Rusko-čínské hospodářské vztahy procházejí zatěžkávající zkouškou. Komentátoři soudí, že problémy hrozí podkopat základy „strategického partnerství“ obou zemí. Jedná se o rostoucí neochotu čínských bank spolupracovat s ruskými společnostmi, což vytváří významné překážky pro rozvoj dvoustranného obchodu a investic, píše web Eurasiatoday.

Článek cituje Ivana Zujenka, vedoucího výzkumného pracovníka Institutu mezinárodních studií MGIMO, podle kterého lze počátky současné krize vysledovat až do začátku roku 2022, kdy západní země v souvislosti s událostmi na Ukrajině zavedly proti Rusku rozsáhlé sankce.

Čínské finanční instituce byly zpočátku opatrné, což bylo vnímáno jako dočasné opatření. Jakmile se však režim sankcí zpřísnil a tlak USA na mezinárodní finanční systém zesílil, změnila se tato opatrnost v systémovou politiku odmítání spolupráce s ruskými protistranami, říká Zujenko.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

To se týká nejen dolarových transakcí, ale také transakcí v jüanech.

„Situace se začala prudce zhoršovat na konci roku 2023, kdy USA zavedly 12. balíček protiruských sankcí. Obsahoval přímé hrozby odpojení od amerického finančního systému všech zahraničních bank zapojených do transakcí zahrnujících dodávky zboží a technologií do Ruska, které by mohly být využity ve vojensko-průmyslovém komplexu.
Reakce čínských bank byla okamžitá: prudce se zvýšila kontrola transakcí s ruskými partnery, prodloužily se lhůty pro ověřování plateb a řada transakcí byla bez vysvětlení zablokována,“ píše se v článku.

V dubnu 2024, po přímých hrozbách americké ministryně financí Janet Yellenové během její návštěvy Pekingu, se situace „stala kritickou“. Yellenová rozšířila definici „ruského vojensko-průmyslového komplexu“, čímž fakticky vystavila sankcím veškeré dodávky špičkových technologií v Rusku. Odborníci odhadují, že do srpna 2024 odmítne přibližně 90 až 95 procent čínských bank spolupracovat s ruskými klienty. Kromě velkých státních bank i menší regionální finanční instituce. Ruské podniky čelí faktickému uzavření legálních kanálů pro finanční transakce a hledají způsoby obcházení plateb. To však zvyšuje náklady a rizika pro podniky a významná část hospodářských vztahů mezi Ruskem a Čínou se vrací do „šedé zóny“.

Dále čtěte

Rusko má „tajnou flotilu“, která může zaútočit na internetové kabely, tvrdí americké zdroje

Rusko vyvíjí specializovanou vojenskou jednotku, která by mohla být využita pro potenciální sabotážní operace zaměřené na poškození podmořské kabelové infrastruktury,…

Čína není ochotna riskovat své hospodářské vazby se Západem kvůli Rusku, jehož význam pro čínskou ekonomiku se stále omezuje především na dodávky surovin a energetických zdrojů. Čínské vedení ví, že v případě hypotetického rozchodu se Západem ruský trh zráty nenahradí. Navíc panují obavy o stabilitu ruské ekonomiky v dlouhodobém horizontu.

Současná krize již začala ovlivňovat ekonomickou výkonnost rusko-čínské spolupráce. Podle údajů za první pololetí roku 2024 se čínský vývoz do Ruska snížil o 0,8 procenta. Ačkoli ruský vývoz do Číny vykázal mírný nárůst (3,9 procenta), celková dynamika obchodního obratu se ve srovnání s předchozími obdobími zpomalila. Ambiciózní cíl dosáhnout obchodního obratu ve výši 300 miliard amerických dolarů nemusí být v blízké budoucnosti dosažitelný.

„Krize finančních vztahů mezi Ruskem a Čínou má také širší geopolitické důsledky. Zpochybňuje účinnost strategie ‚obratu na Východ‘, kterou Moskva v posledních letech aktivně prosazuje jako reakci na západní sankce… Situace ukazuje, že ani tak významný a vlivný partner, jako je Čína, není ochoten výrazně riskovat, aby podpořil Rusko v jeho konfrontaci se Západem,“ konstatuje se v článku.