Poslankyně hnutí ANO Alena Schillerová v kroji. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Politici z celého politického spektra používají ke komunikaci s voliči sociální sítě. Politici si však pečlivě vybírají, co a kde sdílejí, a proto se obsah na jejich profilech může lišit podle platformy. Důvodem je to, že každá sociální síť má jinou cílovou skupinu a jiný způsob komunikace uživatelů.
Minulý víkend českou společností otřáslo video šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové, na kterém nazvala premiéra Petra Fialu (ODS) „parchantem“. Video sice uživatelé sdíleli a upozorňovali na něj na různých sociálních sítích, sama Schillerová ho ale zveřejnila pouze na sociální síti TikTok.
Nejde přitom jen o jedno video. Na TikToku Schillerová sleduje především současné trendy nebo zveřejňuje reakce na výroky a kroky koaličních politiků. Vše ale podává formou skečů nebo „zábavných“ videí. Naopak například na Facebooku propaguje šéfka poslanců ANO politiku hnutí, své mediální výstupy a fotografie z kampaně.
Různou strategii na sociálních sítích používají také vládní politici. Premiér Petr Fiala (ODS) si loni v říjnu založil účet na TikToku. I on zde zveřejňuje jiný obsah než například na X nebo na Facebooku, kde sdílí spíš delší příspěvky a informace o vládních aktivitách.
Na TikTok šel ministerský předseda s cílem oslovit mladší generaci odlehčenou a srozumitelnou formou, jak řekl ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka. Pozornost Fiala vzbudil už prvním příspěvkem, kde si nasazuje hodinky, prsten, brýle, obléká sako a balí příruční tašku. Video končí nápisem „Premiér na TikToku“.
Jaká je tedy strategie za tím, jaký obsah publikují politici na kterou sociální síť? Podle politologa Otty Eibla z Masarykovy univerzity v Brně jsou sice voliči všude, ale určité strany se spoléhají spíše na ty starší, kteří jsou více na Facebooku. Část vládních stran má skupinu voličů i na Instagramu. „Takže jestli někde někdo je, nebo není, může zrcadlit skladbu uživatelů dané sítě,“ popsal pro deník FORUM 24.
„Podobně je to s obsahem – ten musí vycházet vstříc nejenom publiku, ale musí splňovat i ‚nároky‘, které na něj daná síť (a její algoritmus) klade. Takže TikTok může být skutečně tím nejuvolněnějším prostředím (klidně můžeme říct dno), kde si politici dovolí třeba o něco víc. I proto, že na to je tamní publikum zvyklé. Rozlišování mezi kanály je tak znakem toho, že o komunikaci ve straně / u kandidáta někdo přemýšlel,“ zhodnotil Eibl.
Influencer Svatopluk Barek na dotaz deníku FORUM 24 sdělil, že důvod pro rozlišování platforem je primárně kvůli rozdílnému publiku a cílovým skupinám. „TikTok uživatelé jsou v průměru mladší než uživatelé například Facebooku a Instagramu. Díky tomu na něm funguje i trochu jiný obsah,“ popsal.
„TikTok je daleko neformálnější a ‚autentičtější‘ než Instagram. Jak rád s nadsázkou říkám, 70 procent obsahu na TikToku je o tom, že si někdo vezme do ruky mobil, zapne přední kameru a začne mluvit. Instagram je oproti tomu daleko formálnější a neautentičtější platforma, protože tam každý chce vypadat co nejlépe. Stylové a vyretušované fotky, vymazlená stories z ‚úžasné snídaně‘ a tak dále,“ vysvětlil. Dodal, že to samozřejmě neplatí vždy a najdeme také výjimky, protože sítě se navzájem ovlivňují.
„To konkrétní ‚parchant video‘ tomu přesně odpovídá. Dají to na platformu, kde funguje i neformálnější nebo vyloženě ostřejší styl komunikace. Dalším důvodem může být i to, že starší lidé, kteří jsou více právě na Facebooku a Instagramu, jsou už přece jenom zvyklí na nějakou úroveň politické kultury v komunikaci politiků (i když ta rapidně upadá) a nemuseli by takové video přijmout dobře,“ myslí si. „Takže ano, stejný obsah může na různých platformách fungovat odlišně, a to i dle mé zkušenosti,“ shrnul.
