Úkol pro hradní partu zněl jasně. Dejte prezidenta dohromady, aby se na státní svátek mohl alespoň na chvíli ukázat na veřejnosti. Rekondiční pobyt „zdravého“ seniora ve střešovické nemocnici si ovšem zaslouží reklamaci. Nejenže Miloš Zeman nevypadá vůbec dobře, ale navíc se podivně brzy před koncem mandátu začalo hovořit o jeho možných nástupcích. To těžce snáší především Jiří Ovčáček, který svou hysterií dokládá, že se něco děje.
V současné chvíli, tedy pár dní po Zemanově vystoupení ve Vladislavském sále, je třeba vytvořit kouřovou clonu. Prezident totiž 28. října skutečně nevypadal jako zdravý muž, který se ještě ke všemu vrátil z nemocnice, kde ho dostávali do „top“ formy. Také hned poté, co protrpěl udílení státních vyznamenání a zašel si na večírek, zmizel.
Ono jednoho taková rekondice může také pěkně znavit. Především, když je úplně zdravý a plný sil. V takový moment je ovšem nutné vymyslet, jak se pro tento moment bude vrtěti psem. Tentokrát ulehčil práci Zemanovým podřízeným Petr Pavel. Tím, že se v jednom z rozhovorů dotkl tématu možné prezidentské kandidatury, rozpoutal „šílenství“.
Ihned se totiž spustila debata o tom, zda by generál Pavel mohl usednout na Hradě. A mezitím, co se sociální sítě plní hádkami o komunistické minulosti bývalého předsedy vojenského výboru NATO, na Hradě mají radost. Pod kotel přikládá i Jiří Ovčáček a nikdo se nezajímá o Zemana. Přitom ještě před týdnem se podrobně řešila jeho lékařská zpráva a spekulovalo se o tom, jestli nebude muset svůj mandát předčasně ukončit.
Teď je ticho po pěšině, a přitom právě rozruch kolem generála a twitterové úlety hradního mluvčího napovídají mnohé. Ovčáček se totiž většinou do zvýšené aktivity na sociálních sítích pustí vždy, když potřebuje urazit někoho, kdo jakýmkoliv způsobem ohrožuje prezidenta. Nebo i další z jeho politických „miláčků“, tedy Babiše a Klause mladšího.
Nyní se zdá, že se v nekomfortní pozici cítí nejen nižší státní úředník, ale i jeho šéf. Přitom to vypadá jako nepochopitelná obava, protože proti Zemanovi se žádný prezidentský kandidát už nepostaví. Je asi třeba chránit pozici pro někoho, kdo je v očekávání a po lustraci Kremlem má současnou hlavu státu nahradit.
Kdyby ovšem Zeman nedokončil mandát, mohlo by to pro celý možný scénář veletoče na Hradě být velkým rizikem. Co kdyby se totiž plánovaný nástupce nestačil připravit a najednou by vlétl do situace, kterou nečekal. Pak by totiž bylo možné i to, že by nepomohly ani řetězové maily důchodcům a billboardy s nesmyslnými nápisy o uprchlících. Zkrátka, volba by nebyla „pod kontrolou“.
O prezidentově zdraví si může Ovčáček vykládat, co chce. Všichni stejně vědí, že lže. Když k tomu ale přidá i trapné vzkazy na Twitteru, je znát, že je pomalu na konci sil. Stejně jako jeho modla. Potom není divu, že se bojí generála Pavla a bude se bát i všech dalších, kteří začnou hovořit o prezidentské kandidatuře. Ovčáčkův čas ve funkci, v níž na sebe může upozornit, se rychle krátí. Mrzí to však jen jeho samotného a možná trochu jednoho pána z malé televize.