Jestli něco opravdu nepomůže demokratické opozici, tak je to vymýšlení kočkopsů. Poslanec, starosta a pražský zastupitel Jan Čižinský na poslední demonstraci Milionu chvilek oznámil založení nové politické iniciativy „3000 statečných“, která prý bude spolupracovat s ostatními demokratickými stranami a nebude prý nic štěpit. Zároveň se ovšem neváhá přihlásit o post premiéra. Prý je na takovou roli připraven. Jak bude jeho nová entita pracovat spolu či mezi jednotlivými stranami a jak konkrétně je bude spojovat, to nevysvětlil.
Při vysvětlování nevysvětlitelného pak Jan Čižinský přednesl tento absurdní a nabubřelý blábol: „Hledáme tři tisíce statečných. Chceme mluvit s lidmi, dát jim naději, získat jejich podporu a politiku proměnit. Tři tisíce statečných osloví za rok milion z nás.“ A dále: „Netříštíme hlasy, ale nenecháme jediný hlas propadnout, nebudeme se hádat, vytvořme společně politickou sílu, která umožní změnu. Zapojte se!“
Je zajímavé, že někteří posluchači tohoto projevu na pražském Klárově fyzicky trpěli pod tíhou velkohubé trapnosti, zatímco jiní byli nadšeni, jaký je to od pana Čižinského ohromný výron kreativity a čerstvé energie. Trapnost koneckonců začala už tehdy, kdy nás pan Čižinský oslovil infantilním „sousedé“. Prý je třeba dělat politiku na bázi našeho všeobecného sousedství. Už v té chvíli bylo jasné, že půjde o scénku, která by se spíše hodila k táboráku trampské osady Žežulka než k vážnému politickému setkání. V projevu pana Čižinského o nutnosti sehnat 3000 aktivních občanů pro jeho novou iniciativu pak nechybělo ani přirovnání této akce k filmu Sedm statečných.
Je jasné, že tato doba přeje falešným prorokům. Poznají se podle toho, že přemíru „čerstvé energie“ a chytlavých sloganů nedoprovází žádná racionalita a žádné rozumné chování. O to jsou lepší v marketingu. Přesně stejně se nám tu vypracoval Andrej Babiš.
Když někdo vymyslí iniciativu „Praha sobě“, tak je celkem jasné, že myslí na jediné: Čižinský sobě. A v tom je tento pán dokonalý. V jeho hlavě jsme všichni sousedé a naším úkolem je, abychom pod jeho vedením autenticky prožívali svoje sousedství. Obsah tohoto sousedství je přitom čistá nula. Ale on za to bude náš „soused premiér“.
Děkujeme, nechceme.