Dopouští se prezident ze servility k Číně ústavních deliktů?

Před dvěma dny prezident Miloš Zeman ve vysílání čínské televize sdělil, že se Česká republika zbavila vlivu Spojených států amerických a Evropské unie a je nezávislou zemí. Zcela tak popřel skutečnost, že naše republika uzavřela jak s EU, tak s NATO, jehož jsou Spojené státy významným členem, mezinárodní smlouvy.

Obě tyto smlouvy patří spolu s Ústavou ČR k tzv. zákonům nejvyšší právní síly, jsou nedílnou součástí právního pořádku naší země (smlouva s NATO je navíc ošetřena samostatným ústavním zákonem č. 300/2000 Sb.) a jako takové jsou nadřazeny vnitrostátním normám. Připomeňme, že Miloš Zeman složil prezidentský slib, v němž se zavázal Ústavu České republiky dodržovat.

Demokratická parlamentní opozice protestuje

Na prezidentovo vystoupení nejprve reagoval předseda TOP 09 Miroslav Kalousek slovy: „Podle Zemana byly minulé vlády příliš pod tlakem EU a USA. Česká republika je ale členskou zemí Evropské unie, takže tvrzení, že na ni EU vyvíjí vnější tlak, je naprosto nesmyslné. Spojené státy jsou naším spojencem v rámci NATO. Prezident tak de facto odmítá dlouholetý azimut naší zahraniční a bezpečnostní politiky, která nám zajišťuje svobodu a bezpečí. Že je to Číňanům úplně fuk, dokazuje fakt, že nejrychleji rostl náš zahraniční obchod s Čínou za Karla Schwarzenberga (podle Eurostatu). Nám ale odpudivé výroky českého prezidenta jedno být nesmějí, protože dělají ostudu nám všem,“ nebere si Kalousek servítky.

Následovalo vyjádření předsedy ODS Petra Fialy, který řekl: „Miloš Zeman žil v jiné zemi než já. Cítil se závislý na USA a podléhající EU.“ Jak dále upozornil, „zpochybňovat a veřejně kritizovat dosavadní zahraničněpolitickou orientaci České republiky ze strany hlavy státu povede k jedinému: znejistění spojenců a ztráty respektu u všech“. Levicové překrucování skutečnosti nezná podle Fialy mezí. „Zahraniční politika pravicových vlád byla nezávislá a odpovědná, ale hlavně byla srozumitelná. Nikomu nepodléhala“, říká Fiala a k Zemanově zmínce o USA dodává: „A v čem jsme podléhali USA? Kam na to pan prezident chodí? Vysvětlení je jediné: místo euroatlantické spolupráce nás chce posunout k Východu, ke kterému se pravě on chová submisivně, abych použil jeho slova. To ale není žádný rozumný zahraničněpolitický ani bezpečnostní koncept.“

Za KDU-ČSL se vůči postojům k Číně již dříve vymezil ministr kultury Daniel Herman, který řekl, že „není možné vyměňovat lidská práva za krátkodobý ekonomický profit“. Stran zahraniční politiky reagovala lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová slovy: „Na samotné státní návštěvě není nic špatného. Smutné je spíš to, co jí předcházelo a co možná bude ve větší intenzitě následovat.“

Obrat české zahraniční politiky od bezvýhradné podpory lidských práv lze možná ještě chápat jako ideové přizpůsobení realitě dnešního světa, byť je smutné, že naše zahraniční politika nemá kontinuitu ve svých základních pilířích. Mnohem nebezpečnější je ovšem to, kdo jsou protagonisté současného sblížení Česka s Čínou a jakou mají motivaci.“

Pražský hrad uzavřený před občany i opozicí

Vládní strany se k inkriminovaným prezidentovým výrokům nevyjádřily a v úterý se jejich představitelé sešli s čínským prezidentem na Pražském hradě. Zasahující policisté přitom odmítli vpustit na Hradčanské náměstí občany i jejich zvolené zástupce, ústavní činitele: Poslanci Miroslavu Kalouskovi policista v přímém přenosu televize DVTV řekl, že ke vstupu na Hradčanské náměstí potřebuje propustku. Po delším zdráhání Kalouskovi sdělil, že tuto propustku by musel podepsat hradní kancléř Vratislav Mynář.

Policejní obstrukce a propustky od Mynáře

„Osoba bez bezpečností prověrky tedy  rozhoduje o svobodném pohybu osob a brání jim v právu shromažďovacím,“ vyhodnotil situaci Kalousek. Ujistil přítomné občany i diváky, že „tímto zákazem nic nekončí, ale naopak začíná“.

Zamezení práva občanů na shromáždění tentýž den kritizovala také poslankyně za ODS a starostka Prahy 2 Jana Černochová, která upozornila, že Policie České republiky požádala v rámci bezpečnostního opatření, spojeného se státní návštěvou prezidenta ČLR v Praze, příslušný odbor Magistrátu hlavního města Prahy o vydání dopravně inženýrského rozhodnutí. Na základě vydaného rozhodnutí ze dne 21. 3. 2016 byl i prostor Hradčanského náměstí po stanovenou dobu uzavřen pro vozidla i chodce. Uvedený prostor tak přestal být po tuto dobu veřejným prostranstvím a svolavatel se tak nemohl dovolávat svého práva konat zde shromáždění.

To ale Černochová kritizuje jako precedent: Jestliže bude chtít někdo v budoucnu třeba škodit nějaké politické straně, která bude chtít pořádat například předvolební shromáždění, může za pomoci Policie ČR zatrhnout i nahlášené a povolené shromáždění.

Poslankyně Černochová vedle toho vyjádřila na svém facebookovém profilu i domněnku, že šlo o to, aby čínský prezident neviděl demonstranty. Sama má přitom za to, že by se nic strašného nestalo. „Je lidovej, takže by se mohl vyklonit z balkónu a lidově jim zamávat, ne?“ podotýká na svém profilu Černochová.

Zůstane dělba a kontrola moci pilířem demokracie?

Pokud má být ale učiněno zadost kontrole prezidenta jakožto představitele moci výkonné mocí zákonodárnou, což vyplývá ze zákonné dělby moci, bude třeba hlasů více poslanců a senátorů. Ti by měli vyhodnotit, zda svévolné popírání mezinárodních smluv a ústavních zákonů hlavou státu a vydání příkazů ozbrojeným složkám člověkem bez dostatečné bezpečnostní prověrky nenese znaky hrubého porušení ústavy.

Zákonodárci by měli vyhodnotit, zda prezident Zeman napadáním mezinárodních smluv při jednání s autoritářským režimem Čínské lidové republiky nejedná proti svrchovanosti a celistvosti státu, jakož i proti jeho demokratickému řádu. Pokud ano, měl by Senát Miloše Zemana obžalovat z velezrady a se souhlasem Poslanecká sněmovny ho pohnat před Ústavní soud.