Vladimir Putin a Si Ťin-pching v Moskvě v roce 2023. FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
KOMENTÁŘ / Ve čtvrtek večer Volodymyr Zelenskyj na brífinku oznámil, že ukrajinské zpravodajské služby disponují informacemi, podle nichž Čína vojensky podporuje Rusko ve válce proti jeho zemi. Konkrétně zmínil dodávky dělostřeleckých zbraní, střelného prachu a čínskou organizaci výroby zbraní v Ruské federaci.
Podle vyjádření ukrajinského prezidenta budou podrobnosti o čínské podpoře ruské agrese zveřejněny následující týden.
Pokud čínská strana dodává zbraně a komponenty k výrobě munice a podílí se i na výrobě zbraní v agresorské zemi, samozřejmě to zásadně zpochybňuje veřejně vyhlašovaný neutrální status ve válce. Ale také to znamená těžké zpochybnění snah Trumpovy administrativy, která oficiálně tvrdí, že jejím cílem je oddělit Moskvu od Pekingu a získat ji na svou stranu.
Dostupné informace ukazují, že rusko-čínské spojenectví je pro Putina velkým přínosem. Vazba na ČLR mu poskytuje relativní posílení pozice. I díky němu od Trumpova návratu do úřadu získal od americké strany řadu ústupků, ačkoliv sám nenabídl fakticky nic a formálně dohodnuté závazky jako ukončení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neplní. Naopak válku eskaloval teroristickými útoky balistických raket a střel s plochou dráhou letu na čistě civilní cíle.
Pokud Ukrajina příští týden zveřejní další podrobnosti o zapojení Číny do válečného úsilí Kremlu, zasadí vážnou ránu klíčovému trumpistickému geopolitickému narativu. Pro Bílý dům to bude krajně nepříjemné, protože nezaujatému publiku bude muset vysvětlovat, jak je to s funkčností jeho údajně „brilantní“ koncepce.
Čína se samozřejmě dosavadními aktivitami nestala oficiální stranou konfliktu, jako to platí o severokorejském režimu, který Moskvě poskytl tisíce vojáků. Historicky vzato ale ani nemůžeme očekávat, že by Peking do války oficiálně vstoupil – přinejmenším pokud o to nebude veřejně požádán z nejvyšších ruských míst. A to se nejspíše nikdy nestane, protože Putin by po takové veřejné žádosti vypadal slabě, takže se jí zuby nehty vynasnaží vyhnout.
Jestli jsou minulé zkušenosti nějakým vodítkem ve věci možného čínského angažmá proti Ukrajině, měli bychom očekávat, že si Si Ťin-pching bude chtít důsledně udržovat možnost věrohodného popírání zapojení do války. Proto materiály, které Kyjev předloží, budou muset být velmi dobře fakticky podloženy, aby dokázaly nezaujaté pozorovatele přesvědčit.
Tradice divizí „dobrovolníků“
Čínská propaganda oficiálně tvrdí, že ČLR „nikdy“ nenapadla žádný cizí stát. Trvá na tom přesto, že se v 50. letech nepochybně zapojila do útoku Severokorejců proti území Jižní Koreje, okupovala a anektovala Tibet, později zaútočila na bývalý SSSR a Vietnam nebo několikrát přepadla Indii v Himálaji.
Když jedenapůlmilionová armáda vtrhla do Koreje, Peking prohlásil, že všechny intervenující divize jeho „lidové osvobozenecké armády“ jsou ve skutečnosti tvořeny „dobrovolníky“. Když vietnamskou válkou prošlo 320 000 Číňanů, kteří kromě jiného budovali dopravní infrastrukturu Severního Vietnamu, jeho protivzdušnou obranu a přinejmenším se přímo zapojili do pozemní palby na americká letadla, oficiálně do země jižního souseda vůbec nevstoupili.
Pokud tedy předpokládáme vážně míněné úsilí čínského vedení pomoci strategickému spojenci Rusku, měli bychom očekávat, že se čínské úřady zachovají obdobně jako při podobných intervencích v minulosti. Tedy použijí zástěrku „dobrovolníků“, nebo rovnou popřou nos mezi očima.
Rusko trpí vážným nedostatkem vojenského personálu a opravdu se snaží do války proti Ukrajině zverbovat kohokoliv, včetně cizinců. Příznačné ovšem je, že kromě afrických diktatur, silně Moskvě zavázaných kvůli udržení moci a potlačování ozbrojené opozice, si i blízcí spojenci stěžují a protestují. Ohradila se dokonce i Kuba, která zasáhla proti verbířům do ruské armády a požadovala propuštění svých občanů.
V této souvislosti je samozřejmě kuriózní, že právě čínský komunistický režim, který prostřednictvím domácí verze TikToku zvané Tou-jin pečlivě špehuje činnost a pohyb všech uživatelů této sociální sítě, proti ruskému náboru Číňanů online nikdy neprotestoval, ba doteď ho nepřiznal. Kromě toho oficiální povolení k výjezdu do zahraničí běžný Číňan nedostane automaticky, zpravidla závisí na „sociálním ratingu“. Jestliže přicházejí informace, že v řadách ruské armády bojuje přinejmenším 155 Číňanů, z nichž mnozí údajně měli mít potíže se zákonem, můžeme směle předpokládat, že jejich odjezd do Ruska byl v rámci výjimky z běžných pravidel výslovně schválen čínskými úřady.
Čínská pomoc Putinovi je rozsáhlá a mimořádně důležitá
Podrobnosti ohledně prohlášení Volodymyra Zelenského se teprve dozvíme. To však neznamená, že bychom již neměli velké penzum zpráv o tom, jak se rusko-čínské strategické spojenectví promítá do války proti Ukrajině.
Ačkoliv se Peking snaží veřejně vystupovat jako neutrální mocnost, v OSN v otázkách týkajících se Ukrajiny od samého počátku hlasuje s Moskvou. Tato diplomatická pomoc je pro Putina sama o sobě velice významná.
Pokud se na počátku totální ruské invaze ČLR v materiální podpoře Ruska držela zpátky, na jaře loňského roku vešlo ve známost, že se její postoj mění. Podle amerických zpravodajských služeb Čína začala poskytovat RF zpravodajské informace, optiku pro vojenské vybavení, raketové palivo, obráběcí stroje na výrobu tanků a dalšího zboží. Tehdejší americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Čína je hlavním dodavatelem vojenských obráběcích strojů do Ruska.
Připomeňme, že ve věci obráběcích strojů byla Blinkenova zpráva v zásadě přesná. Nic ovšem nemění na podrobných zprávách například takového Kamila Galejeva, který dokazuje, že v některých klíčových oblastech ruského průmyslu nadále hrají hlavní roli CNC obráběcí stroje dodané z Evropy, včetně České republiky.
V listopadu loňského roku německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung s odvoláním na tři na sobě nezávislé zdroje poprvé informoval, že Čína dodává Rusku zbraně používané proti Ukrajině. V téže době americké zdroje odhalily, že se v Číně vyrábějí pro Rusko bojové drony typu Garpyja-3. A v únoru letošního roku ukrajinský list Evropejska pravda přinesl zprávu o dodávkách čínských součástek pro ruské bojové drony používané proti Ukrajině.
Ačkoliv na základě dostupných informací stále není namístě tvrdit, že se Čína „oficiálně“ podílí na ruské agresi, role aktivního Putinova strategického spojence je mimo veškerou pochybnost. A ani nejnabubřelejší Donaldovy projevy nepřesvědčí Moskvu, že je pro ni výhodnější vzdát se čínské podpory výměnou za zlepšení vztahů s USA.
