraktiků pochází z Itálie a ze Španělska, takže pokud se chce člověk v této oblasti vzdělávat, tak by měl jet tam. Nyní už ti lidé ale často přijíždějí na semináře a školení do České republiky. Takže si myslím, že se to zlepšuje.

Jaké vzdělání musí člověk mít, aby se mohl stát chiropraktikem? Jak jste se k této práci dostala vy?

Ta moje cesta byla docela dlouhá. Do zdravotnictví jsem nastoupila už v patnácti letech, jelikož jsem studovala zdravotnickou školu, čili jsem vystudovaná zdravotní sestra a terapeutka. Pak jsem pokračovala dál ve studiu fyzioterapie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP). To mi ale tolik nedávalo, tak jsem odjela nejprve do Španělska a pak do Itálie, kde jsem se u těch velikánů začala vzdělávat.

Dále čtěte

Policista, který zasahoval na Filozofické fakultě UK: Bál jsem se. Ale byl jsem odhodlaný opětovat palbu

ROZHOVOR / Když začal vrah na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pálit, nejblíže k budově byli policisté kriminální služby. A ti také…

Vzděláváte se v tomto oboru i nadále? Kde berete další inspiraci?

Dneska už je to jednodušší díky tomu, že máme internet. Kdo si tedy chce rozšířit nějaké teoretické znalosti, tak se může podívat na online kurz. Vždycky je ale lepší zkusit si to naživo. Vzhledem k tomu, že se už s chiropraxí setkáváme u nás, na Slovensku nebo v Německu, tak už to není finančně tak nákladné. Skvělá škola je například v Dánsku.

Do jaké míry pracujete s vašimi klienty s jejich psychikou? Víme, že fyzické a psychické zdraví jsou spojené nádoby.

Ano, lidem se často zdravotní problémy vrací kvůli stresu a nějakému trápení, což může zapříčinit stažení a bolest svalů. Takže určitě s tím pracujeme. Je to provázané a boj s vlastní hlavou je někdy těžší než to, že člověka něco bolí. Někdy mají lidé problém na jiném místě, než kde pociťují bolest. Například se stalo, že klienta bolel loket, a ukázalo se, že má zablokovanou páteř. Na zdravotní stav má samozřejmě vliv rodinná i pracovní situace člověka.

Chodí k vám lidé, kteří se svým problémem už byli u lékaře, nebo za vámi můžu přijít jakožto na první adresu?

Můžete přijít, aniž byste byl předtím u lékaře. My však potřebujeme vědět, jestli je všechno v pořádku na ORL a také co se týče neurologie. Takže my bychom měli být ta poslední volba. Když přijde člověk bez jakéhokoliv vyšetření, tak nemáme možnost zobrazovací metodou poznat, jestli ten problém třeba není v něčem jiném. Lepší je tedy spolupráce s lékařem.

Dále čtěte

Nanoroboti mohou vyléčit rakovinu, oznámili vědci. Novou metodu čeká další testování

Podle vědců svítá nová naděje na léčbu rakoviny. Vyvinuli prý totiž účinnou zbraň, která dokáže zlikvidovat rakovinné buňky. Hlavní roli…

A ta spolupráce s lékaři funguje dobře? Nemůže se stát, že na vás „žárlí“, protože jste pacientům třeba pomohli více než v nemocnici?

Myslím si, že to tak není. Máme na sebe nějaké lékaře navázané. Samozřejmě každý dělá to, co umí. Operatér vás bude chtít operovat, fyzioterapeut s vámi bude chtít cvičit a já vás budu chtít rovnat. Vždycky se snažím najít pro toho člověka to nejlepší řešení.

Jak dlouhé jsou u vás čekací lhůty, pokud se chce někdo objednat? Kolik terapií je většinou potřeba a v jaké cenové relaci se pohybují?

Je to úplně jednoduché. Máme asistentku, která klienty objednává, a také online systém, kde se lidé mohou objednat sami. Ty čekací termíny jsou nyní měsíc, měsíc a půl. Co se týče toho, kolik návštěv je potřeba, tak vždy záleží na konkrétním problému. Někdo k nám přijde jednou a má po problému, někdo zase chodí preventivně každý měsíc. Je to individuální. Pokud toho člověka nevidím, tak nedokážu říct, kolik návštěv bude potřeba, jelikož nevím, jak jeho tělo zareaguje. Návštěva je hodinová a stojí 2000 korun. Každá další návštěva pak 1500 korun.