Călin Georgescu FOTO: Focus Crestin / Wikimedia Commons
FOTO: Focus Crestin / Wikimedia Commons
KOMENTÁŘ / První kolo prezidentské volby v Rumunsku vyhrál ultrapravicový kandidát Călin Georgescu. Politik je považován za „hlas Ruska“ na domácí politické scéně. Jeho volební zisk významně zpochybňuje postavení Rumunska v EU a NATO, stejně jako klíčovou roli země při zásobování a podpoře Ukrajiny.
Georgescu získal v prvním kole 22,9 % platných hlasů, ačkoliv průzkumy mu přisuzovaly pouhých 5 %. Nechal tak za sebou agenturami favorizovaného kandidáta populistické sociální demokracie Marcela Ciolacu i středopravicovou kandidátku Elenu Lasconi. Ta nakonec se ziskem 19,17 % favorita sociologů přeskočila též, takže bude čelit Georgescovi v druhém kole hlasování, které proběhne už 8. prosince.
Georgescu zastává natolik proruská stanoviska, že to bylo moc i na ultrapravicovou, obecně proruskou stranu Aliance pro sjednocení Rumunů (AUR), s níž se v roce 2022 rozešel. Jinak řečeno, do voleb vstoupil bez podpory jakéhokoliv, byť jen metaforicky vzato „standardního“ politického subjektu. Zato masivně využil služeb čínské sociální platformy TikTok. A přinejmenším zatím vyhrává. K velké radosti kremelského propagandistického aparátu.
Pedologovy „environmentální“ a „zemědělské“ názory by samy sotva získaly srdce tolika voličů. Kandidoval s heslem ohledně „obnovení důstojnosti Rumunska“, což je samozřejmě lokalizovaná verze „Make America Great Again“. Spíše než samotného Trumpa ovšem svými názory připomíná křesťanského fanatika a antivaxera R. F. Kennedyho juniora.
Do kandidátova pojetí rumunské „důstojnosti“ zjevně nepatří takové věci jako americká protiraketová základna v Deveselu, kterou hlasitě kritizuje. Naopak se v ní vyjímají představitelé ultrapravicového druhoválečného režimu kolaborujícího s Hitlerem, Ion Antonescu a Corneliu Codreanu, jež veřejně velebí. Stejně tak chválí Putina a „ruskou moudrost“, zatímco Ukrajinu v souladu s Kremlem označuje za „vymyšlený stát“.
V rumunském poloprezidentském systému disponuje hlava státu podstatně většími pravomocemi v zahraniční politice, než jakým se těší český protějšek. Pokud by tedy Georgescu zvítězil i ve druhém kole, EU a NATO by měly s Rumunskem vážný problém.
Kdo všechno selhal?
Călin Georgescu nespadl z čistého nebe. Například komentátor Cristian Pantazi upozornil na znepokojivý rozsah infiltrace klíčových rumunských institucí protizápadní ideologií.
Mnozí příslušníci armády se podle Pantaziho cítí nedoceněni, čehož využil Georgescu vystupující jako „syn z vojenské rodiny“, který je údajně chápe. Armádní vzdělávací instituce jsou hluboce prosyceny protizápadním sentimentem a velení armády zablokovalo snahu politického vedení pomoci Ukrajině poskytnutím systému protivzdušné obrany Patriot.
Příslušníci armádní zálohy ve volbách kandidáta masivně podpořili, ale v minulosti mu pomáhala i řada generálů, mezi jinými bývalý šéf vojenské zpravodajské služby DGIA.
Rumunské zpravodajské služby zůstávají samostatnou kapitolou, o níž by specialisté mohli psát opravdu dlouho. Během 90. let se objevily zprávy, že tajná služba starého režimu Securitate dál působí v „podzemí“, včetně údajného vlivu na nové zpravodajské kruhy.
