Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a předseda SPD Tomio Okamura se pohádali kvůli rušení poboček České pošty. Okamura si v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News postěžoval na velké fronty, které na poštách jsou, když si chodí nechávat ověřovat podpisy. Bartoš mu nevěří, že jako předseda sněmovní strany nemá zřízený elektronický podpis. V opačném případě mu ale nabídl pomoc.
„SPD odmítá rušení poboček pošty. Situace, co předvedla vláda, je absolutně nesystémová. Kdyby to nevedli neschopní politici, tak stát má peníze na zajištění služeb. Uvědomme si, že pošty na vesnicích jsou i jediným způsobem ke styku se státní správou,“ prohlásil Okamura.
Následně si šéf SPD postěžoval na velké fronty, ve kterých prý musí čekat. „Víte, jaké tam jsou fronty? Chodím tam pravidelně ověřovat podpisy. Tím, že zrušíte pobočky, dostupnost zhoršíte,“ řekl Okamura ministru Bartošovi.
„Nechce se mi věřit, že šéf sněmovní strany nemá elektronický podpis anebo nepoužívá datovou schránku. Nevěřím, že si chodíte ověřovat podpis na poštu. Ukážu vám elektronický podpis, zařiďte si ho,“ vzkázal Bartoš předsedovi SPD.
Dvojnásobná ztráta
Česká pošta v pátek zveřejnila seznam 300 rušených poboček. Snížením jejich počtu i propuštěním zaměstnanců chce státní podnik zmírnit svou ztrátu, která se loni meziročně více než zdvojnásobila na 1,75 miliardy korun. Které konkrétní pobočky plánuje Česká pošta zrušit, informoval deník FORUM 24 v pátek.
Za posledních pět let klesl podle České pošty zájem o tradiční poštovní služby vlivem digitalizace o 40 procent. Pobočková síť se přitom nezměnila. Pošta podle pověřeného generálního ředitele Miroslava Štěpána nezavře pobočky v obcích, kde je pouze jedna. Pobočky, které budou nově spádové pro klienty, jejichž pošta bude zrušena, pak podle Štěpána zajistí dostatečnou kapacitu pro jejich obsluhu.
Hrozila insolvence
Podle ministra Víta Rakušana letos České poště hrozila insolvence, a proto bylo nutné zahájit transformaci podniku, jejíž součástí je právě snížení počtu poboček a také propuštění asi 1600 z celkových 23 000 zaměstnanců firmy. Stát poště za to, co si u ní objednal, neplatil dostatečně, prohlásil ministr. Jen ztráta z provozu služeb pro stát činí podle něj za roky 2018 až 2023 celkem 4,3 miliardy. I v případě zrušení 300 poboček pošty bude mít Česko více pošt v přepočtu na obyvatele než kterýkoli ze sousedních států.
Někteří starostové, primátoři či hejtmani si stěžují na to, že s nimi stát rušení pošt předem neprojednal. „Je tristní, že celá skutečnost byla jen jednostranným oznámením společnosti,“ reagovala například primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub). „Vláda bohužel opět rozhodla o nás bez nás,“ řekl plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO).