Již 30 let uplyne letos v červnu od masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men (TAM). Čínská vláda a představitelé Strany stupňují společenskou kontrolu. Chtějí předejít tomu, aby se na události z náměstí Nebeského klidu jakkoli vzpomínalo a aby se mluvilo o tom, co znamenají. Veřejně připomínat, co se 4. června 1989 v Pekingu přihodilo, je nemyslitelné, a mnoho Číňanů o tomto datu ani nic netuší. Potvrzuje to i významná novinářka Louisa Lim a autorka knihy o událostech z roku 1989 [The People’s Republic of Amnesia: Tiananmen Revisited]: Vynucená nevědomost si nese následky, které vystihují slova jedné čínské studentky, jež se účastnila mé přednášky na univerzitě v USA: „V Číně jsem žila 18 let a uvědomuji si, že o historii své země vlastně nic nevím. Studovala jsem na nejlepších školách, na nejprestižnějších zařízeních, ale nic o ničem nevím.“

Hlavně žádný nihilismus

Události jako Pekingský masakr nezapadají do Si Ťin-pchingova čínského snu o historii, přítomnosti i budoucnosti. Myšlenka Si ťin-pchinga o obnově čínského národa závisí na správném chápání dějin, které je (Číňanům) vnucováno stále agresivnějším způsobem. Přijata proto byla v loňském roce i nová legislativa, která zavedením pojmu “historický nihilismus“ do občanského zákoníku zajišťuje, že každé nezávislé zpochybňování oficiálních dějin nese riziko i možné finanční postihy. V dnešní době je totiž „zpochybňování dobrého jména, obrazu, pověsti a cti [revolučních] hrdinů či mučedníků“ trestným činem.

Si Ťin-pching oficiální stranickou představu o tom, jak vypadá ideální studentské hnutí, předvedl v dubnovém projevu ke stoletému výročí Májového hnutí. 4. května 1919 čínští studenti protestovali proti plánu předat německé koncese Japonsku. Ponižující dohoda rozpoutala debatu o příčinách slabosti Číny: mladí lidé z ní obviňovali nejen tehdejší čínské vůdce, ale také tradiční konfuciánské hodnoty. Inspiraci hledali ve světě evropské vědy a v idejích demokratického uspořádání společnosti. Stranické vedení v ČLR raději zdůrazňuje jiný aspekt protestů, a tzv. západní hodnoty jsou na černé listině:

[Si] nabádal čínskou mládež, aby se semkla kolem KS Číny a vedla vlastenecký život soustředěný na kolektiv. “Čínská mládež by v nové éře měla milovat svou skvělou vlast,” řekl Si třiapůltisícihlavému davu mladých, kteří se shromáždil ve Velké síni lidu. Byli tu studenti … ze čtyř nejprestižnějších pekingských univerzit – těch, které se angažovaly v protestech roku 1989. “Pro čínskou mládež nové éry je základem úspěchu vlastenectví,” uvedl Si. “Ať vysoko vlaje vlajka vlastenectví v jejich srdcích!”

Školy ve stranické linii

Na čínských univerzitách dlouhodobě dochází k utužování politické kontroly, projevy studentů na internetu jsou pod drobnohledem a mizejí i někteří “nepohodlní” lidé ve vedení škol. Na univerzitách působí zástupci všemocné Státní dozorčí komise, která byla původně zřízena pro boj s korupcí ve Straně. Její lidé teď na univerzitách sledují, zda se vyučující nedopouštějí “nevhodných” komentářů. Kurikulum musí odpovídat stranické linii, která dle Si Ťin-pchinga zdůrazňuje “udržení společenské stability”. To předpokládá mimo jiné i potírání “destruktivního” západního vlivu a jeho nositelů (viz nových pět černých kategorií, tzn. stoupenců idejí občanské společnosti).

Ani nižší školství není kontroly ušetřeno, právě naopak. Si Ťin-pching hovořil v březnu na sympoziu učitelů politické teorie a ideologie v Pekingu, kde učitelům vyslal jasný signál, že vedení ČLR nebude tolerovat „falešné názory“ a odklon od nově nastolovaných dogmatických linií. Zároveň zdůraznil význam politické a ideologické výchovy na školách. Ta má podle něj bránit šíření „západních myšlenek“ a posilovat patriotismus v duchu „socialismu s čínskými rysy“.

Čištění čistého internetu

S blížícím se výročím TAM pravděpodobně souvisí i další opatření. Začátkem ledna ohlásila Čínská správa kyberprostoru další kampaň za vyčištění internetu, a to půlroční (tedy do června):

“Provedeme rázné kontroly a zavřeme všechny weby nebo uživatelské účty, které nejsou v souladu se zákony a nařízeními,” píše se v prohlášení. “Kdokoli má internetovou platformu, je zodpovědný [za její kontrolu]. Internetoví regulátoři všech úrovní a všechny internetové společnosti musí plnit své závazky,” doplňuje nové prohlášení v neobvykle přísném tónu. “Kdo nechá nezákonné jednání bez odezvy, bude přísně potrestán.” Správa kyberprostoru oznámila, že “v reakci na veřejné obavy z problematických sítí, kde se to hemží škodlivými informacemi”, bude kampaň trvat šest měsíců.

Proslavit se už stačil “incident” s videem společnosti Leica. Pětiminutové promo video zobrazuje řadu žurnalistů snažících se dokumentovat pohnuté historické události. Krátkému filmu dominuje příběh zahraničního fotografa, situovaný do Pekingu roku 1989. Fotograf je obětí teroru ze strany policie a armády, která se mu snaží v práci bránit. Po zveřejnění filmu v polovině dubna nastalo na čínském internetu pozdvižení.

Reklama byla celoplošně cenzurována (…) jakýkoli post obsahující klíčové slovo Leica – ať v angličtině nebo čínštině – se nedal uveřejnit na platformě Weibo, protože “se provinil proti relevantním zákonům a nařízením nebo pravidlům komunity Weibo”. Uživatelé Weibo zaplavili oficiální účet Leicy komentáři, bombardovali společnost za její “hloupý” krok a psali, že Leica se nejen vrhla do bouře, ale dostala do obtížné pozice i svého čínského partnera, Huawei.

Společnost Leica se od svého videa (video možno shlédnout na tomto odkazu) nakonec distancovala, prostřednictvím své mluvčí vyjádřila politování nad nedorozuměním a zakázala jeho šíření přes firemní kanály na sociálních sítích. Firma Leica je významným partnerem společnosti Huawei, do jejíchž zařízení dodává optiku. Vazby mezi společnostmi jsou na bázi co-engineeringu – týmy spolupracují od prvního návrhu až po finální ladění fotoaparátu v mobilu. Letos na podzim by měly firmy představit další nový společný smartphone.

Neklid kolem náměstí Nebeského klidu

I další zprávy svědčí o stoupajícím neklidu stranických vůdců. Čínští pracující dostali po výročí Májového hnutí tři dny mimořádného volna. Metro nestavělo na stanicích náležejících k Náměstí Nebeského klidu od 1. do 4. května. Píseň “Cesta člověka” hongkongského zpěváka Jackyho Cheunga, která odkazuje na události na TAM, zmizela z čínského Apple Music – a také ze streamovací služby Tencentu QQ Music. Internetoví uživatelé zjistili, že takto vymazány byly z čínského Apple Music i písně dalších hongkongských zpěváků, podporovatelů tzv. Deštníkové revoluce. O souvislosti s předvýročním “čištěním internetu” se spekuluje i u dalších cenzurních zásahů.

Převzato ze serveru Sinopsis.cz.