Předseda KSČM Vojtěch Filip rozporuje závěry BIS, která nepřímo varuje před účastí Ruska a Číny ve výstavbě velkých investičních celků v čele s dostavbou jaderné elektrárny v Dukovanech. Zaznívají kuloárové informace, že jejich případné vyřazení z tendru podmiňuje podporou státního rozpočtu.

Dále čtěte

Schillerová ve sněmovně narazila. ČSSD a KSČM nepodpořily její návrh státního rozpočtu

ČSSD a komunisté v rozpočtovém výboru nepodpořili návrh státního rozpočtu ministryně financí Aleny Schillerové na příští rok. Je to další…

Vojtěch Filip si o několik měsíců prodloužil politický život ve funkci předsedy komunistické strany. KSČM už podruhé kvůli koronavirové epidemii odložila svůj volební sjezd, který se měl konat v listopadu. Další náhradní termín není známý, ale uskuteční se až v příštím roce. Filip oznámil, že už nebude po sérii volebních debaklů, naposledy v říjnových krajských a senátních volbách, obhajovat post předsedy KSČM, který zastává patnáct let.

V posledních měsících se stále více ocitá pod tlakem tvrdého neostalinistického jádra, jež mu vytýká kolaboraci s velkokapitalistou výměnou za několik lukrativních pašalíků. Ve skutečnosti se jejich ideové postoje příliš neliší a rozdíl spočívá jen v míře, nakolik jsou ventilovány veřejně.

Tradiční odpor proti NATO

Do této kategorie patří tradiční odpor KSČM k členství v NATO a trvalá příchylnost k režimům Moskvy a Pekingu. V poslední době se tato ideová provázanost promítá i do domácí politiky při schvalování státního rozpočtu na příští rok.

Komunisté, na jejichž toleranci visí existence Babišovy vlády, se nechali opakovaně slyšet, že nepodpoří plánované navýšení rozpočtu obrany o 10 miliard korun. Je přitom jasné, komu nejvíce slouží snižování obranyschopnosti země v době, kdy je vyvíjen tlak na plnění spojeneckých závazků v NATO.

KSČM vyhrožuje, že v takovém případě státní rozpočet nepodpoří. Vládě by hrozilo rozpočtové provizorium a v krajním případě i její pád. Vyloučit nelze vůbec nic, zvláště když se v éteru objevují spekulace o „úřednické vládě“ prezidenta Miloše Zemana, který už má s jejich formováním zkušenosti.

„Pro mne, pokud nedojde k nějaké úpravě, jak jsme požadovali, začíná být tento návrh zákona nepřijatelný a opravdu zvažuji návrh na jeho vrácení vládě k přepracování,“ uvedla koncem října předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Komunisté požadují, aby bylo oněch deset miliard pro obranu převedeno do rozpočtové rezervy pro boj s následky koronaviru.

Spor s Babišem

Premiér Babiš o tom zatím nechce ani slyšet. Seškrtání armádního rozpočtu odmítá a spor se promítl i do jednání rozpočtového výboru, který nepřijal usnesení k podpoře státního rozpočtu. Pro návrh ministryně financí Aleny Schillerové se schodkem 320 miliard korun, který navíc nezohledňuje příjmové dopady daňového balíčku, hlasovali jen poslanci hnutí ANO.

Komunisté ho nepodpořili hlavně proto, že premiér stále ignoruje požadované snížení výdajů na obranu. To ještě neznamená, že nakonec na plénu sněmovny pro státní rozpočet nezvednou ruce, ale zatím vládu vydírají.

V poslední době se objevily kuloárové zprávy, že Filipova strana podmiňuje podporu klíčového vládního zákona další podmínkou. Hraje se o výstavbu jaderných bloků v Dukovanech, tak aby neutrpěli vážní zájemci z Ruska a Číny, které podporuje i Hrad.

Podmínkou tendr v Dukovanech?

S touto zákulisní informací přišla televize CNN Prima NEWS, která citovala zdroj z blízkého okolí předsedy KSČM. Podle něj se Filip ještě snaží uhrát, co se dá, a údajně tlačí na Babiše kvůli tomu, aby z dostavby Dukovan nebyli vyřazeni Rusové a Číňané.

