Když napíšu, že v Británii začínají normalizovat, většina z vás se kvůli svým vzpomínkám na rok 1968 vyděsí. Na Britské ostrovy však nepřijela žádná „přátelská vojska“, nýbrž se dostavil další z potřebných kroků na cestě k cenové stabilitě – zvýšení základní měnověpolitické úrokové sazby Bank of England (BoE) o 25 bazických bodů na 0,5 %. Toto rozhodnutí však nebylo vůbec jednoznačné, jelikož z devíti členů tamní bankovní rady byli čtyři pro více jestřábí variantu, jež by znamenala růst o 50 bazických bodů.
Pro tento návrh hlasovali viceguvernér Dave Ramsden a externí členové Michael Saunders, Jonathan Haskell a Catherine Mannová. Tento krok by představoval nejvyšší zvýšení za posledních 25 let. Je tedy možné, že na dalším zasedání se dočkáme razantnějšího tempa normalizace měnové politiky. Tvrdší zásah by byl potřeba, jelikož inflační očekávání toto nepříliš významné navýšení tolik neovlivní. Někteří analytici však naopak uvedli, že BoE svým krokem riskuje finanční problémy. Britská centrální banka též oznámila, že ukončí program nákupu dluhopisů v objemu 895 miliard liber. V březnu vyřadí ze své rozvahy britské dluhopisy po splatnosti. Plánuje také snížit objem korporátních dluhopisů, jež nyní činí 20 miliard liber.
Proč Bank of England přistoupila ke zvýšení sazeb?
Podle centrální banky vystoupá tamní meziroční inflace v dubnu na 7,25 %, což by měl být vrchol. Šlo by tak o nejvyšší tempo zdražování od 90. let minulého století, doby zmítané recesí. V tamním prostředí se však podobně jako v tom našem nejedná pouze o nabídkový šok způsobený vzrůstajícími cenami komodit, se kterými centrální banka kromě silnějšího kurzu nic neudělá.
Dovezené komponenty samozřejmě hrají svou roli, jelikož nárůst ceny spotřebičů byl v Británii meziročně v prosinci 9%, což je důsledkem problémů v logistických řetězcích. Inflace je však způsobena také napjatým trhem práce. V meziročním srovnání dosáhl růst spotřebitelských cen ve Velké Británii v prosinci 5,4 %, což bylo o jeden procentní bod výše, než se očekávalo v listopadové prognóze, a jednalo se tak o nárůst o 2,25 procentního bodu od srpna.
Vezmeme-li v potaz, že britská jádrová inflace (inflace očištěná o energie a jiné volatilní položky) dosáhla v prosinci 4,2 %, což odpovídalo nárůstu o 1,25 procentního bodu od září, zásah v podobě zpřísnění měnové politiky byl žádoucí. V případě, že by BoE nadále vyčkávala, inflaci by na dvouprocentní cíl určený vládou rozhodně nedostala, jak na tiskové konferenci avizoval sám guvernér britské centrální banky. Ten však druhým dechem svou na první pohled jestřábí rétoriku korigoval s tím, že Bank of England nezahájila dlouhou sérii zvyšování sazeb a bude zde existovat jistý trade-off mezi inflací a růstem ekonomiky.
Právě v důsledku vysoké inflace příjmy domácností poklesnou v letošním roce po zdanění o 2 % a v roce příštím o 0,5 %. Trhy začaly zvýšení sazeb zahrnovat do svých očekávání, přičemž investoři si myslí, že základní úroková sazba bude na konci roku 1,5 %. Centrální banka též ztrojnásobila svou prognózu růstu mezd na 3,75 %. Slábnoucí poptávka by měla dostat nezaměstnanost během tří let na 5 %.
Na dolním grafu lze vidět, v jaké míře přispívá růst cen energií k celkové podobě indexu spotřebitelských cen.
Zdroj: Bank of England
Zvyšování sazeb napříč centrálními bankami
Na případu Velké Británie můžeme vidět, že tamní centrální banka již situaci ohledně inflace nebere na lehkou váhu. Zároveň však nedělá tak razantní kroky jako například centrální banky v Polsku, Maďarsku nebo Česku. Stále se tak jedná spíše než o rapidní nárůst úrokové sazby o mírnou normalizaci měnové politiky, která je nutná ke stlačení inflace zpět k dvouprocentnímu cíli. Vezmeme-li v potaz další světově důležité centrální banky, Fed (Federální rezervní systém, pozn. red.) signalizuje, že v letošním roce sazby zvedne, a z ECB (Evropská centrální banka, pozn. red.) se ozývají též více jestřábí hlasy, než tomu bylo před časem. Zdá se tak, že dlouho používané mantry o přechodné inflaci jsou zažehnány.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
