V roce 1940 v Evropě zuří válka, ve Spojených státech se blíží prezidentské volby. Demokrat Franklin D. Roosevelt kandiduje do úřadu již potřetí. Republikáni Roosevelta označují za válečného štváče, který chce USA zatáhnout do války. Na republikánském sjezdu je kandidátem na prezidenta zvolen populární letec Charles A. Lindbergh, muž, který jako první přeletěl v jednomístném letadle z New Yorku do Paříže bez mezipřistání. V rozhlasovém projevu před prezidentskými volbami prohlašuje, že jedno z nejvýraznějších uskupení, které žene tuto zemi do války, je židovská rasa, tříprocentní americká menšina. Jeho volebním heslem se stalo: Nevolíte mezi Lindbergem a Rooseveltem, ale rozhodujete se mezi Lindberghem a válkou! V listopadových volbách Lindberg drtivě poráží Roosevelta. Zanedlouho se nový prezident Lindbergh setkává na Islandu s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem, kde podepisují dohodu zaručující zachování mírových vztahů mezi Německem a Spojenými státy, čímž se USA tiše připojují k vojenskému uskupení Německa, Japonska a Itálie k Ose.
Židovská populace nevěřícně sleduje, jak se vůči ní americká společnost radikalizuje a antisemitismus, dosud držený pod pokličkou, získává na síle. Federální program „Novousedlík 42“ nabízí americkým rodinám příležitost se dobrovolně na státní náklady přestěhovat a zapustit kořeny v „inspirativních“ oblastech Spojených států, které pro ně byly dosud nedosažitelné. Je samozřejmě shodou náhod, že jsou do něj vybíráni především židovské rodiny. Ti, kteří přesídlení odmítnou, jsou z důvodu nadbytečnosti propuštěni z práce. Liberální tisk se stává poslední platformou odporu, která je ale záhy pod různými záminkami umlčena. Kritik prezidenta Lindbergha, prominentní židovský novinář Walter Winchell je propuštěn z rozhlasu a rozhodne se kandidovat do Kongresu a mluví o své kandidatuře na prezidenta. Všude, kde se v rámci kampaně objeví, propukají protižidovské bouře. Winchell je v Kentucky během projevu zavražděn…
Před deseti lety vyšel americkému spisovateli Philipu Rothovi román Spiknutí proti Americe. Stručný obsah díla jste si právě přečetli v první části textu. Z dnešního pohledu nepředstavitelná alternativní historie. Jenže, tendence, které jsou v Rothově románu nastíněny, v americké společnosti existovaly. O Lindberghovi se skutečně v části republikánských kruhů uvažovalo jako o prezidentském kandidátovi. Rooseveltova snaha vymanit USA z područí izolacionismu byla nakonec úspěšná. Ale mohlo to být jinak? V Rothově románu dějinná náhoda, když Lindberghovo letadlo nečekané zmizí (je unesen?) nakonec umožní převážení demokratických hodnot a dějiny se vrací do nám známého normálu.
A teď si zkusme analogicky Rothovou fantazií představit dějinnou výhybku ze současnosti. Outsider mezi republikánskými kandidáty na prezidenta, miliardář Donald Trump, se díky ostré rétorice zaměřené proti washingtonskému establishmentu, mexickým imigrantům a nové roli USA ve světě, stává oficiálním kandidátem republikánů na post prezidenta. Navrhuje postavit zeď podél hranice s Mexikem a účet za ní předložit mexické vládě, zrušit automatická občanství pro děti imigrantů narozené v USA. Obviňuje evropské spojence z NATO, že si za svou ochranu od USA musí začít platit, navrhuje „restart“ vztahu s Ruskem, když Putina označuje za svého přítele…
…demokratická kandidátka, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, privilegovaná členka washingtonského establishmentu, nedokáže čelit Trumpově populistické rétorice a v podzimních prezidentských volbách roku 2016 výrazným rozdílem s Trumpem prohrává. Prvním gratulantem nově zvolenému prezidentovi je ruský prezident Vladimír Putin. Evropa oslabená odchodem Británie z Evropské unie, neutuchajícím přílivem uprchlíků z rozvrácených zemí blízkého východu, nástupem populistických formací v zemích střední a východní Evropy, jen nevěřícně sleduje jednání amerického prezidenta Trumpa s jeho ruským protějškem Putinem v Berlíně o budoucnosti Severoatlantické aliance. Návrh amerického prezidenta, aby se Rusko stalo členem NATO, ostře odmítají především země Visegrádské čtyřky. Německo z pragmatických (ekonomických) důvodů americký návrh podporuje. Pod hrozbou vystoupení USA z NATO a vojenského nátlaku ze strany Ruska, ostatní členské země NATO kapitulují a jsou zahájeny rozhovory o přidružení Ruské federace k největšímu vojenskému spolku světa…
Výše načrtnuté vítězství Donalda Trumpa na republikánském sjezdu i v prezidentských volbách USA na podzim tohoto roku, už tak nepředstavitelně nepůsobí. Následující události ale působí zcela nesmyslně. Rusko členem NATO? Nesmysl. Rozpad Evropské unie? Ještě nedávno by to většina čtenářů pokládala za nesmysl, ale po odchodu Velké Británie? Německo jako spojenec Ruska a pod nátlakem USA, který donutí východoevropské členy NATO ke kapitulaci a přijetí nového řádu? Bujná, nesmyslná fantazie autora XY, samozřejmě. Philip Roth je autor úspěšných literárních děl a Donald Trump by mohl být jeho budoucím literárním hrdinou v dalším díle z ranku alternativní historie.
Autor je politolog, působí na Vysoké škole CEVRO Institut
