Ne více než dvě malé masové kuličky denně a naopak až osm set gramů ovoce a zeleniny. To je pouze zlomek doporučení, kterými by se nově měli řídit Finové. Jak uvedla vysílací stanice Yle, směrnice Finského institutu pro zdraví a sociální péči a Národní rady pro výživu vyvolaly mezi lidmi rozruch.

I z diskusí pod články na toto téma je patrné, že řada z nich navzdory pověstnému severskému respektu k rozhodnutím úřadů považuje aktualizovaná doporučení za přehnaná, zejména pokud jde o omezení konzumace masa. „Bohužel jsou to jenom nesmysly. Já jím týdně něco kolem tří kilo hovězího vykrmeného na pastvě a cítím se skvěle!“ stojí v jednom z příspěvků.

„Chlap bez masa nevydrží“

Další pisatel s tím souhlasí. „Velký chlap, který musí být schopen fyzické práce, nemůže žít s tak malým množstvím masa. Ani v opačném směru to není třeba přehánět.“

Naposledy vydaly finské úřady doporučení, jak se stravovat, před deseti lety. Tentokrát apelují především na to, aby lidé jedli co nejméně potravin s obsahem červeného masa, které ve Finsku podle odborníků zásadně snižuje počet let prožitých ve zdraví – je například rizikovým faktorem pro vznik rakoviny tlustého střeva a konečníku.

„Novinkou je, že se doporučení týkající se masa poněkud zpřísnilo. Z 500 gramů na 350 gramů (týdně), šunky a salámy, tedy věci, které máte rádi, byste měli jíst co nejméně,“ uvedl Mikael Fogelholm, profesor výživy na Helsinské univerzitě.

Dále čtěte

Lososy jezte nanejvýš dvakrát do roka. Oblíbené ryby trápí vši, každý šestý v norských chovech loni uhynul

Lososa pocházejícího z farmy bychom podle odborníků měli konzumovat nanejvýš dvakrát do roka. Stísněný prostor chovných boxů totiž přitahuje mimo…

Pro své zdraví by lidé neměli sníst více než 350 gramů vařeného hovězího, vepřového nebo skopového masa týdně, což je podstatně méně, než kolik dnes spotřebuje průměrný Fin. Doporučuje se volit maso s nízkým obsahem tuku a ideálně maso nahrazovat luštěninami.

Ne rybám z farem

Odborníci, kteří doporučení vydávají, nově zohledňují i dopad produkce potravin na životní prostředí, takže pokud by chtěli Finové nahradit červené maso drůbežím, mají smůlu. „Ze zdravotního hlediska je to sice v pořádku, ale ne tak dobré jako luštěniny. Jde však také o otázku životního prostředí a etiku chovu zvířat, takže bychom možná měli omezit spotřebu brojlerů,“ upozornil Fogelholm.

Podobně nejednoznačná je i otázka konzumace ryb, kterých by měl člověk sníst 300 až 450 gramů týdně. Měly by to být ryby ulovené nebo chované udržitelným způsobem. Fogelholm kupříkladu rozhodně nedoporučuje ryby chované na farmách a tuňáka uloveného v Tichomoří. „Ale ze zdravotního hlediska jsou jak tučné, tak i trochu libovější ryby výbornou volbou.“

Dále čtěte

Podle vědců je pouze jediný způsob, jak zpomalit stárnutí. Mnohým se nejspíš nebude líbit

Vědci znají recept na to, jak se v relativním zdraví dožít vyššího věku. Tajemství pomalejšího stárnutí má však jeden háček,…

Není divu, že nové směrnice mnohým zamotaly hlavu. „O výběru potravin přemýšlím už dlouho, ale štve mě, frustruje a unavuje, že v dnešní době je toho tolik, na co musím při jejich nákupu myslet. Nemůžete prostě přijít do obchodu, nakoupit a odejít jako dřív,“ rozepsala se účastnice diskuse na serveru Yle.

„Bude mě vůbec jídlo bavit?“

Nedávno si prý chtěla připravit do krabičky pokrm s lososem, ale nejdřív si musela ověřit, že ryba je bio a pochází ze schválené oblasti odlovu. „Jenže pak mi došlo, že smetana obsahuje hodně tuku, po kterém se tloustne a který není dobrý, pokud máte vysoký cholesterol. Samozřejmě můžu použít veganskou smetanu, ale bude dobrá? A neobsahuje spoustu přídatných látek?“

Aby splnila výživová doporučení, nesměla zapomenout také na zeleninu. „Takhle nějak funguje můj mozek. Jestliže u každého jídla, které chci připravit, musím přemýšlet o tolika věcech, nebude mě jídlo ani vaření bavit,“ uzavřela žena svůj příspěvek.

Dále čtěte

Vydáme se s Babišem a Putinem směr Rusko? Přijďte diskutovat o knize Nad propastí a směřování Česka a Západu

V pražském klubu Rock Café se bude konat další debata deníku FORUM 24. Tentokrát u příležitosti vydání nové knihy Nad…

V doporučeních je zmíněná rovněž nefiltrovaná káva, před níž by se měli mít lidé na pozoru stejně jako před kolovými a energetickými nápoji. Celkové množství kofeinu by nemělo překročit 400 miligramů denně.

Mléčné výrobky se doporučují konzumovat s mírou a měly by se vybírat ty s nízkým obsahem tuku. Pokud se místo nich používají výrobky rostlinného původu, měly by obsahovat přidaný vápník, vitaminy D a B12 a jód. Na žízeň je nejšetrnějším nápojem obyčejná voda z kohoutku.

O tom, co jedí, chtějí rozhodovat sami

Na základě ohlasů na nová doporučení se Yle zeptala profesorky kultury jídla na Helsinské univerzitě, proč potraviny vzbuzují tak silné emoce. Johanna Mäkeläová se domnívá, že důvodem rozčilení mnoha lidí je to, že o tom, co si vloží do úst, chtějí rozhodovat sami. „Když úřady přicházejí s doporučeními, co bychom si měli dát na talíř, mnozí vidí rudě, protože jídlo je přece otázka mého života, mé volby a mé identity,“ řekla Mäkeläová.

Dále čtěte

V nejšťastnější zemi světa roste nespokojenost. Vědci zjistili proč

Řadu let obsazuje první místo v žebříčku nejšťastnějších zemí na světě a ani letošek nebyl výjimkou. Čerstvá studie však ukazuje,…

Za posledních sto let podle ní stravovací návyky Finů přešly z nedostatku do hojnosti.„Můžeme si dovolit kupovat zboží, které jsme dříve mohli jíst jen zřídkakdy. Když se tento vývoj spojí se svobodnou volbou jednotlivce, co chce jíst, není divu, že mnoho lidí reaguje, když úřady doporučují vyměnit steaky za tofu a jíst více zeleniny.“

Podotkla, že doporučení jsou založena na výzkumu a že má smysl kontrolovat, kolik masa člověk sní, protože existuje riziko rakoviny. „Ale jinak vám nikdo neříká, že to musíte dělat. Do kuchyně nepřijde žádná potravinová policie,“ dodala expertka.