Ilustrační foto FOTO: Rada ministrů Republiky Krym / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Rada ministrů Republiky Krym / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Pravidelná analýza Institutu pro studium války ISW na základě informací z okruhu ruské armády a bezpečnostních služeb konstatuje, že Rusko o žádné mírové rozhovory a jednání s Ukrajinou nestojí, a to navzdory myšlení některých ruských elit, které by naopak válku chtěly ukončit. Armádní velení však chce naopak bojové akce na ukrajinském území zintenzivnit bez ohledu na gigantické ztráty lidí i techniky, které nejsou úměrné územním ziskům.
„Ruská armádní a bezpečnostní elita, stejně jako Putin sám, nemá zájem o vyjednávání a o mírové řešení války v blízké budoucnosti,“ konstatuje s odvoláním na nezávislý ruský server Meduza Institut pro studium války. V současné době se prý snaží ruská armáda vytvořit pro obyvatele Ruska „obraz vítězství“.
Podle ISW právě toto zaměření na „ruské vítězství“ spolu s touhou zintenzivnit válku naznačuje, že Putin chce vyjednávat pouze za podmínek diktovaných Ruskem a hodlá dosáhnout „významného vítězství, které by před ruskou společností válku ospravedlnilo“.
Putin a další ruští představitelé dávali také opakovaně najevo, že Rusko není ochotno zapojit se do skutečných jednání nebo se účastnit smysluplného mírového vyjednávání. Jednat jsou ochotni výhradně za podmínek, které znamenají úplnou kapitulaci Ukrajiny.
Nicméně některé elity si uvědomují, že by bylo dobré válku zastavit. Například některé velké podniky již otevřeně vyjadřují nespokojenost s vysokou klíčovou sazbou, kterou stanovila centrální banka země. Jak podle ISW uvádí Meduza, měli někteří vysocí představitelé „jisté naděje“ na mír poté, co Donald Trump vyhrál americké prezidentské volby. Ovšem představy o konci války se liší. Putin požaduje celé území čtyř ukrajinských regionů, Trumpovy podmínky jsou jiné. „Není jasné, kde by mohl být kompromis,“ poznamenává podle Meduzy jeden z partnerů blízkých Kremlu.
Zásadním problémem jsou však těžké ztráty, kterými ruští okupanti na Ukrajině trpí a které se v posledních měsících ještě zvýšily. „Ruské vojenské velení dosud tolerovalo přemrštěné ztráty personálu výměnou za taktický, byť ne operačně významný pokrok. Putinova teorie vítězství je založena na akceptování takových ztrát, dokud budou ruské síly pokračovat v drancování Ukrajiny,“ hodnotí ruský přístup ISW a zároveň upozorňuje, že v prosinci 2024 se průměrný ruský postup na frontě v porovnání s předchozím čtvrtletím prudce zpomalil.
„Nezdá se však, že by ruští bezpečnostní a vojenští představitelé byli v důsledku těchto ztrát připraveni ukončit válku,“ píše ISW, podle něhož chce ruská armáda po Putinovi, aby zintenzivnil ruské válečné úsilí tím, že bude požadovat další částečnou mobilizaci, aby armáda mohla „zaplavit bojiště živou silou a materiálem“. Putin se však vyhlášení dalšího kola mobilizace brání, protože „taková rozhodnutí by byla mezi Rusy hluboce nepopulární a dále by prohloubila ruský nedostatek pracovních sil a zatížila ekonomiku“. ISW se nicméně domnívá, že narůstající ztráty a neschopnost dosáhnout deklarovaných cílů může způsobit, že Putin v blízké budoucnosti skutečně další kolo mobilizace vyhlásí.
Ruská armáda podle ISW nedávno prokázala, že je schopna dosáhnout pomalých zisků za pomoci drtivých pěchotních útoků ve směru Pokrovsk a Kurachove, ale nedokáže provádět rychlé, mechanizované manévry, které by tyto taktické zisky dokázaly proměnit na hluboké průniky do ukrajinských týlových oblastí a nedokáže ani vyhnat ukrajinské jednotky ze svého vlastního území v Kurské oblasti, v níž se Ukrajinci usadili již v srpnu.
Brání tomu zvláště nedostatek techniky, s nímž se Rusko v posledních měsících výrazně potýká. O tom svědčí i tvrzení ukrajinských jednotek, které uvádějí, že jak u Pokrovsku, tak u Kurachoveho, tedy ve dvou operačních směrech s nejvyšší intenzitou bojů a v místech, kde má Rusko největší koncentraci svých sil, nasazují méně obrněné techniky než v minulosti a snaží se obranu vyčerpat a opotřebovat opakujícími se útoky pěchoty.
