Naše civilizace je křehká a celé její fungování závisí na elektrické energii. Už jsme v poslední době zažili v mnoha zemích, že miliony lidí se najednou ocitly bez proudu s katastrofálními následky. Do budoucna to nemusí být výjimka.

Po celé Venezuele došlo v březnu letošního roku k pětidennímu celostátnímu výpadku elektřiny. Je to jeden z příznaků rostoucí politické a hospodářské krize v této zemi.

Záložní generátory, které nebyly připraveny na náhlou ztrátu energie, v některých nemocnicích selhaly, zatímco jiné měly dostatek energie, aby umožnily chod aspoň několika nejdůležitějších oddělení. Během těchto pěti dnů zemřelo v nemocnicích v důsledku výpadku elektřiny odhadem asi 26 lidí.

Takové dlouhodobé výpadky energie se však neomezují pouze na země, které se nacházejí na pokraji kolapsu. Každý rok se miliony lidí v USA a Kanadě ocitnou ve tmě, protože bouře poškodí elektrické vedení.

V červnu tohoto roku byla výpadkem proudu postižena téměř celá Argentina a také Uruguay a Paraguay a bez proudu bylo skoro 40 milionů lidí.

V srpnu se téměř milion lidí ve Velké Británii náhle ocitlo bez energie a lidé uvízli v pasti stojících vlaků. Příčinou byly blesky, které odstavily z provozu současně plynovou elektrárnu i větrné farmy na moři.

To všechno je ale jen jakési předznamenání toho, k čemu by mohlo dojít v budoucnosti. Rostoucí poptávka po dodávkách elektřiny pro vzrůstající populaci a pro nové technologie, jako jsou elektromobily, přinese riziko nestability. Pokud přejdeme k využívání obnovitelných zdrojů, jako je větrná a sluneční energie, musíme počítat s tím, že je mohou ovlivnit extrémní povětrnostní události vyvolané změnou klimatu.

Příčiny výpadků mohou být různé, od přírodních katastrof, jako jsou hurikány nebo zemětřesení, až po geomagnetické bouře na Slunci. Intenzivní geomagnetická porucha způsobila v roce 1989 devítihodinový výpadek ve velkých oblastech Kanady.

Zavést opatření proti všem těmto potenciálním hrozbám je obtížné a nákladné. Kritické systémy mohou být chráněny před lidskými útoky, třeba kyberterorismem a magnetickými bouřemi, existují však události, které nelze naplánovat.

Vzájemné propojení našich elektrických sítí je pozoruhodně zranitelné. V září 2003 spadlý strom srazil vedení ve švýcarském průsmyku přes Alpy do Itálie a o 24 minut později spadl další strom na vedení v nedalekém průsmyku St. Bernard. Náhlé selhání těchto dvou klíčových vedení zasáhlo evropskou elektrickou síť a došlo k vypnutí elektráren v Itálii. Celá Itálie byla ponechána bez proudu kvůli tomu, že dva spadlé stromy rozjely kaskádu dalších událostí.

„Naše životy a téměř vše, co děláme, je teď závislé na energii a zejména na dodávkách elektřiny,“ říká Juliet Mianová, technická ředitelka Resilience Shift, iniciativy, která chce pomoci organizacím a jednotlivcům připravit se na selhání v kritické infrastruktuře.

V našem moderním světě je téměř všechno, od finančních systémů po komunikační sítě, zcela závislé na elektřině. Další kritická infrastruktura, jako je zásobování vodou a naše kanalizační systémy, se spoléhají na elektricky poháněná čerpadla, aby je udržely v provozu. Palivová čerpadla na čerpacích stanicích přestanou fungovat bez napájení, semafory zhasnou a vlakové systémy přestanou fungovat. Dopravní sítě se zastaví.

Odborníci hledají způsoby, jak předvídat potenciální výpadky energie. Vědci z výzkumného ústavu Fraunhofer Gesellschaft v Ilmenau v Německu nedávno oznámili, že vyvíjejí systém využívající umělou inteligenci, který podobné poruchy automaticky detekuje a může problém řešit.

Americké ministerstvo energetiky také vydalo sedm milionů dolarů na výzkum využití umělé inteligence při předvídání potenciálních výpadků a odhalování anomálií, které by mohly vést k větším problémům a nalezení způsobů, jak při potížích udržet konstantní dodávku energie.

Odbornice na otázky infrastruktury Juliet Mianová působí v iniciativě Resilience Shift. Ta se zabývá pomocí organizacím a jednotlivcům, aby se připravili na kritická selhání: „Nemůžeme navrhnout naše systémy tak, aby vůbec nedocházelo k chybám,“ říká. „Naše systémy jsou tak složité, že se poruchy mohou kaskádovitě šířit, takže selhání je často nevyhnutelné. Co však můžeme udělat, je to, že navrhneme naše systémy tak, aby mohly rychle reagovat a zotavovat se.“

Jenže jak známo, na nic není spolehnutí. Proto organizace zabývající se těmito riziky dávají doporučení, co mohou sami pro sebe preventivně udělat jednotlivci, aby dlouhý výpadek přežili. Jde o celkem jednoduché věci, jako například mít dostatek náhradních baterií do svítilen a zásobu pitné vody na 14 dní (dva litry vody denně na osobu a jeden litr pro domácí zvířata). Kromě toho samozřejmě také zásobu trvanlivých potravin jako je rýže, těstoviny a konzervovaná zelenina. Doporučuje se i dětská výživa, která se vyplatí i tehdy, když někdo nemá malé děti.

Důležité je prý i to mít dost pytlů na odpadky, protože při blackoutu vám přestane splachovat záchod a je dobré mít něco, v čem budete moci vynést odpad mimo domov. Takové rady mohou někomu připadat zábavné, ale nejspíš jen do okamžiku, kdy jednou dojde na nejhorší.

(Zdroj: bbc.com/future)