V únoru letošního roku varoval ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, že Čína ohrožuje bezpečnost Evropy kromě jineho i tím, že je největším světovým producentem léků. Před krajně nebezpečnou závislostí na čínských dodavatelích farmaceutických výrobků varují i největší evropské země.
Jak informovaly Novinky s odvoláním na server Politico, stačí jen málo a v Evropě vypukne bezprecedentní léková krize. V případě útoku asijské velmoci na Tchaj-wan by uzavřené námořní cesty a případné protičínské sankce mohly znemožnit dovoz tak klíčových léčiv, jako je penicilin, a chyběly by také prekurzory pro výrobu mnoha jiných medikamentů. Závislost evropského farmaceutického odvětví na Číně se totiž pohybuje okolo 70 procent.
Politico píše, že 180 km široký Tchajwanský průliv je jednou z nejvyužívanějších lodních tras na světě, a to i pro transport léků. Pokud by Čína zaútočila na odbojný ostrov a USA splnily svůj slib a přispěchaly mu na pomoc, doprava v tomto průlivu by se samozřejmě zastavila, nemluvě o případných sankcích.
Gian Paolo Negrisoli, šéf italské farmaceutické společnosti Flamma Group, varuje před vážnými následky. „Pokud Čína napadne Tchaj-wan a my na ni uvalíme sankce podobně jako na Rusko, farmaceutický trh to obrátí vzhůru nohama. Všichni to ví, asi to jen neříkají. Nemáme mnoho alternativ,“ popsal pro Politico.
Z Číny se během posledních 20 let stala globální farmaceutická velmoc. Vyrábí širokou řadu starších neznačkových léků, které běžně používají nemocnice. Většina antibiotik pochází z Asie, zejména z Číny. Země má de facto monopol na výrobu klíčové suroviny pro výrobu penicilinu. Je také důležitým vývozcem dalších medikamentů, jako jsou léky na vysoký krevní tlak nebo na bolest.
Jak uvedla agentura Reuters, od počátku května skupina 19 zemí Evropské unie (včetně Německa, Francie, Španělska a dalších) usiluje o opatření snižující závislost na importu farmaceutických surovin z Číny. Má to být odpověď na nabídku Evropské komise, která se chystá upravit zákony spravující 136 miliard eur určených pro farmaceutický průmysl. Přesun prostředků měl mířit na znovuoživení investic, omezení výpadků dodávek a zlepšení přístupu k cenově dostupnějším lékům, evropské země se ale domnívají, že by Evropská unie měla podniknout „podstatně drastičtější kroky“, které zajistí evropskou bezpečnost právě v oblasti životně důležitých surovin pro výrobu léků.