V některých zemích se stále více hovoří o možnosti zavést čtyřdenní pracovní týden a třídenní víkend. Kdomě benefitů pro zaměstnané je tu ještě diskuze o tom, jaký vliv taková věc může mít na klima. Ať už jde o méně jízd autem a celou řadu dalších faktorů, o nichž se píše v textu BBC, je tu také další zásadní otázka: jak se lidé rozhodnou trávit svůj volný čas. O tom již dříve napsal Washington Post.

Společnost Tyler Grange čtyřdenní prcovní týden pro své zaměstnance zkoušela od června do prosince 2022. Produktivita práce vzrostla o 22 procent. A co je pro zástupce společnosti důležité, zmenšila se jejich uhlíková stopa. „V průměru jsme viděli 21% pokles ujetých mil v autě,“ uvedl jeden ze tří zakladatelů Tyler Grange Simon Ursell.

Ve Velké Británii si novinku vyzkoušelo zatím nejvíce firem z celého světa, více než šedesát. A mnoho z nich je dnes přesvědčeno o tom, že kratší pracovní týden může být dobrou zprávou pro klima. Další státy, ve kterých čtyřdenní pracovní týden zkoušeli nebo zkoušejí, jsou USA, Irsko, Islan, Španělsko, Švédsko, Belgie, Japonsko nebo Nový Zéland. Všude tam zkoumali jeho dopady.

V průběhu let, jak připomněl Washington Post, různé studie prokázaly souvislost mezi menším počtem pracovních hodin a nižšími emisemi – snížení, které odborníci vysvětlují, může být výsledkem změn v dojíždění, ve využívání energie a v životních návycích. Jedna analýza dat zkoumající více než dvě desítky zemí od roku 1970 do roku 2007 předpovídala, že pokud se pracovní doba sníží o 10 procent, může dojít k poklesu ekologické stopy, uhlíkové stopy a emisí oxidu uhličitého o 12,1 procenta, 14,6 procenta a 4,2 procenta.

Také v České republice se již objevily firmy, které nový systém testují. Například farmaceutická firma Novartis to svým zaměstnancům umožňuje dvakrát měsíčně. Průzkum agentury Ipsos ukázal, že 60 % dotazovaných Čechů by čtyřdenní pracovní týden uvítalo, i když by během kratší doby museli pracovat intenzivněji.