Andrej Babiš uchopil finanční správu jako jeden z nástrojů své propagandy. Slouží jako spolutvůrce vytváření jeho mediálního obrazu řádného hospodáře, a proto zdůrazňuje vybraná, někdy dokonce zkreslená data. Nepopulární údaje, které se do marketingu hnutí ANO nehodí, přitom zatajuje, ať už se týkají vlivu EET na zdražování, nebo prohraných soudů s DPH.

Ministerstvo financí a finanční správa skutečně umějí čarovat s čísly a finančními operacemi, vylepšujícími ve vhodný čas bilanci resortu. Exministr financí si tak může přisvojovat zásluhy, které mu v plné míře nenáleží, a odklánět pozornost od problémů či jasných neúspěchů působení jeho lidí v resortu.

Stoupají vládní výdaje

Předseda hnutí ANO neustále zdůrazňuje, jak se mu daří zvyšovat příjmy státního rozpočtu, ovšem v době rostoucí ekonomiky to není nijak ohromující a překvapivé. Zvláště když zrušil předchozí vládou schválené citelné snížení daní v řádu desítek miliard korun, které mělo vstoupit v platnost už loni po odeznění ekonomické krize. Tento vývoj je v první řadě zásluhou podnikatelského sektoru a míra vlivu restriktivních kroků, ať už jde o nově zaváděné nástroje typu EET, nebo zvýšený počet kontrol, je zatím sporná.

[ctete]143909[/ctete]

Ponechme nyní stranou, zda si zaslouží aplaus, když stát z občanů a firem ždíme stále více daní, místo aby je snižoval a současně ořezával vládní výdaje (například na dotacích), které za současné vlády dramaticky rostou. Jen za prvních sedm měsíců proti loňskému roku stouply o 25 miliard korun, a příští rok má být růst povinných mandatorních výdajů ještě výraznější.

Zejména stoupající náklady na provoz bobtnající státní správy a rostoucí počet státních úředníků nelze vyložit jinak, než jako snahu vlády posilovat moc státu a jeho dozoru nad svými občany nad únosnou mez. Existují však „třinácté komnaty“, kterými se finanční správa nechlubí, a v médiích příliš nerezonují.

Na inflaci má vliv EET

Tématem poslední doby se stává zdražování, do značné míry eliminující pozitivní dopady ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti. Aktuální červencová čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že inflace, neboli růst spotřebitelských cen, proti všeobecnému očekávání meziročně zrychlila na 2,5 procenta.

V této souvislosti stojí za pozornost nadprůměrné zvýšení cen v sektoru restauračních a ubytovacích služeb meziročně o 6 procent, dvojnásobně převyšující tempo hospodářského růstu. To je všeobecně přičítáno nejen tržním vlivům a vyšší spotřebě domácností, ale i zavedení elektronické evidence tržeb. „EET spolu s vyššími cenami potravin se následně promítají do cen v restauracích,“ komentuje situaci analytik ČSOB Petr Dufek.  

Potvrzují se tak předpoklady analytiků z konce loňského roku, kteří už tehdy za překvapivě se zrychlující inflací a první vlnou zdražování spatřovali i vliv EET. „Zdražení restauračních služeb zhruba z jedné poloviny odráželo předčasné navyšování cen před chystaným zavedením EET a z druhé poloviny růst cen potravin,“ tvrdil tehdy analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Stejně vývoj hodnotila hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Ceny v restauracích prudce vzrostly

S alarmujícím titulkem „Ceny v restauracích prudce vzrostly“ přišla koncem července Mladá fronta DNES. Už i Babišův deník přiznal, že důvodem jsou nejen stoupající ceny potravin a tlak na růst mezd, částečně vyvolaný vládou nařízeným zvyšováním minimální mzdy. „Zdražení jídla v restauracích, které potvrzují nejnovější údaje Českého statistického úřadu, odstartovalo zavedení elektronické evidence tržeb,“ uvádí deník.

Cena poledního menu stoupla podle ČSÚ meziročně v průměru o 10 procent, přičemž najíst se pod stovku je už skoro nemožné. Podle společnosti Edenred, vydávající stravenky Ticket Restaurant, zaplatí Češi za oběd v průměru 108 korun. Zatímco na začátku roku rostly ceny nejvíc v Praze či Brně, později se zvedla cena i tam, kde byly dosud obědy nejlevnější – v Ostravě, Ústí nad Labem, Jihlavě či Olomouci.

Tržní vlivy růstu cen jsou na vládě nezávislé a nelze je s výjimkou drakonických a nákladných regulací ovlivnit. Je však zjevné, že za zdražení restauratérských a ubytovacích služeb se podstatnou měrou zasloužil stát, stejně jako za likvidaci stovek hospod a obchůdků, a za tisíce dalších ztrátových provozoven zejména na venkově.  Jen se tím finanční správa a Andrej Babiš při svých spanilých a selfíčkových jízdách po republice nechlubí.

Pokles úspěšnosti u soudů s DPH

Finanční správa pod vedením Martina Janečka současně značně přitvrdila v tlaku na podnikatele. Vymyslela jim nové administrativní povinnosti, sankce a ve větší míře využívá likvidační zajišťovací příkazy. Andrej Babiš a jeho dočasný nástupce v resortu Ivan Pilný Janečkův úřad chválí za zlepšující se kvalitu práce, ale nedávno vydané Informace o činnosti finanční správy za rok 2016 ukazují něco jiného.

[ctete]142852[/ctete]

Podle serveru Podnikatel.cz loni výrazně poklesla úspěšnost finanční správy u soudů kvůli doměřování DPH, a to ať už celkovým objemem peněz, tak počtem prohraných případů. Soudy loni přezkoumaly doměřenou DPH ve výši 3,3 miliardy korun a u 49 procent z této částky daly za pravdu podnikatelům. V roce 2015 přitom soudy rozhodly ve prospěch podnikatelů u 11 procent celkové částky, a v roce 2013 dokonce jen u 1,6 procenta.

Nejde však jen o souzené částky, ve kterých se úspěšnost finanční správy zhoršila. Zvýšil se i počet případů, ve kterých uspěli podnikatelé v soudním sporu o doměření DPH. Podnikatelé loni vyhráli ve 27,5 procenta případů, zatímco v roce 2015 byli úspěšní ve 22 procentech a v roce 2013 jen u 17,8 procenta případů. Téměř ve třetině případů tak byli loni podnikatelé státem sankcionováni bezdůvodně.

Praxe se nezmění

Praxi finanční správy kritizuje Tomáš Hajdůšek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR.  „K soudům navíc přicházejí případy, kdy se finanční správa snažila získat chybějící daň i od těch subjektů, které daňový podvod nespáchaly a ani o něm nevěděly. Jde o aplikaci tzv. principu ,věděl nebo vědět měl a mohl‛. A v těchto případech nese důkazní břemeno správce daně, což je pro něj situace naprosto jiná, než když je nese daňový subjekt,“ dodává.

Obává se však, že ani aktuální vývoj soudních sporů stávající praxi nijak nezmění. „Neexistuje totiž přímá odpovědnost úředníků finanční správy za prohrané spory. Nadále tak bude pod praporem potírání daňových podvodů doměřována daň i daňovým subjektům, které daňové podvody nepáchají,“ varuje.

Ani tuto veřejnosti skrytou praxi si jistě do svých předvolebních snářů o slunné budoucnosti naší země Andrej Babiš nezapíše.