Čínská lidová osvobozenecká armáda FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
GLOSA / Nové hodnocení amerického obranného zpravodajství varuje, že Čína je „na pokraji vývoje nejmodernějších zbraňových systémů na světě“. Čína investovala v loňském roce možná až 200 miliard dolarů do armády. Pojďme si udělat malou laickou procházku čínským arzenálem.
To nejhorší na začátek: v prosinci 2022 Pentagon zveřejnil výroční zprávu o Čínské lidové osvobozenecké armádě, která rozšiřuje nejen své konvenční síly. Čínský jaderný arzenál se zvětšil zřejmě až šestinásobně. Čínské jednotky provedly simulované cvičení úderů mezikontinentálními balistickými raketami.
Podle South China Morning Post bylo cílem cvičení „signalizovat modernizaci čínského jaderného odstrašování. Jde o to říci Američanům i ostatním, že Čína má věrohodnou schopnost druhého úderu a je odhodlána ji použít, pokud se stane terčem jaderného útoku“. Ale jaderná hrozba by snad i pro Čínu byla až krajní možností. Proto se Čínská lidová osvobozenecká armáda připravuje na válku i v těch podobách, kdy by ještě na jaderné zbraně nedošlo. Podívejme se tudíž skrze otevřené zdroje informací na čínský arzenál.
Hypersonické zbraně
Zpráva čínské armády: Už 1. října 2019 u příležitosti 70. výročí založení Čínské lidové republiky představila čínská armáda hypersonickou střelu Dong Feng (DF) 17. Čína vyvíjí technologie umožňující umístit tyto hypersonické zbraně na letadlové lodě. Čínské hypersonické střely odpalované ze vzduchu jsou podobné ruské střele Kinžal, která může dosáhnout desetinásobku rychlosti zvuku. Dolet 1 000 km. V srpnu 2022 otestovala Čína hypersonickou raketu schopnou nést jaderné zbraně, která je schopna obletět zeměkouli. V dubnu odpálila hypersonickou protilodní střelu YJ-21, která je určena k útokům na letadlové lodě.
Americké zdroje: Během posledních dvou desetiletí Čína dramaticky pokročila ve vývoji technologií a schopností konvenčních a jaderných hypersonických raket prostřednictvím intenzivních a cílených investic, vývoje, testování a nasazení. Čína provozuje dvě výzkumná pracoviště pro hypersonické zbraně s nejméně 21 aerodynamickými tunely. Některé z těchto aerodynamických tunelů mohou testovat vozidla letící rychlostí až 12 Machů. Čínský hypersonický arzenál tvoří balistická střela středního doletu v hypersonické klouzavé úpravě DF-17, která má dolet 1 600 km.
Má také hypersonickou mezikontinentální balistickou raketu DF-41. Během testu tohoto systému v červenci 2021 obletěla hypersonická zbraň zeměkouli. Jeden z nejvyšších představitelů americké obrany přirovnal tento moment k začátku původních vesmírných závodů ve zbrojení v padesátých letech 20. století. Peking má také hypersonický kluzák DF-ZF s doletem téměř 2 000 km a prototyp hypersonického letounu Starry Sky-2, který může sloužit jako nosič jaderných zbraní.
Rakety
Zpráva čínské armády: Nedávno byla brigáda kombinovaných zbraní v rámci 71. armádní skupiny PLA zaopatřena mnoha typy nového vybavení, včetně raketového systému s vícenásobným odpalováním (MLRS) nového typu, raket protivzdušné obrany, velitelského vozidla a vozidla pro zásobování municí. Nejmodernějším a nejsilnějším odstrašujícím prostředkem země jsou mezikontinentální strategické jaderné rakety Dong Feng-41.
Americké zdroje: Čína nedávno poprvé zveřejnila videozáznam odpalu balistické rakety DF-26, která je schopna nést konvenční i jaderné hlavice. DF-26 je označována jako „zabiják letadlových lodí“. Střela má potenciál vyřadit z boje americkou letadlovou loď. Předpokládá se, že DF-26 jsou schopny zasáhnout americká vojenská zařízení v Tichomoří.
Elektromagnetické zbraně
Zpráva čínské armády: Čínské válečné lodě budou brzy vybaveny špičkovými elektromagnetickými railguny, protože došlo k průlomu ve výzkumu jejich pohonu. China Central Television uvedla, že čínské námořní elektromagnetické zbraně a vybavení předčily ostatní země a staly se světovou špičkou.
