V letošním roce bude již potřinácté předána Cena Příběhů bezpráví, na kterou jsou mladými lidmi do 30 let každoročně nominovány žijící i nežijící osobnosti, jež zastávaly odvážné postoje a aktivně se postavily FOTO: Člověk v tísni / se souhlasem autora
FOTO: Člověk v tísni / se souhlasem autora
V letošním roce bude již potřinácté předána Cena Příběhů bezpráví, na kterou jsou mladými lidmi do 30 let každoročně nominovány žijící i nežijící osobnosti, jež zastávaly odvážné postoje a aktivně se postavily komunistickému režimu v bývalém Československu. Letos se rozhodl vzdělávací program JSNS společnosti Člověk v tísni udělit Cenu do zahraničí, konkrétně statečným osobnostem v Bělorusku. Političtí vězni komunistického Československa předávají ocenění odpůrcům totality v Bělorusku skrze video.
„Laureáti, které vybrala studentská porota, jsou mladí lidskoprávní aktivisté z Běloruska. Ocenění na dálku symbolicky předají pamětníci komunistického bezpráví v Československu, nositelé Ceny Příběhů bezpráví z předchozích let. Chceme tím poukázat na podobnost osudů odpůrců komunismu v Československu s příběhy lidí, kteří se v zemích postsovětského regionu v současné době zasazují o dodržování lidských práv, svobodu, demokracii a právní stát. Totalitní a autoritářské režimy se projevují stále stejně, zločinně, agresivně, nelidsky. A stejné jako v minulosti jsou také příběhy statečných mužů a žen, kteří jim vzdorují,” říká Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS.
Mezi letošní laureáty patří Kseniya Syramalot (*1999), studentka a mluvčí Běloruské studentské asociace, která byla zadržena a obviněna ze zločinného spiknutí za účelem organizace masových nepokojů na univerzitách. Kseniya Syramalot je premiantka, která ve dvou přijímačkách na univerzitu získala nejvyšší možné skóre a v souvislosti s tím o ní kdysi natočila reportáž i běloruská státní televize. Studentka filozofie a sociálních věd na univerzitě vstoupila do režimu nepohodlné Běloruské studentské asociace. Když v srpnu 2020 začaly protesty po prezidentských volbách, studenti se k nim přidali také – velká část z nich byla právě z Běloruské studentské asociace, včetně Kseniye. V červenci 2021 byla Kseniya Syramalot v takzvaném procesu se studenty odsouzena ke dvěma a půl letům vězení.
Dalším letošním laureátem je Mikita Jemialjanaw (*2000). Vysokoškolskému studentovi bylo pouhých 19 let, když byl odsouzen na čtyři roky vězení za poškození majetku státu. Svým činem chtěl upozornit na špatné zacházení s politickými vězni v Bělorusku a na despotickou povahu státu. Společně a Ivanem Komarem byl Jemialjanaw obviněn z házení žárovek naplněných barvou na fasádu budovy minského městského soudu v září 2019 a z použití hořlavé směsi k zapálení dveří vazební věznice v říjnu 2019 v Minsku. Mikita Jemialjanaw nepopřel svou účast na těchto akcích a uvedl, že jejich cílem bylo upozornit na situaci politických vězňů v Bělorusku, vyjádřit nesouhlas se stávajícím systémem a represemi za svobodně projevený názor. Matce Mikity Anastasii Jemialjanaw je neustále vyhrožováno ze strany bezpečnostních sil kvůli aktivní podpoře jejího syna, zveřejňování informací a psaní dopisů dalším vězňům. Mikita, který se momentálně nachází v trestní cele v říjnu oznámil, že bude držet hladovku na protest proti tomu, jak s ním ve vězení zacházejí, např. mu odepřeli schůzku s knězem, o kterou žádal, a také nedostává všechny dopisy od rodiny a přátel.
Cenu Příběhů bezpráví obdrží také Palina Sharenda-Panasiuk (*1975), občanská aktivistka z Brestu a matka dvou malých dětí. V roce 2001 se přidala k mládežnickému hnutí Zubr, od roku 2007 je v proevropském hnutí Evropské Bělorusko. V roce 2019 se snažila kandidovat jako protestní kandidátka do parlamentu. Palina byla zadržena 3. ledna 2021, kdy bezpečnostní složky vyrazily dveře v jejím bytě, provedly prohlídku a byla v poutech odvezena. Později byla umístěna do cely předběžného zadržení. Podle článku 364 trestního zákoníku (násilí vůči veřejnému činiteli) byla obviněna z poškrábání jednoho z policistů, kteří přišli k ní domů. Později vyšlo najevo, že žena byla také obviněna z urážky prezidenta a zástupce úřadů. Během svého uvěznění si několikrát stěžovala na psychický a fyzický nátlak. Dne 9. června 2021 soud okresu Brest vynesl rozsudek – dva roky vězení v kolonii obecného režimu. Rovněž musí třem policistům zaplatit v přepočtu 1800 dolarů za „morální újmu“, kterou utrpěli.
„V Bělorusku přibývají političtí vězni každý den. A musejí snášet nepředstavitelný fyzický i psychický nátlak vyšetřovatelů. Režim třeba uvězněné nechává záměrně nakazit covidem, celkově jsou podmínky ve vězení nesnesitelné. Zatímco loni na podzim mělo Bělorusko asi 50 politických vězňů, aktuálně jich je 836. A o stovkách dalších pravděpodobně nevíme,“ říká zástupkyně ředitelky Centra pro lidská práva a demokracii společnosti Člověk v tísni Nadiia Ivanova.
Ocenění skrze video předali symbolicky pamětníci komunistického bezpráví v Československu, nositelé Ceny Příběhů bezpráví z předchozích let — Vlasta Černá, Jiřina Čechová a Pavel Horák. „Těm, kteří už jsou za podobnou činnost zavřeni, bych chtěla vzkázat, aby neztráceli naději, aby si stále představovali, že to, co udělali, bude mít pozitivní účinek, že něco pozitivního přinese pro společnost. A aby si každý den říkali, že ten den, který sedí ve vězení, že už je den poslední. Mně to velmi pomáhalo. Za každým zamračeným dnem, přichází ten slunečný. A aby věřili, že ten slunečný den se opravdu dostaví,” vzkazuje laureátům Vlasta Černá.
