Skupina uprchlíků v detenčním zařízení Drahonice vyhlásila v úterý protestní hladovku. Podle faráře Vymětala a dobrovolníků, kteří do Drahonic dojíždějí, přinášejí o tom, co se zde děje, některá média, policejní mluvčí i sám ministr Chovanec rozporuplné informace. Proto zveřejňují vlastní verzi událostí, která je založena na informacích, které jim sdělují samotní uprchlíci, s nimiž jsou v úzkém kontaktu.
Publikujeme zprávu dobrovolníků o průběhu situace v Drahonicích den po dni:
Úterý: Impulzem ke spuštění kolektivní hladovky byl noční převoz velké skupiny uprchlíků. Bez předchozího upozornění byli ve 3 hodiny ráno z Drahonic odvezeni autobusem a nebylo jasné kam. Ministr Chovanec následně uvedl, že těchto 40 lidí považuje za úspěch, protože byli úspěšně vráceni do země, kde požádali o azyl. Ti, kteří v Drahonicích zůstali, ale nevěděli, co se děje, a začali se bát, že budou všichni deportováni zpět do vlasti, nebo že budou v zařízení dlouhodobě vězněni (deportováni byli Pákistánci a Afghánci a oni se domnívali, že byli propuštěni). Situaci jim až do následujícího dne nikdo nevysvětlil, zároveň bylo některým oznámeno, že jejich zadržení se prodlužuje o dalších 90 dní nejméně, v jednom případě o rok a půl. V reakci nato vyhlásili hladovku a skrze tlumočnici Samar Mulkiovou z dobrovolnické iniciativy nadiktovali prohlášení (viz zde).
Středa: Dobrovolnice Petra Damms, která byla v kontaktu s touto skupinou, již nebyla do zařízení ve středu vpuštěna. Hladovějící večer vyvěsili nápisy „Svobodu“ a „My nejsme teroristé“, které pak na příkaz policie museli odstranit. V rozporu s informacemi od policejní mluvčí, která uvedla, že uprchlíci ve skutečnosti nehladoví a nechávají si vozit pizzu, máme potvrzené, že 4-5 lidí mělo skutečně zdravotní problémy již ve středu večer. Došlo k velkému konfliktu, který způsobil policejní tlumočník, když uprchlíkům řekl: Můžete hladovět, můžete štěkat, nic tím nezměníte. Naznačil tím, že hladovkáři jsou psi, což je v arabštině nejhrubší urážka. Nejprve byl slušně žádán, aby se do rozhovoru nevměšoval nepřípadnými poznámkami. Potom se na něj pokusil zaútočit jeden z vězněných, načež policie proti některým velmi tvrdě zasáhla. Jeden z uprchlíků byl odvezen do nemocnice, vrátil se až druhý den ve velmi špatném zdravotním stavu, se zraněnýma rukama a oteklou hlavou. Policejní mluvčí interpretuje tento incident tak, že uprchlíci zaútočili na ostrahu a že zraněný si svou újmu na zdraví způsobil sám. Tomuto uprchlíkovi by měla být neodkladně poskytnuta právní pomoc, aby se těmto nařčením mohl bránit a o jeho zavinění mohlo být rozhodnuto nestranně. Ve čtvrtek v 7 hodin ráno bylo zadrženým oznámeno, aby se cca 20 z nich připravilo na převoz – nebyli informováni kam. Vedení detenčního centra poté vedlo s hladovějícími rozhovory, na jejichž základě bylo zkonstatováno, že jsou smířlivě naladěni, a k převozu tedy není důvod. V hladovění pokračují všichni, kdo se k němu přihlásili. Uprchlíci vydávají nové prohlášení: „Uvědomujeme si, že české zákony umožňují naše dlouhodobé věznění, a akceptujeme to. Svou hladovkou však chceme přispět k tomu, abychom byli mírovou cestou propuštěni, přestože nevíme, jakým způsobem je to možné. Pokračujeme v hladovění. Mluvčí hladovky Razad Fazal a Yasin Beelhaadj.“
Čtvrtek:
Hladovkáři skrze okna a mříže sdělují novinářům v místě před zařízením své poselství, že chtějí jen svobodu a že nejsou teroristé. Sdělili, že v odmítání stravy vytrvávají a prosí nás, abychom je v situaci neopouštěli a stáli při nich: „Máme jen Boha a vás.“
Uskutečnil se rozhovor vyšších představitelů Správy uprchlických zařízení s hladovkáři. Když na dotaz: „Proč nechcete v ČR požádat o azyl?“ dostali odpověď: „Nic z toho, co jsme zažili, nás k tomu nemotivuje,“ začali úředníci vyhrožovat: „V tom případě budete zde v zařízení umístěni 545 dnů – anebo vás vrátíme do země původu.“
Toto pak následně policejní mluvčí interpretovala jako marné vyjednávání s tím, že s uprchlíky není možné se bavit. Ve čtvrtek večer dva z původních 44 hladovkářů onemocněli a byli v lékařské péči, dva byli propuštěni. V tuto chvíli se jich postí 39, dle svých vlastních slov nepřijímají žádnou stravu, pouze kávu. V případě, že někomu klesne tlak, dostane sousto chleba, aby neomdlel. Všichni jsou odhodlaní pokračovat v půstu. Mezi hladovějícími zadrženými jsou dva Maročané, jeden Tunisan, zbytek jsou Iráčané. Mnoho z nich směřuje do Německa, někteří do Švédska, Belgie či Norska – cílovou destinaci volí podle toho, kde mají příbuzné.
Ve čtvrtek večer hladovějící uprchlíci zformulovali dva požadavky:
1. aby nebyli deportováni do vlasti
2. aby byli propuštěni z detence
Nemají problém se zadržením, uvědomují si, že na území ČR vstoupili nelegálně. Mají pochopení pro proceduru, která trvá 90 dnů, ale nemají pochopení pro prodlužování tohoto zadržení po uplynutí 90 dní na delší dobu. Akceptovali by i pokuty za porušení zákona, ale nechtějí už být dále vězněni. Nerozumí tomu prodlužování – proč jsou někteří propuštěni už po 20 dnech a jiným je po uplynutí 90 pobyt ještě prodlužován.
Za farářskou iniciativu k tomu Marie Heřmanová řekla: „Situaci v Drahonicích budeme dále zblízka sledovat a zůstáváme s uprchlíky v kontaktu. Na jejich podporu držíme také řetězový půst. Jsme přesvědčení, že je nejenom nelegální, ale především nelidské a necivilizované takto s uprchlíky zacházet. Trváme na tom, aby všichni z nich měli nárok na lidské chování, právní pomoc, lékařské ošetření a aby jim byli podávány informace o tom, proč jsou zadržováni. Domníváme se, že za tuto situaci je zodpovědný ministr vnitra Chovanec a měl by proto také začít jednat, aby nadále nedocházelo k tak brutálnímu porušování lidských práv a veškerých křesťanských hodnot, na kterých nám záleží.“
