Hysterie kolem osudu ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty a policejní reorganizace pokračuje. Otevřeně se už hovoří o konci vlády a variantách, co bude poté, kdy Andrej Babiš splní svoje hrozby a rozbije kvůli svému chráněnci koalici. Nehledě na to, co přinesou nejbližší dny a týdny, je už dnes i přes mediální clonu jasně vidět, co válka o Šlachtu odhalila.

Aktéři této války už zcela otevřeně vyložili karty na stůl. O čem se zatím jen spekulovalo v kuloárech či komentářích, dostává zřetelné obrysy. Babišem a jeho agrofertími divizemi aranžovaná scenérie je v mnohém prospěšná, protože odhaluje a potvrzuje více či méně tušená spojenectví. Agresivita střetu svědčí o tom, že jde opravdu o hodně. Zejména Babišovi. V takto vypjaté situaci ministr financí a jeho spojenci ztrácejí nervy a dělají chyby. Jaká „poučení z krizového vývoje“ zatím vyplývají?

[ctete]63128[/ctete]

1) Koalice Agrofertu, Šlachty a části žalobců

Válka o policejní reformu především odhalila, kdo za kým stojí. Za Šlachtou se šikuje neformální mocenská koalice Agrofertu, prezidenta Miloše Zemana (který se v posledních hodinách takticky stáhl) a skupiny vlivných žalobců. Tím se jen potvrzují sílící indicie o dlouholetém souznění Babiše a Šlachty, který mu de facto uvolnil prostor k politické moci.

Šlachta nachází pochopení i u komunistů, Okamury a u tzv. „protikorupčních“ aktivistů. Ti se náhle rozvzpomněli na svůj revoluční étos, který s nástupem oligarchického modelu vládnutí podivně vyprchal. Čím si je Babiš zavázal, když se na ně v současné krizové situaci pořád odkazuje, lze jen spekulovat. I když u některých jednotlivců je to naprosto zřetelné.

2) Babišův tisk „strážcem demokracie“

Jedním z paradoxů doby je skutečnost, že do role nejbojovnějšího Šlachtova ochránce se pasuje tisk vlastněný členem vlády ve zjevném konfliktu zájmů. Už jen to samo o sobě dostatečně vybízí k velké obezřetnosti. Zejména Lidové noviny vytvářejí atmosféru, jako by se Šlachtou v této zemi končila demokracie. Dávají téměř výlučně prostor jeho obhájcům, čímž je samovolně zařazují do Babišova mocenského portfolia. Situace je však natolik neudržitelná, že už i v Mladé frontě DNES a Lidových novinách vycházejí ojedinělé komentáře, varující před takto rozehranou partií.

3) Konec nezávislosti Nejvyššího státního zastupitelství?

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se razantně postavil na jednu stranu sporu. Napsal dopis premiéru Sobotkovi, který „nedopatřením“ unikl do Lidových novin. Kritizuje v něm chystané sloučení, ve skutečnosti zastřešení protimafiánského a protikorupčního útvaru jednou centrálou. „Sloučení obou útvarů povede ke snížení kvality práce, průtahům, rozmělnění odpovědnosti, či dokonce k nemožnosti vyšetřovat některé složité věci,“ napsal nejvyšší státní zástupce.

Napadalo vedení Policie ČR chystanou reformu státního zastupitelství? Pokud hrozí obavy z úniků ze živých spisů, jak je možné, že právě z citlivých Šlachtových kauz dlouhodobě do spřízněných médií masivně unikají odposlechy, videomateriály nebo výpovědi svědků, a státní zástupci nekonají?

Poslanec Daniel Korte (TOP 09) k Zemanově počinu uvedl: „Prokazuje tím, že není nezávislý, ale staví se do role ‚angažovaného prokurátora‘, který stojí nad policií. Je to na okamžité odvolání.“

4) Šlachtova ultimáta

Babišova vozová hradba kolem Šlachty dostává trhliny, protože na plné obrátky pracují emoce. Ačkoli bylo vedením policie přislíbeno, že se reforma nedotkne živých kauz a Šlachtovi bude nabídnuta vysoká funkce, šéf ÚOOZ teatrálně ohlásil odchod do civilu. Vzápětí oznámil, že bude uvažovat o návratu, pokud bude zrušena reorganizace a odstoupí policejní prezident Tuhý, se kterým už nadále nemůže spolupracovat.

