Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
Vznik nové české vlády stejně jako loňské sněmovní volby pozorně sledovala i média v Číně. Z jejich článků ční především obava o změnu české zahraniční politiky. Podle některých komentátorů bude nový český kabinet „více protičínský i protiruský“. Nový šéf české diplomacie Jan Lipavský podle čínských médií patří k mladým politikům vzdělaným „v tom nejortodoxnějším západním stylu myšlení“, kteří mají „přirozený odpor vůči komunismu a kolektivismu“.
Tematice českých parlamentních voleb se věnovala i čínská odnož ruského webu Sputnik, jenž je v Číně považován za plnohodnotný zdroj informací a dlouhodobě s tamními státními médii spolupracuje. Jde i o jeden z kanálů, z nichž se čínská propaganda přes Rusko šíří do českého mediálního prostoru (viz např. Studie Sinopsis pro IKDP) .
Několik článků publikoval portál Prague Chinese Times, jehož zakladatel Čou Ling-ťien je důležitou postavou čínské diaspory v ČR s politickými konexemi v Číně. V počátcích pandemie nového koronaviru byl Čou aktivní ve skupování zdravotnického materiálu v ČR, jeho odesílání do Číny, a dokonce přeprodeji zpět, když se situace v tuzemsku začala zhoršovat.
Přímou reakci na volební dění naopak nenajdeme na oficiálních profilech velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze na sociálních sítích (Facebook a Twitter).
Příliš západní Lipavský
Články v čínských médiích se věnují především obavám ze změny orientace zahraniční politiky České republiky s nástupem nové vlády. V tomto duchu jsou vedeny i aktuální komentáře po jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničních věcí. Ty zdůrazňují jeho kritická vyjádření na adresu Číny a Ruska, problematiku účasti těchto zemí v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany či prosazovaný důraz na lidská práva v diplomacii.
To vše má v rámci nové zahraniční politiky symbolizovat „obrat na Západ“, tedy k užší spolupráci s USA a členy Severoatlantické aliance. Server Phoenix komentoval situaci takto:
„Některé analýzy tvrdí, že Lipavský je typickým představitelem generace mladých českých politiků, kteří byli po převratu ve východní Evropě vzděláváni v tom nejortodoxnějším západním stylu myšlení, hluboce se ztotožnili se západním hodnotovým systémem, a získali tak přirozený odpor vůči komunismu a kolektivismu. Zároveň však jejich přehled o současném vývoji ve světě není dostatečně objektivní, což vede k tomu, že v čase krize se ze zvyku obracejí k tomu, co důvěrně znají, tedy k západnímu diskurzu a autoritám. To vnáší do budoucnosti české i evropské zahraniční politiky ještě větší nejistotu.“
Čínská média se věnovala také podrobnému monitorování stavu prezidenta Miloše Zemana nebo například selhání KSČM a jejímu vyřazení z parlamentu. Autoři textu na webu Guancha zdůrazňovali důležitost Zemana při jmenování nové vlády a jejího premiéra. Na základě prezidentových slov dokonce doufali a spekulovali, že odmítne jmenovat Fialu do čela vlády. Autor článku, který se věnoval možnému negativnímu vlivu aféry Pandora Papers na výsledky voleb, nepochyboval o úspěchu Andreje Babiše ve volbách.
Zemanova pročínská politika je zpravidla dávána do kontrastu s protchajwanským postojem nově se formující koaliční vlády. Odstupující premiér Babiš je v čínských článcích vnímán spíše neutrálně. Texty také připomínají cestu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nebo vypovězení smlouvy s Pekingem hlavním městem Prahou a navázání nové sesterské smlouvy s Tchaj-pejí díky iniciativě primátora Zdeňka Hřiba.
Některé analýzy popisují sbližování České republiky s Tchaj-wanem jako pokračování určitého trendu ochlazení vztahů Číny s EU a jejími jednotlivými členskými státy. Někdy je Česká republika přirovnávána k Litvě a jejich postupné sbližování s Tchaj-wanem prezentováno jako snaha zalíbit se USA. Při bližším popisu jednotlivých politických stran Číňané vyzdvihují zejména postoj k členství v NATO a EU.
Zemanova „vitrína“ pobavila i v Číně
Opětovná hospitalizace Miloše Zemana a odklad jmenování Petra Fialy do čela vlády vyvolaly novou vlnu zájmu čínských médií o politický vývoj v Česku. Pomohlo tomu mimo jiné i umístění prezidenta za skleněnou „vitrínu“ či zástěnu během inaugurace premiéra a ministrů. Fotku skleněného boxu zveřejnil třeba server Guancha.cn.
Ten také opět připomněl prozápadní a protchajwanský postoj nově vzniklé české vlády a zmínil se i o původním nesouhlasu Miloše Zemana se jmenováním Jana Lipavského na post ministra zahraničí:
„Vzhledem k tomu, že nová vládní koalice pod vedením Fialy má prozápadní volební program, je zřejmé, že dojde k posílení vztahů s Evropskou unií a Spojenými státy. Někteří politici opakovaně otevírají i protičínské otázky, zahraniční média se pak domnívají, že nová česká vláda bude ve svém postoji i více protiruská.“
Analytik Chu Li-jen z Institutu pro mezinárodní studia šanghajské Akademie společenských věd ještě před jmenováním vlády napsal: „Výsledek českých voleb určitě do nějaké míry ovlivní česko-čínské vztahy (…) a česko-čínské vztahy čekají potíže a zádrhele.“