Něco se v Evropě děje a je to něco velmi důležitého. Je totiž naprosto neobvyklé, aby německá kancléřka létala celý týden po Evropě a nepřetržitě jednala se svými unijními kolegy. Přesně to se minulý týden stalo. Předmětem jednání Angely Merkelové bylo nejenom řešení současných krizových situací, ale i budoucnost Evropské unie, tedy podoba našeho kontinentu za deset nebo dvacet let, které je ale třeba dát kontury již dnes a cíleně ji začít vytvářet. To je obrovský úkol a Angela Merkelová se ho ujala.

Zastavila se sice i v Praze, ale setkání s premiérem Sobotkou bylo jen jedním z mnoha v jejím vyčerpávajícím maratónu. O stejné věci jednala i s ostatními evropskými politiky: v pondělí s francouzským prezidentem a italským premiérem, ve středu s estonským kolegou, ve čtvrtek u nás a v pátek s polskou premiérkou a poté s předsedy vlád Visegrádské skupiny. Ještě ten den večer přijala premiéry Nizozemska, Švédska, Finska a Dánska, v sobotu Slovinska, Bulharska, Rakouska a Chorvatska. Tento výčet je sice úmorný, ale umožňuje zasadit návštěvu německé kancléřky do správného rámce.

Berlín chce s předstihem zajistit co nejhladší průběh summitu-nesummitu EU, který se bude konat 16. září v Bratislavě. Použité pojmenování je naprosto na místě, protože pozvánku obdržely všechny členské státy s výjimkou Británie. Proto se nesmí říkat summit, ale „informační schůzka“. Tu sice formálně svolává předseda Evropské rady Donald Tusk, ale kancléřka se chce vyhnout nepříjemným překvapením, jelikož jeho neschopnost je pověstná. To byl hlavní důvod pro absolvování tak náročného cyklu vyjednávání.

Neúčast Spojeného království je naprosto pochopitelná, jelikož politici budou jednat o podobě unie po brexitu. Dalšími body programu jsou imigrace, islámský terorismus či rozvoj nových technologií a s tím spojené změny struktury zaměstnanosti Evropanů. Dost témat na předlouhá jednání, která Evropu po bratislavských jednáních čekají. Z různých vyjádření po jednáních minulého týdne se začínají rýsovat náznaky postojů k těmto otázkám. A jsou zajímavé.

Brexit

Evropská unie je ve zvláštní pozici: Británie už brexit odsouhlasila, ale nepodala nic písemně. Navíc není nijak jasné, jaké bude její postavení vůči zbylým členům; bruselští právníci budou mít podle sobotního vyjádření německé kancléřky analýzy hotové příští rok na jaře.

Britští lídři svorně prohlašují, že chtějí zachovat co nejvíce svobod, hlavně volný pohyb zboží, služeb a kapitálu. Základní unijní princip je ale jasný: Základní svobody musí každá země akceptovat všechny, takže Londýn by musel přistoupit i na volný pohyb osob. Jenomže jeho odmítání bylo jedním z hlavních důvodů k odchodu Británie, takže se bude muset nalézt jiné východisko, například formou bilaterálních smluv s jednotlivými členskými státy. Existují i jiné návrhy a všechny budou projednávány v Bratislavě.

Imigrace

Zde bude zřejmě kámen úrazu. Berlín neústupně trvá na přerozdělovacích kvótách, zatímco V4 je odmítá. Její premiéři to Angele Merkelové řekli naposledy v pátek. Ta se ale zatvářila vstřícně a jenom poznamenala, že shoda panuje v mnoha jiných otázkách. Jednou z nich je lepší ochrana vnějších hranic unie. Kancléřka v Itálii řekla, že je pro posílení společné ochrany, což je naprostá novinka, protože to byl doposud hlavně Berlín, který odmítal „europeizaci“ tohoto problému a nechával ho na bedrech příslušných států.

Byl by velký úspěch, povede-li nový německý přístup k posílení agentury Frontex či k vytvoření společných unijních jednotek pohraničníků. Projednáván bude i laxní přístup Řecka, které do unie pouští imigranty bez důkladných kontrol. Otázkou zůstává, jak naplnit předsevzetí unie vybudovat záchytné body v zemích, odkud přichází nejvíce imigrantů. Scházejí peníze, prostory, lidé. Jejich pořízení bude tedy v Bratislavě projednáváno.