Umí si někdo představit analogii, že nespokojený náměstek ministra uraženě práskne dveřmi a oznámí, že se vrátí, pokud padne ministr? Bral by někdo taková ultimáta vážně?

5) Ištvanův pokus o mocenský převrat

Ale i další Babišovi spojenci dělají chyby. Šlachtova reakce se dala očekávat, fatálně však selhali státní zástupci. To, co předvádí olomoucký vrchní žalobce Ištvan, už není jen jeho další „odvážná právní konstrukce“, ale hraničí to s pokusem o mocenský převrat.

Kriminalizace rozhodnutí policejního prezidia kvůli organizační změně, která je v jeho kompetenci (a zdaleka není první v historii), avšak nevyhovuje jejich spřízněnci, už zavání zneužitím pravomoci veřejného činitele. V zemi, kde je v poslední době selektivně kriminalizováno politické rozhodování na všech úrovních, a ještě je tento přístup glorifikován, je však možné všechno.

6) Pokus o rozbití policie, ale kým?

Množí se názory, že poslední vývoj rozkládá policii. Pokud připustíme tento katastrofický, a zřejmě i nadnesený scénář, mohou existovat i jiné pohledy. Protěžování jednoho speciálního útvaru na úkor ostatních a jeho neustálé překračování kompetencí dlouhodobě vyvolávalo uvnitř policie zlou krev. Jedna ze Šlachtových „realizací“ zasáhla vyšetřovatele Čapího hnízda, u kterých byly nalezeny prostorové odposlechy. Kdo je asi schválil?

K hloubení příkopů uvnitř policie přispívá i nestandardní přístup nejvyšších státních zástupců, kteří veřejně přiznávají, že se jejich důvěře těší hlavně protimafiánský útvar. Přitom ÚOOZ není bezchybný a Šlachtovi blízcí spolupracovníci jsou podezřelí z vynášení informací a z korupce, o čemž se příliš nemluví.

7) Pelikánovy hrozby

Ministr spravedlnosti Pelikán vyhrožuje rezignací, ať už dobrovolně, nebo na příkaz svého šéfa, pokud projde policejní reorganizace. Sám přitom téměř proti všem prosazuje zákon o státním zastupitelství, napsaný skupinou vlivných žalobců. Těch, na které se dnes Babiš s Pelikánem odvolávají jako na hlavní kritiky policejní reformy.

Zákonem nově zřízený protikorupční speciál by přitom mohl vyzobávat mediálně vděčné „korupční“ kauzy bez jakékoli kontroly, a tudíž i odpovědnosti. Stejní žalobci zjevně počítali s tím, že jim v tomto počínání bude sekundovat právě spřízněná Šlachtova formace. Splní Pelikán svůj slib a rezignuje v případě schválení reorganizace? Vzhledem k tomu, že s výjimkou žalobců v rezortu válčí téměř se všemi, by to mohl být i pozitivní krok.

8) Čeho se Babiš bojí?

Na Babišovi je v posledních dnech patrná ztráta nervů, ale i zjevné obavy. Staví se do role jediného bojovníka proti korupci jako před volbami, přičemž čas oponou trhnul. Nejde jen o jeho každodenní střet zájmů a prosazování zájmů Agrofertu, kterému zázračně stoupá zisk a státní dotace. Jde i o jeho Čapí hnízda, Agrotec, podezření z manipulace s evropskými fondy ve prospěch velkých chemiček v čele s Agrofertem…

Proč se ministr financí nechce zúčastnit Bezpečnostní rady státu, na které mohou zaznít utajované skutečnosti? Obává se snad, že uslyší informace, které nechce slyšet? Nespočívá jeho obrana Šlachty zejména v tom, že se obává ztráty části své moci a kontroly nad situací, což může vyvolat dominové efekty?

Válka o charakter státu

Válka o Šlachtu je současně střetem o budoucí charakter státu. Ačkoli objektivně řečeno není pohled na působení Šlachtova ÚOOZ černobílý, je skutečností, že je dnes jedním z hlavních spojenců zájmů oligarchy, který mu viditelně kryje záda.

Čas ukáže, zda bude v tomto státě nadále vládnout neformální koalice úzké skupiny policejních důstojníků, státních zástupců a Agrofertu (a na něj napojených struktur). Zda bude dominovat Babišův „Výbor veřejného blaha“, ať už si toto spojenectví všichni jeho aktéři připouštějí, či nikoli.

[ctete]63009[/ctete]