Říjnové volby se blíží a s nimi se přibližuje i povolební debata o příští vládě. Důležitou roli bude hrát prezident Miloš Zeman. Předsedové stran očekávají složitou debatu, hlavně kvůli tomu, že hlava státu již v minulosti několikrát dokázala, že jí nečiní problém pohybovat se na hraně ústavy. Klíčovou roli však může hrát kromě Zemana také třetí nejvyšší ústavní činitel – předseda sněmovny. Zvláště s ohledem na otazníky ohledně prezidentova zdravotního stavu.

Prezident Miloš Zeman drží kormidlo v sestavování podoby příští vlády. Lídři jednotlivých politických subjektů se připravují na složitá vyjednávání, která mohou trvat měsíce. Stačí si vzpomenout na Zemanovy politické hry, vzpomeňme si už jen na jeho odmítání jmenovat nebo odvolat ministry. Pověřit sestavením vlády může prakticky kohokoli – ústava totiž sice hovoří o tom, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky“, ale už nedefinuje koho, ani do kdy by takto měl učinit.

Dále čtěte

DOKUMENT: Babiš financoval Zemanovu ČSSD a pak si užíval vstřícnost státu při svém podnikání

Český premiér Andrej Babiš vládne v České republice díky podpoře prezidenta Miloše Zemana. Vztahy mezi těmito dvěma muži mají přitom…

Podle Ústavy ČR má prezident první dva pokusy ke jmenování premiéra – pokud nedojde k vyslovení důvěry poprvé, postup se opakuje.

„Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy poslanecké sněmovny,“ píše se v ústavě. Zpravidla k tomuto postupu nedochází a druhý pokus o sestavení vlády nastal jen dvakrát – v obou případech volil prezident.

Jenže letošní volby mohou být jiné. Prezident Zeman již přes týden zůstává v nemocnici v pražských Střešovicích, protože vyšetření nedopadla, jak se očekávalo.

O jeho zdravotním stavu nechce jeho okolí hovořit, což jen zesiluje obavy. Vzhledem k tomu, že jde o nejvyššího ústavního činitele, jeho zdraví je klíčové. Pokud by nebyl schopen vykonávat svůj úřad, velká část pravomocí by se rozdělila mezi předsedy sněmovny, senátu a vlády.

Úkoly pro sestavení vlády by převzal právě předseda sněmovny, měl by pravomoc jmenovat nového předsedu vlády. Ještě předtím by však měl pravomoc místo hlavy státu svolat ustavující schůzi nové sněmovny, nebo by se 30 dní od voleb dolní komora sešla sama.

Nemusí však dojít jen k Zemanově indispozici zdravotní. Situaci by zkomplikovalo, i pokud by neuspěl – tedy nezískal důvěru sněmovny – vítěz voleb pověřený prvním pokusem na sestavení vlády. Zeman by posléze měl možnost zvolit lídra strany nebo koalice umístěné ve volbách na druhém místě. Ale ani to není jistota, což koneckonců Zeman dokázal při povolebním vyjednávání v roce 2018, kdy jmenoval premiérem Andreje Babiše (po půlroční mezeře) i podruhé, přestože již jednou důvěru nezískal a vládl v demisi.

Zatímco hnutí ANO si chce udržet jako nominanta na tuto pozici dosavadního šéfa sněmovny Radka Vondráčka, jasno mají i Piráti s poslancem Vojtěchem Pikalem, který v současnosti působí jako místopředseda sněmovny. Zájem mají za koalici SPOLU i občanští demokraté, ti však konkrétní jméno nesdělili.

„Pokud uspějeme ve volbách a budeme mít s našimi partnery většinu, tak budeme o tu funkci stát. Může být mimořádně důležitá,“ řekl pro CNN Prima News šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Předseda sněmovny má čtyři řadové místopředsedy a také 1. místopředsedu. Jakožto reprezentant uskupení, které vyjadřuje důvěru vládě, by měl předseda sněmovny garantovat výběr osoby přijatelné pro sněmovnu. Avšak ani tak by nemusel získat podporu při vyjadřování důvěry, protože nemusí reprezentovat veřejnou většinu v poslanecké sněmovně.

Protože zatímco o důvěře se hlasuje veřejně (často za celý klub jednomyslně), předseda sněmovny se volí tajně na ustavující schůzi po volbách, kde se může rozhodování jednotlivých poslanců změnit, byť se mohou strany předem dohodnout, pro koho budou hlasovat.