Uplynulo deset dní od nástupu ministra zdravotnictví Romana Prymuly a jejich vztahy s premiérem Andrejem Babišem se vyostřily. Premiér ministra otevřeně kritizuje a jeho sliby lepší komunikace vlády rychle vzaly za své. Je ještě horší, než za Prymulova předchůdce Adama Vojtěcha.
Měl to být marketingový majstrštyk, když premiér Babiš v době padajících preferencí hnutí ANO zatáhl za záchrannou brzdu a vyměnil ministra zdravotnictví Vojtěcha. Stal se obětním beránkem nezvládnuté přípravy na druhou vlnu čínského viru s klíčovou odpovědností premiéra, jenž politicky zasahoval do odborných rozhodnutí a nemalou měrou přispěl ke zhoršení současné epidemické situace.
Česká republika dnes patří mezi nejrizikovější země v Evropě a horké kaštany z ohně má v nouzi vytahovat epidemiolog Roman Prymula, který si na jaře u části veřejnosti vydobyl respekt kvůli schopnosti zavádět přísné státní restrikce.
Postava z amerického filmu, věřím mu
Doba však pokročila. Vláda v květnu oznámila slavné vítězství nad koronavirem a Babiš se označil za světového lídra, proto dnes dochází k tvrdému nárazu na realitu nesplněných očekávání. V krizi nastoupil Prymula a premiér ho vychválil do nebes.
Označil Prymulu za postavu z amerického filmu, jednoho z nejschopnějších vědců v boji proti epidemiím na světě a špičkového manažera. „Pan profesor je zároveň voják a manažer, člověk jako stvořený pro válku s virem. Věřím mu.“ chválil nového ministra Babiš a vyjmenoval všechny jeho tituly a vědecké působení.
V průběhu první vlny epidemie procházel Babišův vztah k „vojákovi“ Prymulovi různými periodami a náladami. Nebyl tak apoteózní, jako při jeho instalaci na post ministra zdravotnictví. Premiér jednou profesora chválil jako nejlepšího odborníka a vytvořil mu trafiku vládního zmocněnce po rozkolu s Adamem Vojtěchem. Jindy ho veřejně peskoval, jelikož často mediálně vystupoval s osobními názory bez konzultací s vládou.
To byl případ náhlé Prymulovy otočky, že nejrozumnějším řešením boje s covidem-19 je promořování společnosti, kterou po veřejné kritice odvolal. Babiš zabrzdil i další jeho představu, že navrhne vládě zrušení slevových akcí v obchodech. Zneklidnil tím řadu lidí, kteří poté vzali obchody útokem.
„Ne, to není dobrý nápad. Slevové akce je třeba ponechat. Já už jsem mu víckrát říkal, aby byl zdrženlivý a neděsil lidi,“ odmítl premiér tento represivní plán nevýhodný pro obchody i zákazníky.
Nebudu do toho mluvit
Babiš se v aktuálním rozhovoru pro Právo zařekl, že už nebude do práce odborníků zasahovat. Veškerá odpovědnost za komunikaci navrhovaných opatření bude spočívat na ministrovi zdravotnictví. „Protože nejsem epidemiolog, tak už toho nechám. Pro mě z toho všeho plyne jasné ponaučení, že se k epidemickým opatřením vyjadřovat už nebudu,“ slíbil, ale dlouho mu to nevydrželo.
Až příliš brzy se ukazuje, že premiér patrně podcenil Prymulův neměnný osobnostní rys neřízené střely a zcela předvídatelně jeho nulovou ochotu konzultovat svoje leckdy kontroverzní návrhy s Babišovým marketingovým týmem.
Nejprve Prymula narazil na ministra školství Roberta Plagu (ANO), s nímž neprojednal své veřejně prezentované návrhy na omezení školní výuky. Nevyjímaje výzvu ředitelům škol, aby vyhlásili páteční volno, o které se podobně jako ministr školství dozvěděli ze sociálních sítí. I proto se nesetkala s velkým pochopením a volno vyhlásilo jen 15 procent škol.
Dalším komunikačním kiksem byla Prymulova úvaha o vyhlášení nouzového stavu, kterou sdělil týdeníku Respekt, aniž o ní předem informoval premiéra Babiše a šéfa Ústředního krizového štábu Hamáčka. K dovršení komunikačního chaosu nedokázali oba zodpovědět, s jakým odůvodněním tohoto záměru přijde ministr zdravotnictví na vládu, což devalvuje roli krizového štábu.
Nejsem s komunikací ministra spokojený
Babiš se už neovládl a kritizoval Prymulu kvůli špatné komunikaci v debatě lídrů na portálu Blesk.cz (30. září 2020). „Nejsem spokojený a panu ministru Prymulovi jsem to vytkl, protože měl nejdřív komunikovat s kolegy,“ vymezil se vůči jeho vyjádřením k uvažovanému zavírání škol a vyhlášení nouzového stavu.
Další „úder“ zasadil Prymula den před krajskými a senátními volbami, když reagoval na interpelaci pirátského poslance Ondřeje Profanta, proč dosud nefunguje chytrá karanténa a co přispěje k jejímu zlepšení. Ministr v rámci odpovědi zmínil, že chystá písemnou registraci návštěvníků restaurací.
„Plánujeme opatření, že lidé, kteří budou chodit do restaurací, se tam zapíší tak, jako to je třeba v Německu. Je to věc, která potom výrazně umožní trasování v případě právě zapojení chytré karantény,“ uvedl Prymula. Tento nápad znamená další ránu pohostinskému sektoru, jelikož by vedl k dalšímu odlivu zákazníků bez rychlé pomoci státu, jako je tomu v jiných zemích.
To už bylo na Babiše příliš, protože byl s touto otázkou zákonitě konfrontován v hlavní předvolební debatě lídrů stran v České televizi. „Pan Prymula je nový. Dneska mluvil o nějakém formuláři v hospodách, to je nesmysl. Žádný formulář nebude,“ uvedl premiér a dodal, že „je to dezinformace vytržená z kontextu“.
Bouře ve sklenici vody?
Dezinformace to jistě nebyla, jak vyplývá ze stenozáznamu poslanecké sněmovny, nicméně Prymula byl donucen vycouvat a téhož večera se od svého výroku distancoval. „Nikdo neřekl, že bude registrace v restauracích zavedena, je to jen teoretické opatření, pravděpodobnost asi 10–15 procent. Je to jen bouře ve sklenici vody,“ napsal na Twitter.
Tato „bouře ve sklenici vody“ notně pocuchala Babišovy nervy a během krátké doby znovu potvrdila fatální nefunkčnost komunikace vlády, což prohlubuje nedůvěru lidí v její nařizovací zásahy do života společnosti a podnikání.
Prymula dokonce v odpovědi na interpelaci otevřeně přiznal, že žádný z epidemiologických modelů, na jejichž základě se vláda rozhoduje, „není tak realistický, že bychom mohli říci, že přesně podle něj se ta epidemie bude chovat“. Proto je nezveřejňují. To platí i pro zákaz zpívání a podobné absurdity zavedených protiepidemických opatření?
Někteří provládně naladění politologové označovali Prymulovo nasazení za chytrý tah. Je otázkou, zda si to stále myslí premiér Babiš a zda už dnes svého činu nelituje. Naznačuje to jeho nervozita a ostré vymezování vůči stylu komunikace „člověka jako stvořeného pro válku s virem“. Přivedl si ho ale sám.
