Vláda často operuje čísly, grafy a tabulkami, jež mají dokládat úspěchy státních zásahů do podnikání. Pomíjí data, která tento obraz narušují. Trpí zejména venkovské oblasti, kde za poslední tři roky zaniklo téměř dva tisíce hospod. S výrazným přispěním EET a rostoucí byrokracie.
Ministryně financí Alena Schillerová se ráda chlubí, jak její agenda narovnává podnikatelské prostředí. Se spřízněnými funkcionáři některých stavovských asociací vytváří falešný dojem, že se masivní atak státní byrokracie v posledních letech podnikatelům líbí a jsou za něj rádi. A pokud někdo protestuje, jsou to jen zloději a podvodníci.
Pro tuto argumentaci mají Schillerová i premiér Babiš k dispozici sadu příznivých ukazatelů a čísel, jež mají doložit úspěšnost zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a dalších vládních intervencí do podnikání. Některá data však chybějí a není to náhoda.
Neznáme situaci v regionech
Když ministryně financí v prosinci obhajovala tříleté fungování prvních dvou vln EET, přiznala, že nezná jejich dopady na venkově. „Nezkoumali jsme to regionálně, ono se to velmi těžko zkoumá,“ uvedla pro Radiožurnál na dotaz, zda má povědomí o klesajícím počtu hospod a obchůdků v malých obcích.
Vzápětí se však ohradila, že nevidí důvod, proč by hospodští či prodejci měli končit svoje podnikání kvůli státní regulaci. „Není žádný důvod, aby to bylo kvůli EET,“ tvrdí Schillerová. Jenže náklady živnostníků vyvolané jen pořízením a provozem EET stouply minimálně o desítky tisíc korun. U větších podniků jsou řádově vyšší a daňová sleva pět tisíc korun na pokladnu v jejich bilanci nehraje žádnou roli.
Pokles o 15 procent
Jestliže Ministerstvo financí nemá zájem zkoumat situaci regionálně, jelikož je to pro něj „velmi těžké“, zastoupilo ho Sdružení místních samospráv. Zpracovalo analýzu 6127 obcí, ve kterých mapovalo úbytek pohostinských zařízení v letech 2017-2019. Její výsledky přinesla Česká televize.
Výsledky jsou zdrcující a vybočují z barvotiskových prezentací Ministerstva financí. Ke konci loňského roku v nich fungovalo 11 572 hospod, což je o 1828 méně než před třemi lety. Projekt první vlny EET pro restaurační a ubytovací zařízení byl spuštěn v prosinci 2016 a o tři roky později poklesl počet hospod v malých obcích o 15 procent.
Na vině není jen EET. Starostové si často stěžují, že tento stav je přiživován i jinými zásahy státu, jako je protikuřácký zákon a nárůst dalších povinností. Svoji roli hraje i uměle pobízený růst mezd. Vládou nařízená minimální a zaručená mzda roste skokově každým rokem, což vyvolává dominový efekt tlaku na celkový růst mezd bez ohledu na ekonomickou situaci podniku.
Zvyšování cen
Průvodním a nepřiznaným jevem těchto kroků je zvyšování cen v restauracích. Už během prvního roku po startu EET mnohde poskočily o deset procent, jinak by podniky rovněž dříve či později zkrachovaly. Dopady vládní legislativy tak pocítí zejména nízkopříjmoví zákazníci, což se snaží aparát ANO bagatelizovat a utajit. Tento trend se nezastaví a nepomůže ani letošní populistické snižování DPH u piva.
Když se k tomu připočte bilance zaniklých malých venkovských prodejen, kterých jen za první dva roky fungování EET skončilo 1595, je úpadek společenského života na venkově patrný. Alarmující je skutečnost, že zavírají zejména malé obchůdky do velikosti 50 metrů čtverečních, vedené na živnostenské oprávnění.
K úbytku hospod a malých venkovských prodejen docházelo i předtím, ale nájezd nové byrokracie tento trend značně urychlil. Podle zjištění Sdružení místních samospráv dnes hospody chybějí ve třetině obcí a jejich počet nadále klesá.
Stát dává ruce pryč
V této situaci ministři ANO vyzývají starosty a hejtmany k praktikování obecního socialismu, aby restaurační zařízení provozovali a dotovali sami. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová od tohoto problému dává ruce pryč. „Těžko může stát jako intervenovat do toho, že jednu hospodu podpoří a druhou hospodu nepodpoří. To je opravdu samostatná obchodní činnost,“ reaguje.
Jiného názoru je předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN). „Co by měl udělat stát? Možná plnit skutečně to, co se říká všeho všudy plnými ústy, že bude odbřemeňovat byrokracii,“ řekl České televizi.
Dopady rostoucí státní byrokracie jsou znatelné a stále se zhoršující obslužnost na venkově jen ukazuje odtržení státní moci od reality. Ono je marketingově působivé objíždět kraje, slibovat chimérické bilionové investiční plány, ale skutečný život je někde jinde.
Odtržení od reality
Z tohoto důvodu vyzval senátor Tomáš Jirsa (ODS) ministryni financí Alenu Schillerovou, aby navštívila jeho senátní obvod Českokrumlovsko. Reagoval tak na její apoteózu tříleté bilance zavedení EET.
„Kvůli EET byly zrušeny obchody v Boršově nad Vltavou, Dasném, Dolním Dvořišti, Dražíči, Lhenicích, Nákří, Kaplici, Pohorské Vsi a v Žáru. Zrušením hospody nebo obchodu přichází každá obec o další pilíř své existence,“ uvedl senátor s tím, že je to jen zlomek obcí, kam zavolal starostům, aby se jich zeptal, jaký dopad mělo zavedení EET.
Podobných případů je mnohem víc. Pochybná jsou i ministerská data o přínosech EET pro státní rozpočet a v boji se šedou ekonomikou. Desítky miliard korun vybraných navíc zpochybňuje nejen opozice, ale i Nejvyšší kontrolní úřad.
460 miliard v šedé ekonomice
Loni v říjnu uvedlo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) na základě údajů Mezinárodního měnového fondu, že objem šedé ekonomiky u nás stále dosahuje 460 miliard korun. Co z toho vyplývá?
Tažení státní byrokracie proti malým podnikatelům, kteří se na šedé ekonomice podíleli jen zlomkově, nepřináší požadované efekty. Pouze mnoha živnostníkům ztrpčuje život novými povinnostmi a zvýšenými náklady a mnozí s tím už ztratili trpělivost. Letos k nim přibudou další stovky tisíc řemeslníků, drobných výrobců a profesí ve službách.
Při pohledu na nezájem vládních představitelů o jejich osud se nelze zbavit pochybností, že šlo o záměr. Podobné „čištění trhu“ ve prospěch větších firem a řetězců ostatně proběhlo i v Chorvatsku, které se stalo pro premiéra Babiše vzorem pro zavedení on-line systému EET.
Slova o narovnání podnikatelského prostředí potom vyznívají v situaci, kdy státní správa mohutně bojuje jako detašované pracoviště Agrofertu o zachování jeho miliardových dotací, jako výsměch všem živnostníkům.