Vnější a vnitřní bezpečnost

Merkelová bude chtít prosadit hlavně užší spolupráci tajných služeb a rychlejší výměnu informací, týkajících se terorismu. Tento přístup sice všichni politici podporují, ale zatím vázne na právních a procedurálních otázkách. Ne všichni zpravodajci také chtějí sdílet své informace se zahraničními kolegy.

Zajímavá je otázka posílení evropské vojenské moci. Merkelová přišla v pondělí s návrhem, aby „Evropa vzala otázku vojenské spolupráce pevněji do svých rukou“. V tom s ní souhlasili francouzský prezident a italský premiér, Bohuslav Sobotka začal dokonce mluvit o společné evropské armádě. K té je ovšem ještě dále než na Proximu Centauri. Nejdříve musí být jasná role NATO, struktura jednotek a jejich velení a tisíce dalších otázek. V praxi to znamená dlouholetý proces, který však zřejmě bude zahájen v Bratislavě.

Konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost

Návštěva ČVUT delší než jednání s premiérem či debata o estonském e-governementu trvající půl dne. I to bylo minulý týden součástí maratónu Angely Merkelové. Důvodem je potřeba zlepšit hospodářskou kondici EU a zároveň zareagovat na změněný trh práce. „Stojíme na rozcestí“, „Jedna z největších výzev historie“ či „Evropa se musí stát v některých oblastech konkurenceschopnější“, to jsou některé z jejích posledních výroků.

Podle nich a podle programu návštěv se Berlín bude snažit o prosazení svého národního programu Industrie 4.0 na evropskou úroveň. Trefně tento program popsal Milan Lelek na serveru mescentrum.cz: „Industrie 4.0 představuje iniciativu německé vlády, která tím podporuje evoluci od vestavěných systémů ke kyberneticko-fyzikálním systémům (CPS) průmyslového internetu věcí a internetu služeb. Co si máme představit pod pojmem „Industrie 4.0“ neboli 4. průmyslová revoluce? Jedná se o „smart výrobní závod“, tedy s vlastní „inteligencí“, který je „chytrý“, je ovládán prostřednictvím informačních technologií, je přizpůsobivý a zdroje, které má k dispozici, využívá efektivně. Je propojen se svými zákazníky (objednateli) a kooperačními partnery v síti internetu. To vše je již využíváno v rámci spěšného E-businessu, jako formy internetových globálních aktivit.“

Právě o podílu na této nové realitě jednala německá kancléřka v Praze, Tallinu či Varšavě. I když z oficiálních vyjádření pouze kapala slova jako „spolupráce v oblasti vědy a výzkumu“ a podobné fráze, v principu se jedná o transformaci současné „statické“ ekonomiky na „modulární“ či „dynamickou“. Tyto pojmy používají zastánci Industrie 4.0 nejčastěji. Pokud tedy unie na přání Německa podpoří tuto cestu, bude co budovat. Nejedná se o utopii. Pro nás je zajímavé, že jedním ze světových lídrů v této oblasti je tchajwanská firma Foxconn, která své systémy vyvíjí v České republice.

Merkelová chce také hledat řešení zaměstnanosti, zvláště mladých lidí. V této oblasti nepředstavila žádný nástin řešení, ale zřejmě ho řekne v Bratislavě.

Projednat všechny tyto záležitosti v jednom dni je obrovský úkol, ale unijní politici se s ním musí v Bratislavě vypořádat. A to v situaci, kdy je jim (většinou právem) vytýkána odtrženost od reality a prosazování řešení, která se velké části obyvatel nelíbí, nehledě na jejich pomalé a neadekvátní reakce v krizových situacích. To kvůli tomu se v celé Evropě vzmáhají protestní hnutí, oslovující miliony lidí. Nejde tedy o nějaké „hnědnutí“ společnosti, ale o naprosto přirozenou reakci voličů, kteří na své otázky nedostávají uspokojivé odpovědi. Proto bude důležité, jestli jim bratislavská schůzka nabídne alespoň jakýsi srozumitelný obrys řešení jejich potíží.

Zástupci evropských národů musí prokázat, že jsou státníci, nikoliv jenom politikáři bez jasné vize ženoucí se za okamžitým úspěchem bez ohledu na kohokoliv a cokoliv. Jestli se tak nestane, bude další vývoj Evropy jen stěží odhadnutelný. My totiž opravdu stojíme na křižovatce.

Jaroslav Lenert
publicista