V Česku nyní na covid umírá v přepočtu na milion obyvatel nejvíce lidí na světě. Dokonce více než na jaře v Itálii, která byla nejvážněji zasažena a v Česku byla označovaná za zemi, „která to nezvládá“. Nyní v ČR výrazně přibývá nemocných v domovech seniorů. Poučení z Itálie o tom, jak chránit právě ty nejohroženější, česká vláda měla už od března, v praxi je ale nevyužila.

HlídacíPes.org má k dispozici poznámky, které čeští diplomaté v Itálii posílali letos na jaře do pražské centrály, zprostředkovaně pak i celé vládě.

S ohledem na aktuální dění je zjevné, že vláda Andreje Babiše tyto praktické postřehy a zkušenosti – zaměřené hlavně na ochranu nejohroženějších skupin – před nástupem druhé vlny takřka vůbec nezohlednila.

Hrozí reálné riziko…

Čeští diplomaté poslali do Prahy mimo jiné tato „ponaučení z vývoje v Itálii a zejména v Lombardii“:

• Pokud má český zdravotní systém zůstat funkční, měla by se karanténní opatření, resp. pravidlo neopouštění domova, vztahovat a důsledně dodržovat/vynucovat u nejrizikovější skupiny obyvatel, tedy u starší populace (nad 70, resp. 75 let) a u občanů s rozvinutými, život ohrožujícími nemocemi.
• Sociální služby by jim měly zajistit základní potřeby. Pro cílenější karanténu lze využít model rozhodnutí ošetřujícího, resp. praktického lékaře dotyčného.
• Tyto skupiny z italské zkušenosti mají velmi těžký průběh onemocnění a vážou na sebe značné, ne-li většinu zdravotních kapacit včetně intenzivní péče, ventilátoru etc. a tvoří rovněž většinu úmrtí v Itálii, kde je největší skupinou věková kategorie nad 80 let.
• Tyto kategorie obyvatel je třeba úplně ochránit před infekcí za cenu „domácího vězení“. Jinak hrozí reálné riziko, že pacienti z této věkové a zdravotní kategorie zdravotní systém nejprve zahltí a následně vyčerpají jeho kapacity.
• Mladší a zdraví mohou fungovat v méně striktním režimu a pomoci ekonomické udržitelnosti celé situace.
• Absolutní nutností je mobilizace jak zdravotnického materiálu, tak personálu. Příprava nemocnic a zejména oddělení JIP, zajištění dostatečného množství plicních ventilátorů, předzásobení tlakovými nádobami s kyslíkem, který je základem pro úspěšnou léčbu nejčastější komplikace covid-19, zápalu plic.
• Strategie pro udržitelnost současného zdravotního systému spočívá ve specializaci, vyčlenění určitých nemocnic a intenzivní péče pro pacienty s covid-19, a jiných nemocnic pro pacienty s kardiovaskulárními problémy, rakovinou atd. včetně zajištění intenzivní péče. Případná výstavba provizorních specializovaných nemocnic pro pacienty covid-19 v časovém předstihu.
• Průměrná doba intenzivní péče se u pacientů pohybuje mezi 18 a 20 dny, je tedy výrazně delší než inkubační doba covid-19 (maximálně 14 dnů, v průměru šest dní), odtud také pramení zahlcenost systému JIP.

Podpořte Itálii aspoň slovně

Informace o tom, co covid dokáže ve vztahu k zahlcení zdravotního systému, kdo jsou nejohroženější skupiny a jak je maximálně ochránit, tedy česká vláda měla s dlouhým předstihem.

Mimochodem – čeští diplomaté v Itálii tehdy české vládě otevřeně doporučovali i „jasný diplomatický signál“, například telefonát ministra, premiéra, popřípadě nabídku symbolické pomoci směrem k Římu, případně Milánu, „či alespoň hlas ve smyslu, že si uvědomujeme, v jak těžké situaci se sever Itálie nachází, a chápeme, že se snaží dělat vše, co momentálně může“.

Místo toho se premiér Andrej Babiš nechal na jaře opakovaně slyšet, že Itálie boj s pandemií nezvládá.