Podobně jako v Rusku je i v Rumunsku komunistická ideologie zdiskreditována, nicméně „bezpečnostní elita“ interně přijala novou „esoterickou ideologii“ spojenou s intelektuálními proponenty válečného Antonescova režimu. To bylo o to snazší, že Ceausescova konzervativní ideologie národního komunismu dávno patřila ke zdrojům intelektuálního dění na evropské ultrapravici a diktátor osobně zahájil rehabilitaci válečného fašistického režimu.
Poceausescovské služby z vlastních důvodů napomáhaly vzestupu populistických postav jako byl oligarcha Sebastian Ghiță nebo ultrapravičáků jako George Simion, Diana Sosoaca či právě Călin Georgescu. Některé „záhadné“ události, jako smrt žáka filosofa Mircey Eliadeho, historika, spisovatele a hlasitého kritika nedostatečné očisty nového Rumunska Ioana Culianu, kterého zastřelili (popravili) ranou do týla 21. května 1991 na toaletě University of Chicago, byly rovněž připisovány zdivočelým rumunským službám či „podzemní Securitate“. Šest let po vraždě FBI oznámila, že zná identitu vraha, který pobývá v Rumunsku. Tamní služby s ní však odmítly spolupracovat.
Další základnu Georgescovy politické podpory představuje pravoslavná církev, když stovky kněží přímo pomáhaly s kampaní „křesťanského“ kandidáta. Mnozí z těchto rumunských kněží vykonávají svou profesi v západních zemích (někteří v ČR), což ovšem nic nemění na jejich sentimentech. Titulární hlava církve patriarcha Daniel sice zastává proevropské postoje, avšak v synodu převládají suverenistické, protizápadní nálady.
A konečně neblahou roli sehrála i Rumunská akademie vedená nacionalistickým historikem Ioanem-Aurelem Popem. Letos uspořádala sérii konferencí na téma „Rumunský národní projekt v 21. století“, která zpochybnila západní orientaci země a fakticky se stala „palebnou podporou“ Georgescovy prezidentské kampaně. Jak zmiňuje komentátor Cristian Pantazi, v polovině listopadu například na jedné z akcí vystoupil sociolog, který napsal předmluvu ke knize ideologa Alexandra Dugina, nejnověji zakladatele nenávistné „suverénní ruské vědy“ westernologie.
Nepodceňujme nacionalistickou internacionálu
Samozřejmě další detaily, včetně podrobných informací o zdrojích financování Georgescovy prezidentské kampaně, budeme znát teprve časem.
Velmi zajímavá je však ještě jedna věc. Uživatel sítě X vystupující pod nickem Modern Warfare with Dacian Draco večer po prvním kole hlasování zveřejnil fotografii, na níž má být zachycen kandidát Georgescu ve společnosti zmíněného Dugina.
Ať už je fotografie autentická, nebo ne, její objevení se jen podtrhuje fakt, který je spolehlivě znám: Že totiž desítky let fungují mezinárodní sítě ultrapravicových aktivistů s nemalými slabinami pro ruský imperiální projekt. Lidí, kteří své názory na Ukrajinu kolem zlomu století nastudovali z Duginových hanopisů a pak už v nich neprovedli žádné změny.
Duginova publikační kariéra na Západě odstartovala přinejmenším před čtvrt stoletím v prostředí, z nějž později vzešla současná italská premiérka, ale postupně dosáhla i řady levicových spotřebitelů této „intelektuální“ šmakulády.
Pedolog Georgescu vychvalující „ruskou moudrost“ tak není jen unikátním produktem rumunského prostředí, které zůstává zvlášť citlivé na Duginovo koketování s okultismem. Sledujeme širší vzorec. Moskva se prostřednictvím kultivování kontaktů s krajní pravicí, jejíž přijatelnost a vliv narůstají, chystá vyhrát politickou válku proti Západu.
Pedolog Georgescu vychvalující „ruskou moudrost“ tak není jen unikátním produktem rumunského prostředí, které zůstává zvlášť citlivé na Duginovo koketování s okultismem. Sledujeme širší vzorec. Moskva se prostřednictvím kultivování kontaktů s krajní pravicí, jejíž přijatelnost a vliv narůstají, chystá vyhrát politickou válku proti Západu.
