Komunistická Čína se nechce nechat zatáhnout do konfliktu na Ukrajině. Kvůli spojenectví s Ruskem ho zároveň nemůže odsoudit. Při sledování válečných hrůz na Ukrajině a nebývalého sjednocení Evropy v postupu proti Rusku nelze opomíjet přístup ČLR k současné válce. Peking se tváří šokovaně a chce navenek k válce přistupovat „neutrálně“, nicméně je zřejmé, že minimálně generální tajemník Si Ťin-pching o chystané invazi musel vědět.
Putin a Si se setkali jen dvacet dnů před začátkem invaze při podpisu tzv. olympijské deklarace, v níž se zavázali ke geopolitické alianci s cílem vytvořit „nový typ mezinárodních vztahů“. Je nepravděpodobné, že by Putin se svým plánem Si Ťin-pchinga neseznámil. O invazi navíc Čínu dopředu informovaly tajné služby včetně těch amerických, které údajně Čínu přemlouvaly, aby Putinovi v konfliktu zabránila.
Neutralita jen naoko
Přes spojenectví obou zemí se ze strachu z odvety západních států nechce Čína nechat do konfliktu zatáhnout a snaží se od něj dát ruce pryč. Nemůže ho ale přímo odsoudit. V rámci této „proruské neutrality“ Čína na jedné straně mluví o respektování ukrajinské suverenity, na druhé zmiňuje „legitimní bezpečnostní požadavky Ruska“, které prý NATO ignorovalo. Kromě těchto protichůdných prohlášení se Čína zdržela hlasování o projednání invaze na zasedání Rady bezpečnosti OSN a během zasedání Rady lidských práv v Ženevě hlasovala rovnou proti. V pátek pak Si telefonoval Putinovi a stylizoval se do role „mírotvůrce“, když mluvil o řešení konfliktu pomocí dialogu.
Uvnitř ČLR je souhlasný postoj pekingského režimu s ruskou invazí jasný. Čínská média nikde nezmiňují válku či invazi, ale mluví pouze o „situaci na Ukrajině“. Cenzoři na čínských sítích blokují příspěvky vyjadřující Ukrajině podporu. Ty na sociálních sítích, jako je Weibo nebo WeChat, rychle mizejí, přesto je zřejmé, že nesouhlas s ruskou agresí v Číně existuje. Přidali se i zástupci inteligence, například skupina historiků z velkých čínských univerzit vydala prohlášení proti válce, které cenzoři následně smazali. Přesto čínským internetem dále rezonují spíše nacionalistické…
Přečetli jste úryvek článku Týdeníku FORUM
Tento článek byl publikován pouze ve zkrácené formě. Kompletní verzi si mohou přečíst předplatitelé FORUM 24+ přihlášením do čtenářské zóny na webu Týdeníku FORUM.