GLOSA / V roce 1935, v době, kdy bylo zřejmé, že náš demokratický stát je ohrožen, vyzval prezident Tomáš Garrigue Masaryk občany, aby pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Od té doby uplynulo pouhých 90 let. Nedaleko od nás se bojuje a agresor se opakovaně nechává slyšet, že mezi jeho cíli je i naše republika. Přestože naše vláda je ve vztahu k agresorovi nekompromisní, musí čelit kritice založené na relativizaci agresorovy viny.

Tomáš Garrigue Masaryk napsal v Rusku esej Nová Evropa. Jak sám v říjnu 1918 uvedl, psal ji „loni v Petrohradě, za neklidu revolučního“. Několik citátů z této knihy jako by komentovalo současnou situaci. A je důležité si je připomenout. Lze je totiž dozajista zařadit mezi ideály, jež měl Masaryk na mysli, když kladl základy našeho státu.

Dále čtěte

Teď se uvidí, kdo je kdo. Vládní strany mají šanci ukázat, že Babiš je komplic našich nepřátel

KOMENTÁŘ / Vše nasvědčuje tomu, co tvrdili někteří američtí a britští komentátoři, totiž že Donald Trump chce ve vztahu k Rusku…

K zpochybňování toho, kdo je oběť a kdo je agresor, tak aktuálnímu právě nyní, byl Masaryk nekompromisní: „Lidé soudní, svobodní, zvyklí na vědeckou přesnost dovedou rozdíly obrany a a agresivnosti stanovit dosti věcně.“

V souvislosti s uvažováním o řešení ruské agrese proti Ukrajině se často připomíná Mnichov. Ale už dvě desítky let před ním Masaryk napsal: „Mnozí pacifisté nesprávně hodnotí válku. Válka je zlo a zlo veliké, ale – posuzuje-li se konečný efekt a ztráta životů a zdraví – není zlem největším.“ A aby nebylo pochyb, jak to Masaryk myslí, dodává: „Válka není nejhorším, jistě ne jediným zlem. Život nečestný, život otrocký je horší.“ 

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Tak uvažoval zakladatel našeho svobodného státu. A kladl důraz na morálku a mravnost, protože: „Kdo se v politice neřídí pravidly mravnosti, ten se jimi neřídí také v soukromém životě a naopak.“ I naše dnešní zkušenost bohužel dává této Masarykově tezi za pravdu. A jak to souvisí s otázkou, kdo je v konfliktu agresorem a kdo obětí? Masaryk vysvětluje: „Z demokratického hlediska otázka, kdo válku způsobil, kdo napadl a kdo se brání, kdo je vinen, je velmi důležitá. Demokracie spočívá na mravnosti; právě proto je otázka viny důležitá.“

Svoji výzvu z roku 1935 Masaryk jistě myslel i obráceně. Opustí-li státy ideály, z nichž se zrodily, ztrácejí podstatu své existence. Ti, co zpochybňují a relativizují vinu agresora, vyzývají k míru za cenu kapitulace, jsou přesně těmi, před nimiž Masaryk varoval. Paradoxní nebo spíš příznačné je, že se vydávají za české vlastence. Masaryk by s nimi byl rychle hotov.