Zatímco Čínská lidová republika oslavila 70 let existence největší vojenskou přehlídkou v dějinách, Tchaj-wan odsoudil čínskou diktaturu a v Hongkongu se shromáždili demonstranti.
V Pekingu režim využil oslav nikterak překvapivě k velké vojenské přehlídce s 15 000 vojáků a k národu promluvil šéf komunistického státu Si Ťin-pching. Jak i pozorovatelé očekávali, nezmínil nic jiného než moc a úspěchy, jichž Čína dosáhla. Ve svém projevu v náznacích připisoval nepřátelské snahy jiným státům, když zdůraznil, že „žádná síla nemůže zastavit čínský pokrok“.
K čínské historii přitom patří mnoho naléhavých témat, jimiž prezident mohl svůj projev zpestřit. Jsou to státem zaviněná rozsáhlá krveprolití, a to i poměrně nedávná, šikana menšin, zneužívání trestu smrti ve státem řízeném obchodu s lidskými orgány, nebo nejnověji protesty v Hongkongu, kde se lidé opět sešli na další demonstraci.
Úřady jim to však všemožně komplikují, zrušily provoz metra na trasách vedoucích oblastmi, kde očekávaly protesty, a ulice jsou plné policistů. Ti na deštníky „vyzbrojené“ mladé lidi vystřelují granáty se slzným plynem, ale při potyčce ojediněle stříleli i ostrými náboji. Jednoho demonstranta vážně zranila střela do hrudníku a je v kritickém stavu. Mezi demonstranty už narůstá skepse k modelu „jedna země, dva systémy“ a tvrdí o něm, že je mrtev.
Tento model vládnutí teoreticky umožňuje Hongkongu, aby si ponechal volný trh i administrativu a zůstal do roku 2047 ušetřen zásahů z Pekingu. Jenže kvůli nejistotě, co se na území Hongkongu bude dít poté, přibývá mladých lidí, kteří tento model zavrhují. „Mladý člověk v Hongkongu chce vědět, co ho v budoucnu čeká,“ citoval kanál NBC News Christophera Hughese, profesora na katedře mezinárodních vztahů London School of Economics.
Se vznikem Číny jsou také spojené silné příběhy rozdělených rodin. Pokud například někdo žil na Tchaj-wanu a partnera měl v Číně, po vítězství komunistů 1. října 1949 se s ním pak už po desítky let neviděl.
