Chorvatské parlamentní volby vyhrála středopravá vládní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) premiéra Andreje Plenkoviće, která získala 61 křesel ve 151členném parlamentu. Opoziční koalice neformálně vedená prezidentem Zoranem Milanovićem a jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP) bude mít 42 křesel. Podle informací chorvatských médií to vyplývá z téměř kompletních výsledků po sečtení 99,7 procenta volebních okrsků. K volbám přišlo ve středu 62,3 procenta voličů. Plenković prohlásil, že již ve čtvrtek chce začít hledat v novém parlamentu podporu pro svou další vládu.

Proevropské HDZ si po vyhrocené kampani mezi Plenkovićem a Milanovićem sice o šest mandátů pohoršilo ve srovnání s posledními volbami z roku 2020, i tak ale bude hlavním uchazečem o sestavení vlády.

„HDZ vyhrálo parlamentní volby potřetí v řadě. Již zítra (ve čtvrtek) vykročíme vstříc formování parlamentní většiny s cílem sestavit vládu,“ prohlásil v noci na čtvrtek během vrcholícího sčítání výsledků Plenković.

Dále čtěte

Žádná výjimka pro Česko není, existuje více kritérií na úlevu. Migrační pakt je nejasný, říká právník

Státům nebudou přerozdělováni přímo migranti, ale povinnost vyřídit jejich žádost o azyl, přiblížil obsah migračního paktu, který minulý týden schválili…

Ucházet se teoreticky může o podporu menších stran, které skončily daleko za SDP. Třetí nejsilnější politickou silou bude po volbách národně-konzervativní až krajně pravicové Vlastenecké hnutí (DP) se 14 mandáty. Pravicově populistický Most získal 11 křesel a levicově-zelená strana Můžeme bude mít deset poslanců. Nejednoznačný výsledek voleb může podle Reuters předznamenat období politické nestability s tím, jak se obě velké strany budou snažit uzavřít koalice s menšími uskupeními s vyhraněnými politickými postoji.

Rozhodující silou pro sestavení vlády by se tak mohlo stát právě Vlastenecké hnutí, které ovšem předem nedeklarovalo, kterou stranu – pokud vůbec nějakou – po volbách podpoří.

Hlasování bylo také považováno za test popularity Plenkoviće a jeho HDZ, které dominuje chorvatské politice už od vyhlášení nezávislosti na hroutící se federativní Jugoslávii v roce 1991. Výsledek voleb může ovlivnit zásadní politické směřování země, včetně toho, jak chorvatská vláda vnímá konflikt na Ukrajině a své vztahy s Evropskou unií, jejímž členem je Chorvatsko od roku 2013, píše Reuters. Plenković Ukrajinu podporuje, opozice nikoli.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Plenković, často označovaný za zdrženlivého politika, je už nyní nejdéle vládnoucím premiérem samostatného Chorvatska, v čele vlády stojí od října 2016. Pod jeho vedením se původně výrazně nacionalistické HDZ prezentuje jako umírněná proevropská strana a záruka politické stability v zemi. Za posledních osm let Chorvatsko mimo jiné vstoupilo do schengenského prostoru a přijalo euro, musí se ale vyrovnávat s výraznou závislostí hospodářství na turistice, jež vytváří asi pětinu HDP.

Mnozí lidé už jsou však z vládní HDZ unaveni a četné skandály, včetně jmenování státního zástupce známého svými vazbami na osoby zapojené do korupčních afér, mohou oslabit úsilí této strany o sestavení vládní většiny, píše Reuters. Plenković jakákoli pochybení popírá.

Opoziční SDP doufala v lepší výsledek, řekl její lídr Pedja Grbin. „Ještě to neskončilo. Čekají nás dny, týdny a možná i měsíce jednání, která vyústí ve změnu, jež z Chorvatska udělá lepší místo k životu. Už zítra (ve čtvrtek) zahájíme jednání,“ prohlásil Grbin.