Hongkongský deník South China Morning Post přinesl zprávu, že třetí nemocnice Pekingské univerzity zveřejnila výzvu pro potenciální dárce spermatu. Mezi požadavky, které musejí zájemci splňovat, jsou – v duchu teorie dědičnosti – zahrnuty také jejich „politické kvality“.

„[Dárci musí] milovat svou socialistickou vlast a přijímat vedoucí úlohu komunistické strany, […] loajálně plnit úkoly stanovené Stranou, být slušní, dodržovat zákony a nesmí mít žádné politické problémy.“

Kromě toho musí být starší dvaceti let, nesmějí být plešatí, barvoslepí ani obézní. Zájemci však budou podrobeni pouze testům kvality spermatu a zdravotní prohlídce, politická loajalita podle nejmenovaného lékaře dané nemocnice nijak testována nebude.

Nábor byl vypsán jednorázově s trváním do 23. května tohoto roku a ukazuje v první řadě na skutečnost, že si čínská vláda začíná být čím dál tím víc vědoma demografických problémů, kterým Čína bude v blízké budoucnosti čelit.

V posledních letech se totiž začínají množit státem iniciované kampaně, které ženy motivují k zakládání rodiny a rození dětí. Stejně jako mnoho evropských zemí nebo např. Japonsko se ČLR bude muset do budoucna vypořádat se stárnutím populace a problémem, jak obrovské množství starých lidí uživit. Čína se však na rozdíl od jiných zemí do této situace dostala díky umělé regulaci porodnosti, když v roce 1979 vláda zavedla politiku plánované porodnosti, která povolovala rodinám mít pouze jedno dítě. V praxi to znamená, že jeden ekonomicky aktivní jedinec – bez ohledu na pohlaví – se musí postarat o dva nepracující důchodce. Vzhledem k velice omezenému systému sociální a důchodové péče to představuje pro současnou generaci středního věku značnou zátěž, zejména pokud k tomu mají finančně podporovat studia dospívajících dětí (byť by to byl většinou jedináček).

Politika plánované porodnosti navíc nepříznivě ovlivnila poměr pohlaví ve společnosti, protože zejména rodiny na venkově z ekonomických i kulturně podmíněných důvodů upřednostňovaly chlapce před dívkami, a plodů ženského pohlaví se různými způsoby zbavovaly. Přestože tato politika byla koncem roku 2015 zrušená, významným způsobem stačila do té doby zasáhnout několik generací.

Státem plánované rodičovství
Navíc porodnost po zrušení regulace stále nestoupá. Podle údajů, jež ve svém komentáři pro New York Times z února letošního roku uvádí Leta Hong Fincher, autorka uznávané knihy o čínských „ženách na ocet“ (šeng nü) Leftover women, dokonce za rok 2017 oproti předchozím letům ještě klesla. Mírně sice stoupl počet druhých porodů u rodin, které již jedno dítě měly, počet porodů prvního dítěte však naopak rok od roku klesá, jelikož mnoho vzdělaných žen ve městech přivyklo svobodnému životu bez rodiny a dětí.

Právě na tuto kategorii vzdělaných městských žen, které mají „vysoké vnitřní kvality“ (kao su-č‘), pak cílí současná vládní kampaň, již jsme zaznamenali ve státních médiích i oficiálních projevech. Klíčový byl v tomto ohledu článek původně publikovaný v prosinci 2015 v deníku Svazu mládeže Beijing Youth Daily, který vyzýval mladé ženy s univerzitním vzděláním, aby neotálely se založením rodiny.

Rodiny však mají zakládat pouze vdané ženy, svobodné ženy musí čelit mnoha různým ústrkům, např. nemají nárok na gynekologickou péči. Za tímto účelem Svaz mládeže dokonce pořádá seznamovací akce, protože pro mladé lidi je v současném hektickém životě mnohdy těžké najít partnera. V rámci této vládou řízené „eugeniky“ jsou k zakládání rodin motivováni pouze „kvalitní“ jedinci, což se týká nejen zdraví a intelektu, ale jak je vidět, také kvalit politických.

Jak uvádí Leta Hong Fincher, právě tito „kvalitní jedinci“ často na děti nemají „čas a energii“ nebo zkrátka dávají přednost kariéře, a pokud už rodinu založit chtějí, může se stát, že to prostě nejde. Podle údajů v SCMP je totiž např. z testovaných vzorků spermatu potenciálních dárců pouze 20 % vhodných pro umělé oplodnění. Úspěšní dárci jsou proto adekvátně odměněni, za deset odběrů dostanou údajně zaplaceno 5 500 jüanů, což se blíží částce 20 000 Kč.

Dobrá příležitost k vedlejšímu výdělku – ale nyní jen pro politicky uvědomělé!

Převzato ze serveru Sinopsis.cz