Nová vláda již v říjnu avizovala, že neschválí návrh státního rozpočtu předložený minulým kabinetem. Navrhovaný deficit 376,6 miliard korun chce snížit o zhruba 80 miliard a dostat se tak na úroveň 300 miliard. Fialova vláda se však rozhodla svůj vlastní návrh předložit až v letošním roce a Česká republika se tak od 1. ledna ocitla v rozpočtovém provizoriu.
To se v historii ČR stalo zatím pouze dvakrát, a to v letech 1999 a 2000 za menšinové vlády Miloše Zemana. Tehdy měla vláda problém sehnat dostatečnou podporu ve sněmovně. Obě provizoria se však podařilo vyřešit již během ledna.
Současný stav je ale poněkud odlišný. Vláda má ve sněmovně většinu potřebnou na prosazení svého návrhu, na jeho přípravu však potřebuje více času. Podle nového ministra financí Zbyňka Stanjury by provizorium mělo trvat nejdéle do konce března. Tento čas chce vláda využít k tomu, aby mohly jednotlivé resorty projít své výdaje a najít prostor pro kýžené 80miliardové škrty.
Zbytečné oddalování?
Na první pohled by se to mohlo zdát jako slabý důvod k tomu poslat republiku do rekordně dlouhého provizoria. To s sebou přeci jen přináší spoustu nepříjemností, a především v oblasti investic vládě výrazně svazuje ruce. Během provizoria má totiž stát každý měsíc k dispozici pouze jednu dvanáctinu výdajů minulého roku. To výrazně komplikuje velké investice, které většinou vyžadují vysoké jednorázové výdaje.
Kromě toho v provizoriu nelze zvyšovat platy a je obtížné vypisovat nové dotace. To, jak upozorňuje i bývalá ministryně financí Alena Schillerová, by mohlo negativně dolehnout například na některé covidové dotační programy. Nemělo by to však ovlivnit kompenzační bonusy, jelikož ty ve své podstatě živnostníkům neposkytují dotace, ale vracejí jim část peněz z daně z příjmu.
Škrty jsou klíčové
Konsolidace veřejných financí po období rekordních schodků je nyní bezesporu jeden z nejdůležitějších úkolů vlády. Samozřejmě, že by šel rychle vyřešit zvýšením daní nebo výrazným omezením investic. To by však bylo velmi nepříjemné jak pro nás, tak pro vývoj samotné České republiky.
Pokud chceme vyrovnat státní rozpočet a minimalizovat přitom negativní dopady na ekonomiku, je potřeba zaměřit se na provozní náklady státu. A právě tímto směrem se nová vláda chce ubírat: „Ministři v naší vládě mají za úkol postupně, až se seznámí se situací na svých resortech, navrhnout úspory, navrhnout omezení počtu úředníků na jednotlivých resortech. Tak bude naše vláda postupovat,“ zmínil premiér Petr Fiala na tiskové konferenci vlády.
A právě hledání těch správných úspor je ten nejtěžší a nejdůležitější krok při stabilizaci rozpočtu. Vláda byla jmenována teprve před dvěma týdny. Noví ministři tak zatím neměli moc času na to získat přehled o svých resortech, natož aby měli dostatek informací k tomu navrhovat ty správné škrty.
Fungovat v prvním čtvrtletí v rozpočtovém provizoriu se jeví jako malá cena za prostor k nalezení efektivních a potřebných škrtů. O to víc, že hlavní nevýhodou provizoria je, že nutí stát omezit své výdaje, což v současné době není zrovna na škodu.
Provizorium navíc neznamená chaos ve veřejném rozpočtu. Stát může naprosto organizovaně postupovat i bez schváleného rozpočtu, jak upozorňuje Zbyněk Stanjura: „Ministerstvo financí ve spolupráci se všemi ostatními správci rozpočtových kapitol se shodlo na maximálních výdajích v měsíci lednu. […] Takže chod státu bude hladký, žádný problém nevznikl a všechny instituce státu a správci rozpočtových kapitol ví, jak mají hospodařit.“
Přístup vlády ukazuje, že to s omezením výdajů opravdu myslí vážně a je ochotna pracovat pár měsíců v provizoriu s dlouhodobou vizí stabilizace rozpočtu. Teď je pouze otázka, s čím se jí za příštích šest týdnů podaří přijít a zda nebude chtít provizorium dále prodlužovat.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
