Alex Joske z Centra pro mezinárodní kybernetickou politiku při Australském institutu strategické politiky nedávno představil alarmující zprávu: v ní podrobně popisuje, jak příslušníci i důstojníci Čínské lidově osvobozenecké armády realizují na půdě zahraničních univerzit armádní výzkum. Problematika byla dosud západními vládami i bezpečnostními složkami prakticky opomíjena.

Pět slepých očí

Čínští vědci, kteří jsou nejen členy Komunistické strany, ale také příslušníky, dokonce důstojníky, Čínské lidově osvobozenecké armády (ČLOA), běžně vyjíždějí na univerzity zemí tzv. Five Eyes („pět očí“, anglofonní aliance zpravodajských služeb zahrnující USA, Velkou Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland) či do Evropy.

Na těchto univerzitách se podílejí na špičkových výzkumných projektech ve strategických oborech, jako je kvantová fyzika, vývoj umělé inteligence a autonomních vozidel, kryptografie nebo zpracování signálů. Žádná z hostitelských zemí přitom proti takové „jednostranné výměně“ nic nenamítá a čínští armádní experti bez problémů dostávají víza i badatelské posty v prestižních vědeckých týmech.

V rámci ČLR se samotná čínská armáda svými cíli netají:

[Armádní periodikum] PLA Daily vysvětluje snahy [čínské armády] o využití cizí expertízy, výzkumu a tréninku za účelem vývoje lepších vojenských technologií příměrem ‚sbírat květiny v cizině a v Číně z nich získat med‘.

Prostě to přejmenujeme

Navenek však podle Joskeho často (nikoli ovšem vždy) dochází ke krytí těchto armádních expertů, když mají uvedenou jinou mateřskou instituci v čínském jazyce a jinou v anglických materiálech. Armádní instituce jsou v angličtině maskovány názvy ústavů bez zjevných vazeb na armádu, které buď již neexistují, nebo existují jen na papíře. Např. Vědecko-technologická univerzita národní obrany Lidově osvobozenecké armády (Ťie-fang-ťün kuo-fang kche-süe ťi-šu ta-süe  解放军国防科学技术大学) bývá v materiálech v angličtině uváděna jako Changsha Institute of Technology, Univerzita vojenského raketového inženýrství (Chuo-ťien-ťün kung-čcheng ta-süe 火箭军工程大学) bývá maskována za Xi’an Institute of High Technology. Podobnými krycími názvy jsou i Zhengzhou Institute of Surveying and Mapping a Zhengzhou Information Science and Technology Institute.

Zatloukat, zatloukat, zatloukat

Takových případů Joske dokládá celou řadu, spolu s konkrétními příklady armádních expertů, často vysokých důstojníků ČLOA, kteří se na západních univerzitách zapojili do výzkumu v citlivých a v armádě využitelných oblastech. Studentům a vědcům je také před výjezdem doporučováno, aby v životopisech neuváděli politické a vojenské kurzy a školení.

Ze statistik vyplývá, že ČLOA v posledních letech poskytla prostředky pro výjezd zhruba dvou a půl tisíce studentů a badatelů a prudce narostl také počet odborných článků jimi publikovaných. To nasvědčuje možnosti, že tito studenti a badatelé jsou právoplatnými členy elitních vědeckých týmů na prestižních univerzitách.

Nejde zde však o jinak celkem běžnou spolupráci na armádní úrovni, výměnu zkušeností nebo komunikaci zaměřenou na zlepšení vztahů mezi dvěma ne-spojeneckými armádami. Čínští armádní experti totiž využívají, často inkognito, civilní vědecké instituce k získání znalostí a informací, jež mohou využít při vlastním zbrojení. Je to zcela ve shodě s čínskou strategií propojování vojenského a civilního (integrace armádního a civilního sektoru, ťün min žung-che 军民融合):

Experti ČLOA propojení vojenského a občanského sektoru popisují jako „základní kámen reformy národní obrany ČLR“ – pomáhá modernizaci čínské armády.

V praxi to znamená mimo jiné, že nové technologie vyvinuté v soukromém sektoru musejí firmy sdílet s armádou.

K tomu dodávají CDT:

To znamená, že vědci z ČLOA mohou v zahraničí shromažďovat zpravodajské informace a krást technologie, jež mohou být potenciálně v budoucích konfliktech využity proti těmto zemím.

Důkladně prokádrovaní – na čínské straně

Dochází k tomu i přes různé dohody o zpravodajských službách mezi zeměmi „Pěti očí“ a jejich vojenskými spojenci. Podle CDT je např. Čínská vědecko-technologická univerzita národní obrany od roku 2015 na seznamu subjektů blokovaných americkým Úřadem pro průmysl a bezpečnost kvůli vývoji programů k testování jaderných zbraní. I přesto čínští vědci z této instituce působí na univerzitách v Austrálii, Velké Británii, ale dokonce i samotných Spojených státech. A zatímco na straně Západu kontrola selhává, na čínské straně probíhá důkladné prověřování všech osob, které se chystají k zahraničnímu výjezdu. Kandidáti navíc procházejí důkladnou přípravou, která má zajistit jejich loajalitu vlasti, Straně a armádě. Je samozřejmostí, že všichni pracovníci působící v zahraniční jsou v neustálém kontaktu s kontrolními orgány i přímými nadřízenými, a jsou tak nepřetržitě monitorováni.

Laxní přístup univerzit. Co dělat?

Naproti tomu si západní univerzity často ani nejsou vědomy, že čínští vědci mohou být ve skutečnosti armádní experti. To ukazuje reportáž publikovaná ve Wall Street Journalu, jejíž autorky zjistily, že univerzity nechávají celou zodpovědnost za bezpečnostní prověrky na vládě. Pokud tito lidé dostanou víza, univerzity je (ani jejich peníze) neodmítnou. Nečinnost nebo dokonce nevědomost Západu je tak v tomto ohledu zarážející.

Joskeho zpráva proto končí dlouhým seznamem doporučení australské vládě a bezpečnostním složkám, jak k tomuto problému přistupovat: Na prvním místě je třeba celou záležitost pochopit jako problém k řešení na vládní úrovni, dále ustavit komise ke spolupráci univerzit s odborníky na bezpečnost, zdokonalit vízové procedury u vojáků; za tím účelem vytvořit seznam všech čínských a ostatních ne-spojeneckých armádních institucí, včetně civilních institucí angažovaných ve vojenském výzkumu. Ale Joske jde v doporučeních ještě dále: radí důkladněji sledovat investice do strategických oblastí, posílit financování strategického výzkumu a vývoje například v oborech souvisejících s umělou inteligencí; stejně jako zakázat používání vládních peněz pro financování spolupráce s armádami ne-spojeneckých zemí, a tak dále.

USA přitom již letos právě z bezpečnostních a také ekonomických důvodů (průmyslová špionáž apod.) zvažovaly zastavení vydávání víz všem čínským studentům, návrh však byl prozatím odložen s ohledem na předpokládaný negativní hospodářský a diplomatický dopad. Spojené státy už se nicméně začaly mnohem více zaměřovat na prověřování zahraničních investic a – zejména kvůli přílivu podezřelých čínských peněz do strategických odvětví a v souvislosti s čínským rozvojovým programem Made in China 2025 – v srpnu schválily zákon upravující posuzování rizika u zahraničních investic. Také již představily několik plánů, které mají pomoci USA udržet si před Čínou náskok v oblasti špičkových technologií.

Převzato ze serveru Sinopsis.cz