Ve Spojených státech bylo podáno několik žalob na čínskou komunistickou stranu, vládu této země a další tamní entity, které mají nést vinu za škody způsobené novým koronavirem v USA. Čína už se proti žalobám ohradila. Soudní pře, které iniciují jednotlivci, firmy a dokonce i celý jeden stát americké federace, mají rovinu právní, symbolickou a mediální. Šance na úspěch je minimální, ale o to vlastně ani tolik nejde. 

Státy nelze žalovat

První překážkou, kterou budou muset žalující na cestě za odsouzením Číny překonat, je už samotná otázka, zda mohou americké soudy takový verdikt vůbec vynést. Státy po celém světě obecně uznávají princip, že jejich občané nemohou u domácích soudů žalovat nějakou jinou zemi. Spojené státy v tomto nejsou výjimkou.

Od 50. let 20. století tam platí zákon o imunitě suverénních států (FSIA – Foreign Sovereign Immunity Act), který celkem jasně stanoví, že taková věc je až na naprosté výjimky nemyslitelná. Jednou z oněch výjimek je například státem sponzorovaný terorismus, čehož se žaloba ze strany státu Missouri snaží využít. Otázka ale je, zda zatloukání a nespolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) lze považovat za teroristický čin.

Neschopnost vlastní vlády

Pokud by se soudy rozhodly, že se žalobami budou zabývat, pořád ještě by byl pro americké občany a státy problém prokázat, že vina leží na straně Číny. Jistě, o její vině na počátku nelze pochybovat, ale samotná americká vláda měla minimálně od konce ledna informace dostatečné a k výraznějším opatřením sáhla až v březnu.

Bude těžké dokazovat, jakou míru zavinění, ať už na ekonomických škodách či obětech na životech, měla vláda čínská a jakou ta americká. Navíc určitě přijde na přetřes i to, že Bílý dům dostal od tajných služeb informace již v prosinci minulého roku. Soud by tak chtě nechtě musel řešit i selhání americké exekutivy. Koneckonců vzhledem k tomu, že guvernérem Missouri je republikán, objevily se i hlasy, že má jít primárně o snahu pomoci prezidentu Trumpovi.

Já nic, to oni

Je pravda, že republikánský prezident se ocitá pod čím dál tím větším tlakem. Vzestup jeho podpory se ukázal být jen dočasný. I například renomovaná společnost Rasmussen Reports, jejíž volební průzkumy jsou díky použitému vzorku populace pro Trumpa příznivější než ostatní, teď hlásí návrat lehce pod dlouhodobý průměr.

Z praktického hlediska je prezident postaven před nepříjemnou volbu. Přísná opatření v jednotlivých státech paralyzovala ekonomiku a i přes rekordní stimulační balíček nervozita na trzích přetrvává, mimo jiné i kvůli deficitu, který už v době prosperity atakoval jeden bilion dolarů. Zároveň se ale většina Američanů obává následků příliš unáhlené snahy vrátit se k normálu. V této situaci se samozřejmě obětní beránek hodí.

Vina právní a vina symbolická

Jenže přes malé šance na úspěch a to, že akce ministra spravedlnosti státu Missouri Erica Schmitta může oprávněně budit dojem PR republikánské strany, v symbolické rovině jde o krok bezpochyby správný. Čína tajila před Světovou zdravotnickou organizací (WHO) až do 21. ledna klíčový fakt, že se virus přenáší z člověka na člověka. Vzhledem k tomu, že Tchaj-wan před tím WHO varoval již na konci prosince 2019, je jen těžko představitelné, že by o této skutečnosti čínské úřady nevěděly.

Čínská čísla jak o počtu infikovaných, tak o počtu mrtvých jsou krajně nespolehlivá, a pekingští diktátoři se navíc snaží z celé věci vytřískat diplomatický kapitál. Připomenutí toho, že právě jejich rozhodnutí znemožnila zastavit šíření epidemie v jejích začátcích, je tak jedině namístě. V tuto chvíli je vedlejší, že žaloby s největší pravděpodobností neuspějí a že motivy některých žalobců nemusí být úplně čisté. Čína, jež si hraje na zachránce světa, je hlavním viníkem současné krize. Jakýkoliv nenásilný čin, který nám to všem připomene, je třeba už jen kvůli onomu osvěžení paměti přivítat.