Čína přijme „rozhodná a efektivní“ opatření na ochranu národní suverenity a územní celistvosti, uvedl Peking v reakci na středeční setkání tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v Kalifornii. O prohlášení čínského ministerstva zahraničí informovala agentura Reuters. Tchaj-wan nedlouho poté uvedl, že se k ostrovu na 200 námořních mil (370 kilometrů) přiblížila čínská letadlová loď.
Peking, který setkání opakovaně tvrdě kritizoval ještě předtím, než se uskutečnilo, McCarthyho obvinil z toho, že vážně porušil americké závazky vůči Číně v otázce Tchaj-wanu. Čínské ministerstvo obrany také doplnilo, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti.
Jako by to potvrzovalo prohlášení Tchaj-peje, že asi 370 kilometrů východně od jižní části ostrova se pohybuje čínská letadlová loď Šan-tung. „Je na cvičení, ale načasování je poměrně citlivé,“ uvedl tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng. Z plavidla podle něj zatím nevystartovala žádná stíhačka a tchajwanské válečné lodě ho sledují ze vzdálenosti pěti až šesti námořních mil (zhruba deseti kilometrů).
Tchajwanský ministr obrany také informoval o tom, že asi 400 námořních mil (740 kilometrů) východně od ostrova se pohybuje i americká letadlová loď USS Nimitz.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
McCarthy se ve středu stal nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Po jednání uvedl, že vztahy USA s Tchaj-wanem jsou silnější, než tomu kdy za jeho života bylo. Podle tchajwanské prezidentky podpora, které se její zemi dostává, ukazuje, že ostrov není izolovaný.
USA jako většina států světa považují Tchaj-wan za součást Číny a formální diplomatické vztahy s ostrovem nemají, jsou ale jeho nejvýznamnějším mezinárodním spojencem a dodavatelem zbraní.