Podle analytičky čínské politiky je tamní komunistický režim připravený a odhodlaný použít své výsadní postavení v oblasti vzácných zemin jako „eso v rukávu“ při jakékoliv obchodní válce s USA.

Zpráva vydaná v uplynulém týdnu nezávislou konzultační firmou Horizon Advisory naznačuje, že Čína plánuje využít krizi vyvolanou virem Komunistické strany Číny (běžně známým jako nový koronavirus) k získání kontroly nad strategickými trhy. Fúze vojenských a civilních sfér v Číně v kombinaci s dominantním postavením Číny na trhu vzácných zemin může pro USA představovat zranitelné místo.

Podle Emily de La Bruyère, expertky na Čínu a spoluzakladatelky Horizon Advisory, se Peking zaměřuje na přímou i nepřímou závislost USA na zdrojích vzácných zemin pocházejících z Číny.

Vzácné zeminy obsahují kovy (např. wolfram a molybden), jejichž těžba je finančně i environmentálně extrémně náročná. Mají ale unikátní vlastnosti, díky kterým se uplatňují v hi-tech elektrotechnickém průmyslu. Podle amerického ministerstva vnitra jsou Spojené státy na dovozu těchto komodit silně závislé, a obzvláště potom na dovozu těchto komodit z Číny.

Čínská „páka“

Podle zprávy firmy Horizon Advisory o snahách Komunistické strany Číny podkopat americké ozdravné investice vidí čínský režim v koronavirové krizi „příležitost a šanci k posílení svých pozic na amerických trzích, v dodavatelských řetězcích a klíčové infrastruktuře“. Report dále uvádí, že komunistický režim se v dobách ekonomických krizí zaměřuje na trhy a aktiva, které považuje za zranitelné. „Cílem je vypěstovat závislost, odsát americký výzkum a vývoj a přibrat trhy.“

Ve zprávě se citují čínští vědci Kao Feng-pching a kolektiv z roku 2019, kteří uvedli: „Uprostřed horkého obchodního konfliktu mezi Čínou a USA se Čína nebude zdráhat použít kovy vzácných zemin coby páku na vypořádání se se situací.“

Podle reportu řekla v roce 2018 Jang Tan-chui z Čínské akademie sociálních věd, že čínská strategie na poli vzácných zemin dobývá „mezinárodní dodavatelské řetězce zdrojů vzácných nerostů a postupně se stává mocí, která určuje obchodní pravidla a mezinárodní cenotvorbu v oblasti kovů vzácných zemin“.

Na základě rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO) z roku 2014 byla Čína povinná zrušit své kvóty na vývoz vzácných zemin. Nicméně podle zprávy Horizon Advisory komunistický režim toto rozhodnutí obcházel tím, že zpřísnil kontrolu nad těžbou a průmyslovým zpracováním vzácných zemin, čímž získal kontrolu nad produkcí i obchodem s těmito komoditami. Celý tento průmysl Čína reorganizovala v roce 2015 podle směrnic KS Číny nazvaných „Prohloubení reformy státem vlastněných podniků“.

Závislost USA na vzácných zeminách

Při nedávném slyšení amerického senátního Výboru pro energie a přírodní zdroje zaměřeného na dopady viru KS Číny na dodávky minerálů citovala senátorka Lisa Murkowski vládní geologickou agenturu USGS a její data, která ukazují, že v roce 2019 dovážely USA 50 % národní potřeby 46 různých minerálů, přičemž 17 z nich (včetně vzácných zemin) dovážely ze sta procent.

„Význam za těmi čísly odhaluje, že vkládáme náš osud do schopnosti a ochoty ostatních prodat nám je,“ řekla Murkowski. „A podněcujeme americké výrobce, aby rozvíjeli komplexní globální dodavatelské řetězce, které je někdy dovádějí k tomu uvědomění, že umístit své podniky někam jinam je levnější a snazší.“

Na stejném slyšení mluvil i specialista USGS na minerály Dr. Nedal T. Nassar, který řekl, že pandemie viru KS Číny zvýraznila rizika, kterým jsou vystaveny světové dodavatelské řetězce. Zmínil také vyhrůžky Číny z roku 2010 ohledně exportu vzácných zemin.

Vliv Číny v Africe

Podle Horizon Advisory hledá Peking cesty, jak posílit svůj vliv na poli vzácných zemin globálně.

Zpráva cituje report Nové Hedvábné stezky z roku 2016, ve kterém stojí: „Pro Čínu coby největšího světového producenta vzácných zemin budou mít objevy velkých ložisek vzácných zemin mimo Čínu bezpochyby obrovský vliv na budoucí vývoj průmyslu vzácných zemin. Spoléhat se jen na domácí čínskou těžbu není realistické. Pro čínské společnosti je klíčové, aby šly hledat zdroje vzácných zemin ven [myšleno mimo Čínu – pozn. překl.].“

Ve svědectví pro Americko-čínský ekonomický a bezpečnostní výbor na téma „Čínské strategické cíle v Africe“ uvedla 8. května Emily de La Bruyère, že čínský režim chce získat přístup na cizí trhy, formovat je, a zároveň chránit svůj trh. Takové přístupy budou Komunistické straně Číny garantovat trvalou výhodu a páku nad ostatními účastníky trhu.

„Na africkém kontinentu,“ řekla analytička, „to znamená, že Peking nejenže získá zdroje, trhy, průmyslové řetězce a standardy, ale bude je také ovládat. Peking povýší svou kontrolu nad africkými trhy, zdroji a standardy k ovlivňování těch světových.“

„Čína se ve vztahu s Afrikou běžně nafukuje a nerespektuje mezinárodní normy, pokud přijde na expanzi jejích komerčních zájmů,“ a to včetně lidských práv a korupce, dodává Emily de La Bruyère.

Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.

Vyšlo na serveru The Epoch Times.