Předseda Pirátů a nový ministr vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se rozhodl na lednovém celostátním fóru Pirátské strany znovu kandidovat do jejího čela. Po volebním neúspěchu Pirátů, kdy v dolní komoře parlamentu přišli o drtivou většinu svých poslanců, nebyla Bartošova kandidatura na stranického šéfa ničím samozřejmým, stejně tak není ničím samozřejmým ani to, že bude předsedou strany znovu zvolen. Dokážou se ale Piráti obejít bez Ivana Bartoše?
Poprvé byl do čela Pirátské strany Ivan Bartoš zvolen v roce 2009. S výjimkou období, kdy ho od srpna 2014 do dubna 2016 na této pozici vystřídal bývalý poslanec Lukáš Černohorský, je Bartoš předsedou Pirátů dodnes. Patří k těm stranickým šéfům, kteří jsou se svou partají takřka neodmyslitelně spjati.
I z tohoto důvodu nakonec není zase tak překvapivé, že se o vedení Pirátské strany uchází znovu, přestože jako předseda nese hlavní odpovědnost za to, že se po letošních sněmovních volbách zastoupení Pirátů ve sněmovně scvrklo z 22 poslanců na 4. Tu odpovědnost nese i z toho důvodu, jak vehementně prosazoval volební koalici se Starosty a nezávislými, která za tímto výrazným oslabením Pirátské strany z velké části stojí.
Zároveň kandidatura Ivana Bartoše na předsedu je logická i proto, že Piráti si velmi výraznou většinou odhlasovali vstup do vlády (pro vládní koaliční smlouvu bylo 82,1 procenta hlasujících a do hlasování se zapojilo celých 90,7 procenta členů Pirátské strany).
Dá se říct, že vládní angažmá Pirátů v kabinetu Petra Fialy je Bartošovým projektem a vyjednaná tři místa ve vládě pro jeho stranu jsou rovněž jeho velkým úspěchem, stejně jako to, že se ministrem zahraničních věcí nakonec stal prezidentem nechtěný pirátský kandidát Jan Lipavský.
Nelehká pozice pirátského předsedy
Vzhledem k tomu, jak velkou podporu dali Piráti vládní účasti, tedy tomuto Bartošovu projektu, dává smysl, aby se Ivan Bartoš pokusil partaj vést i nadále a ucházel se o pokračování svého mandátu předsedy Pirátské strany na jejím celostátním fóru.
Pokud by ho členové Pirátů posléze v lednu skutečně zvolili, znamenalo by to, že o jeho dalším osudu v čele partaje následně rozhodne to, jak úspěšné bude pirátské působení ve Fialově vládě. Zkrátka, jestliže by vládní angažmá Pirátů nedopadlo dobře, Bartošovu pozici v čele strany by to zřejmě už definitivně pohřbilo.
Ivan Bartoš na pirátském fóru v souvislosti s přijetím své kandidatury na předsedu Pirátské strany napsal: „Vrátím se k tomu, co jsem vždy říkal, když jsem vstupoval do volby Republikového předsednictva a ucházel se, resp. přijímal jsem nominaci na post předsedy. Neboť toto se nikdy neměnilo a nemění. Dokud budu přesvědčen, že moje působení a práce v této nelehké pozici je pro stranu přínosem, dokud budu cítit, že dokážu mosty budovat spíše než bořit a dokud budu mít elán a sílu tuto vykonávat, budu se u členek a členů o jejich důvěru ucházet a v případě, že ji získám, svědomitě pozici, kterou mi Pirátská strana určí, vykonávat.“
Dá se říct, že přínos kohokoli v jakékoli funkci je relativní, protože záleží na tom, jaké jsou k působení dotyčného alternativy. Pozice předsedy Pirátů je opravdu nelehká a vyžaduje budování mostů, přesně jak zdůrazňuje Bartoš. Je na obzoru nějaký jeho vyzyvatel, který by měl šanci v této funkci obstát lépe než současný šéf Pirátské strany?
Čtyři Bartošovy priority
Kandidaturu na stranického předsedu už oznámil pirátský senátor a bývalý náměstek na ministerstvu financí Lukáš Wagenknecht, který je bezesporu odborník v oblasti auditu a také mu nelze upřít zásluhy v souvislosti s tím, že začala být věnována pozornost střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše a kauze Čapího hnízda. Na druhé straně je otázka, do jaké míry by si Wagenknecht poradil se složitým organismem Pirátské strany a jejími specifiky vzhledem k tomu, že je členem Pirátů dva roky, což je relativně krátce.
V tomto kontextu jsou velmi zajímavé čtyři priority, které na pirátském fóru vyzdvihl Ivan Bartoš: „Stabilizace Pirátů v nové vládní roli a práce na plnění programu, který jsme voličům slíbili a hodláme i plnit; transformace a konsolidace strany spojená s posílením role krajské úrovně, odbornosti a profilace našich lidí a práce s talenty obecně; profesionalizace politické i mediální strategie a její uvedení do praxe v každodenní činnosti na všech úrovních s ohledem na vládní angažmá a naše priority i směrem k senátním a komunálním volbám; stmelování naší strany bez toho, aby se vytratila názorová diverzita, dobře nastavený systém vzájemné komunikace, spolupráce, zodpovědnosti a budování konstruktivní otevřené atmosféry vzájemné důvěry.“
Ty priority zní velmi logicky a namístě a největší šanci na jejich naplnění má někdo, kdo se kromě jiných dovedností a schopností a přirozené autory může pochlubit ještě jednou kompetencí, a to tím, že je odborníkem na Pirátskou stranu, což Ivan Bartoš bezesporu je. Nelze se však zbavit jedné otázky, která se nepříjemně vrací: Co se stane s Piráty, až Bartoš jejich předsedou z nějakého důvodu již nebude moct být?