Americké zdroje: Čínští vojenští inženýři sestrojili hypersonický generátor, který by mohl pohánět vojenské lasery, railguny čili kolejnicová děla a mikrovlnné zbraně. Přeměnou plynu na plazmu vzniká intenzivní elektrický proud pro pohon silných hypersonických zbraní: vojenské lasery, kolejnicové zbraně, mikrovlnné zbraně a další. Armáda představila elektromagnetickou zbraň pro potlačování nepokojů. Zařízení, předvedené ve státní televizi, střílí střely ve tvaru mince, které jsou navrženy tak, aby minimalizovaly riziko způsobení smrtelných zranění. Použití elektromagnetické síly namísto střelného prachu umožňuje uživatelům měnit rychlost a sílu střel.
Výrobek byl představen v pořadu o vojenské technice, který 28. března 2023 odvysílala státní televize CCTV. V pořadu bylo zařízení popsáno jako „nesmrtící“, i když bylo také předvedeno, že dokáže proniknout dřevem a rozbít skleněné lahve. Zbraň, známá jako ruční elektromagnetický odpalovač CS/LW21, byla vyvinuta společností China North Industries Group Corporation Limited.
Letectvo
Zpráva čínské armády: China North Industries Group Corporation Limited vyvinula obdobu americké konvenční bomby GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast (MOAB), „m
atky všech bomb“ (21 600 kilogramů). Čínská bomba je menší a lehčí než její americký protějšek. Čínský dokončovaný stealth (radary neviditelný) dron Sky Hawk by měl být odpalován z budoucích čínských letadlových lodí. Čína zvažuje vývoj dvoumístné varianty stíhacího letounu J-20 stealth (letadlo páté generace).
Americké zdroje: Čínské noviny tvrdí, že jejich neviditelný letoun páté generace J-20 je lepší než americký F-35, a to na základě komentáře generála letectva po incidentu, při němž se americký letoun dostal do „těsného kontaktu“ s čínskou stíhačkou nad Východočínským mořem. Čínskou vládou podporované noviny Global Times popisují incident, při němž letouny J-20 a F-35 letěly v těsné blízkosti jeden vedle druhého v rámci rutinního cvičení Čínské lidové osvobozenecké armády. Rozdíl mezi oběma letouny pravděpodobně spočívá v méně viditelných technologických proměnných, jako je mimo jiné dosah a věrnost senzorů, palubní zpracování dat a přesnost zaměření zbraní.
Uvědomělost
Zpráva čínské armády: Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády oznámilo, že do svých námořních leteckých sil bude přijímat absolventy vysokých škol z ročníku 2023. Kandidáti musí být čerství, svobodní absolventi univerzit prvního stupně se zaměřením na vědu, techniku nebo inženýrství. Musí být loajální ke komunistické straně, vlasti, čínskému lidu a věci socialismu, přičemž uchazeči ani jejich rodinní příslušníci nesmí mít záznam v trestním rejstříku nebo disciplinární trest.
Požadavky: mladší 24 let, výška od 165 do 185 centimetrů, dobrý zrak a vhodná váha. Uchazeči mužského pohlaví musí vážit nejméně 52 kilogramů, zatímco ženy 48 kilogramů. Diskvalifikuje koktavost, barvoslepost, slabomyslnost, strabismus, tetování nebo potíže se sluchem či čichem.
Co dodat na závěr?
Podle amerických zdrojů čínská armáda vyzbrojuje své speciální jednotky „sci-fi“ zbraněmi – „futuristickými individuálními bojovými zbraněmi, jako jsou útočné pušky s granáty, pistole s rohovou střelou a nože“. Nechci ani v nejmenším snižovat nebezpečnost Ruska, jenže Čína není jako mužici z tajgy. Její skokový pokrok ve vojenské technice ukazuje, že se naší západní civilizaci rodí mnohem nebezpečnější a především chytřejší a schopnější nepřítel, než je Ruská federace.
Nedávno přijatý čínský zákon o záložácích umožňuje v případě války téměř nekonečně doplňovat stavy Čínské lidové osvobozenecké armády. Po Indii jde o druhou nejlidnatější zemi světa, která měla koncem roku 2021 odhadem 1,412 miliardy obyvatel.
