Status tržní ekonomiky by Číně neměl být přiznán, shodla se ve Štrasburku většina europoslanců. Čína podle nich nesplňuje kritéria Evropské unie. Členové Evropského parlamentu v debatě také vyjádřili obavy o pracovní místa v EU a ochranu evropského průmyslu.
Evropská komise musí do prosince rozhodnout, zda Číně status tržní ekonomiky udělí. Pokud ano, pak by to například omezilo pravomoci EU v situaci, kdy by unie chtěla uvalit cla na příliš levný dovoz z Číny. Před tímto krokem nedávno Evropskou unii varovaly i Spojené státy. Podle Washingtonu by to mohlo vést k zaplavení amerického i evropského trhu neférově laciným čínským zbožím.
Nejrůznější obavy panovali mezi europoslanci napříč všemi frakcemi. „Čína není tržní ekonomika, to uznávají všechny možné státy, a možná i Čína,“ uvedl David Borrelli z pravicové euroskeptické frakce EFDD. Evropská komise podle něj musí zaručit, že budou zachovány zájmy EU. „Jsou zde obavy průmyslových odvětví z ničím nebržděné konkurence ze strany Číny,“ dodal.
Italská europoslankyně Alessia Moscaová z frakce socialistů hovořila smířlivěji, ale také žádala, aby nebyl status tržní ekonomiky udělen Číně automaticky. „Ten boj se nevede proti Číně, která je pro nás obchodním partnerem, ne nepřítelem. Je ale zapotřebí, aby v mezinárodním obchodu platily rovné podmínky,“ uvedla.
„Když se podíváme na statutární rovinu, zda je Čína tržní ekonomikou, tak ta odpověď je jednoznačná – není. V tuto chvíli splňuje z pěti klíčových kritérií jedno zcela a možná jedno částečně,“ řekl europoslanec Pavel Telička (ALDE). „Jsem zastáncem liberálního obchodu, férové soutěže, ale to není to, čemu dnes v obchodní relaci s Čínou čelíme,“ dodal. I druhá rovina – obchodní – je podle něho ale problematická. Například pokud jde o ocel, Čína má výraznou nadprodukci této komodity. „Kdyby ji vrhla na evropský trh, tak se to téměř rovná celkové evropské produkci,“ uvedl Telička.
Také podle Miroslava Pocheho z frakce socialistů by EU Číně status tržní ekonomiky nyní udělovat neměla. „Nejen pro ocelářský, ale i keramický nebo sklářský průmysl by to bylo smrtící. Ve chvíli, kdy Čína není ochotná nechat vnější subjekty zkontrolovat, zda nedochází k dumpingu, tak nemůžeme otevřít ekonomiku levným dovozům,“ uvedl český europoslanec. „Předpokládám, že hned v prosinci Čína zažaluje Evropskou unii u WTO, ale potom se to jednání bude táhnout roky a my získáme čas,“ dodal.
Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové z lidovecké frakce se Pekingu kritéria do konce letošního roku nepodaří splnit. „Nedokážu si představit, že v rozporu s realitou přiznáme Číně status tržní ekonomiky. To by byla velká past, do které bychom se dostali,“ uvedla.
Čína o získání statusu tržní ekonomiky v rámci členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) usiluje už dlouhá léta. Například německá kancléřka Angela Merkelová tuto myšlenku podporuje. Ostatní evropské vlády v čele s italskou a spolu s odbory v tradičních odvětvích, jako je ocelářství, keramika či textil, s tím ale nesouhlasí.
Diskuze se vede především nad podmínkami, za kterých byla Čína v roce 2001 do WTO přijata. Peking si členství ve WTO vysvětloval tak, že po 15 letech mu bude status tržní ekonomiky přiznán automaticky. To by znamenalo ke konci roku 2016.