Vojtěch Filip i odpovědný ministr Karel Havlíček striktně vylučují, že by komunisté dávali vládě kvůli jaderné elektrárně Dukovany nůž na krk. „Je to blbost a ptákovina. Nevím, kdo přišel na takovou hovadinu. Vznesli jsme všechny naše požadavky o rozpočtu na rozpočtovém výboru,“ popřel tyto zprávy šéf KSČM.

Jenže celá věc má několik háčků, které opravňují k domněnce, že se komunistům vývoj kolem chystaného tendru za minimálně 160 miliard korun nezamlouvá. A jen pro pořádek, je jasné, že jeho okolnosti s přesuny v rozpočtu zmíněnými Filipem nijak nesouvisejí.

Vojtěch Filip současně zpochybnil výsledky práce BIS, která v aktuální výroční zprávě opakovaně varuje před ohrožením politické a ekonomické nezávislosti České republiky. Propojování obřích investic zejména v energetické oblasti s východními autoritářskými režimy by mohlo poškodit bezpečnostní zájmy země. Podobný názor zastává kromě demokratické opozice i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Ti lidé o tom vědí kulový

Šéf komunistů tyto obavy nemá. „Nechápu, proč z toho někdo dělá ideologický spor, Rusko a Čínu bych z tendru nevylučoval. Proč o tom lidé, kteří o tom vědí kulový, mluví? To mi připadá s prominutím jak u debilů, omlouvám se za to slovo,“ reagoval Filip. „Na rozdíl od nich to vnímám docela jinak, z toho bezpečnostního hlediska,“ dodal, a v tom se mu dá věřit.

O vyloučení ruských a čínských uchazečů z tendru zatím nikdo veřejně nehovoří, prý kvůli tlaku na nižší cenu. Jenže v posledních dnech se vyskytl jiný zádrhel. Premiér Babiš sdělil Radiožurnálu, že výběrové řízení na stavbu jaderných bloků v Dukovanech, které mělo být podle plánu vypsané do konce roku, není dobře připravené, a mohlo by se tudíž odložit.

Dále čtěte

Prymula má ožehavý problém se žalobou na stát. Proč nereaguje premiér Babiš?

Za normálních okolností by to bylo téma na titulní strany deníků a čelné zprávy televizního zpravodajství. Kvůli aktivitě Romana Prymuly…

„Jsem názoru, že o takto důležitém tendru by neměla vláda rozhodovat 10 měsíců před sněmovními volbami. Teď zatím není připraven, probíhají konzultace s Evropskou komisí, která musí vše notifikovat, což je priorita, na které nyní pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu, notifikace potrvá 1,5 roku,“ uvedl Babiš.

Podle informací Radiožurnálu problém spočívá v dokumentaci připravované energetickým gigantem ČEZ, přičemž není žádným tajemstvím, že vztahy generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše a premiéra Andreje Babiše nejsou idylické. Drží pohromadě jedině díky přízni Benešovi ze strany prezidenta Miloše Zemana.

Bezpečnostní experti v okolí premiéra mají za to, že tato dokumentace dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, a doporučují, aby stát v tendru vůbec neoslovoval rizikové dodavatele z Číny a Ruska. Tady může být kámen úrazu, jakkoli lze brát Babišovy úvahy, které jsou vždy podřízeny jeho momentálnímu prospěchu, s velkou rezervou.

Kdo koho vydírá?

V této dukovanské partii se rýsují dvě zájmové roviny, které se mohou kdykoli protnout. Na jedné straně je okruh názorově velmi fluidního premiéra Babiše, na druhé straně okruh Hradu, kam lze v tomto případě začlenit KSČM. Může se odehrávat dvojí hra.

Hradní okruh tlačí na Babiše, aby v této věci neuhnul, jinak může hypoteticky padnout vláda. Premiér sice momentálně vypadá, že vnímá bezpečnostní rizika a chce přehodit horký brambor s tendrem na příští vládu, ale současně ví, že Zemana bude potřebovat po parlamentních volbách v příštím roce.

Stejně tak ovšem může vytvářet tlak on sám, aby komunisté nedělali potíže a podpořili státní rozpočet výměnou za to, že se harmonogram jaderného projektu příliš nezpozdí a Rusové s Číňany zůstanou ve hře. Bylo by velmi naivní domnívat se, že v této mocenské partii existuje boj „lepších“ a „horších“ figur. Jeden hráč za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.