KOMENTÁŘ / Prezident Petr Pavel je ve své funkci aktivní, reprezentativní a když ho člověk sleduje, musí mít po těch deseti letech zmaru opravdu dobrý pocit. O to nepochopitelnější je pak zjištění, že si do svého týmu poradců nainstaloval jednoho z nejvěrnějších sluhů Andreje Babiše – šéfa think-tanku hnutí ANO Institut pro politiku a společnost Jana Macháčka.
Pavlova kancelář zveřejnila informaci o prvním jednání poradců pro zahraniční politiku v úterý. Jsou mezi nimi respektovaná jména jako Jiří Pehe, Karel Schwarzenberg nebo Petr Kolář. Sice se opět musely ozvat nějaké zastánkyně kvót pro ženy, ale to je taková pěna dní, kterou holt musíme vzít na vědomí. Skutečně absurdní byl pohled na Macháčka, který nejspíš i po těch letech umí předstírat, že je snad nezávislý, že je standardní odborník na zahraniční politiku a že tady už léta neslouží holdingu Agrofert.
Celá věc je podivná hned z několika hledisek. Tak za prvé – Andrej Babiš byl Pavlovým protikandidátem v prezidentské volbě. A nešlo o ledajakého protikandidáta, ale o člověka, jehož zvolení by bylo přímým ohrožením demokracie. Pavel sám na to upozorňoval. Není pak logické nepřipustit, aby lidé jemu blízcí, což Macháček bezpochyby je, získali vliv tam, kde jej jejich zaměstnavatel naštěstí nemá?
Za druhé je Macháček, který je všeobecně známý zejména tím, že špinavá práce pro Babiše mu za ostudu stojí prostě proto, že představuje skvělý způsob, jak si udržet životní standard, zdiskreditovaný i mezi lidmi, kteří si jej vzhledem k jeho předchozímu angažmá vážili. Byl to on, kdo velice vulgárně urážel v rádiu Moniku McDonagh Pajerovou poté, co mu připomněla, že pracovat pro agenta StB Babiše je zlo.
A za třetí je velice smutné, že se proti Macháčkovi neozval ani nikdo další z prezidentových poradců. Nejsou snad od toho, aby hlavě státu poradili? Nebo se jim naopak líbí, že teď budou mít na Pavla pozitivnější náhled Babišovy Lidové noviny, kam Macháček pravidelně píše, což se může hodit? Těžko říct.
Jedna věc je ale jasná. Česko se nedokáže s babišismem jen tak vyrovnat. Politici, a to i ti vrcholní, si budou dál podřezávat větev sami pod sebou a budou se tvářit, že „nejsou jako oni“, takže budou legitimizovat Babišův tisk, jeho oddané služebníky, a tím i jeho samotného. Nejde o jednoho Macháčka. Ale o to, že zabránit návratu Babiše k moci je možné pouze důslednou debabišizací. Škoda, že téměř jistě neproběhne.