Uplynulý rok přinesl enormní úsilí Andreje Babiše ovládnout bezpečnostní složky. Čistky zahájila jeho první vláda bez důvěry a dokončil je koaliční kabinet s přispěním ČSSD. Projevily se tlakem na kauzy spojené s premiérem, některé jsou potichu zastavovány.

[ctete postid=“227354″ title=“Jde do tuhého. Babiš přehodil odpovědnost za Čapí hnízdo na svoji dceru“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Čapí-hnízdo-Šaroch-385×230.jpeg“ excerpt=“Kauza Čapí hnízdo přinesla v uplynulém roce nové závažné posuny. O to více ji premiér “ permalink=“http://forum24.cz/jde-do-tuheho-babis-prehodil-odpovednost-za-capi-hnizdo-na-svoji-dceru/“]227354[/ctete]

Vstup šéfa hnutí ANO do celostátní politiky byl motivován, ať už veřejně říká cokoli, především záměrem chránit zájmy jeho impéria. Toho může nejúčinněji dosáhnout přímým vlivem na exekutivu a tvorbu legislativy, nahrávající velkým korporacím v těch sektorech, kde dominuje. Ať už vhodně nastavenými dotačními procesy, nebo daňovým či regulačním zvýhodňováním.

Obrana před „nedopatřením“

Babišovi však muselo být jasné, že jeho podnikatelská minulost je zranitelná a nejednou byla vyšetřována policií. Proto do počátku velmi investoval do kontaktů s jím dnes tolik proklínanou politickou sférou zejména ČSSD, ale i s celou armádou bývalých či aktivních spolupracovníků z řad policie a zpravodajských služeb.

Z těchto důvodů nemůže překvapit premiérův tlak na současné bezpečnostní složky, aby se už neopakovalo „nedopatření“, kdy bylo loni v létě zahájeno jeho trestní stíhání kvůli podceněné kauze Čapí hnízdo, která ho zjevně zaskočila a dosud si nese její cejch i na mezinárodní scéně. Personální změny už přinesly první ovoce v podobě odkládaných či brzděných případů přímo spojených s jeho osobou.

Ředitel GIBS

Jako první přišel na řadu ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michal Murín. Už v únoru ho premiér vlády v demisi tlačil k rezignaci pod pohrůžkou, že jinak bude veřejně skandalizován. K tomu skutečně došlo poté, co si Murín nenechal tuto „kmotrovskou“ hrozbu pro sebe.

Následovala operativní kontrola GIBS úředníky ministerstva financí a soustředěný útok špiček státního zastupitelství, které by nejraději vidělo GIBS jakožto sobě podřízenou organizaci, doprovázený disgustující mediální kampaní. Murín proto nakonec sám v dubnu odešel.

Jméno nového ředitele Radima Dragouna s Babišovým posvěcením kolovalo v médiích už měsíc před verdiktem výběrové komise při Úřadu vlády. Dragoun se ujal funkce v září a následně usiloval o nástup klíčových spolupracovníků bývalého ředitele ÚOOZ a Babišova spojence Roberta Šlachty. To se zatím kvůli vnitřní rebelii podařilo pouze v případě jeho nové náměstkyně Pavlíny Foglar Marušincové.

Po Murínově odchodu začala GIBS vytvářet tlak na vyšetřovatele Čapího hnízda, kterým chtěla sejmout otisky prstů a DNA kvůli únikům informací, zatímco úniky z policejních spisů v jiných citlivých kauzách (Beretta) zejména do deníků vydávaných Agrofertem jsou odkládány. Nadále hrozí, že GIBS bude pokračovat v tlaku na ty policisty, kteří by měli odvahu či drzost posvítit si na současnou garnituru.

Policejní prezident

Podobným způsobem probíhal výběr nového policejního prezidenta Jana Švejdara. O jeho jméně jakožto největším favoritovi spekulovala média už půl roku před formálním výběrem, jehož se účastnili pouze dva uchazeči. Nový šéf Policie ČR přitom dobře ví, do čeho jde a v jakých souvislostech.

Jeho předchůdce Tomáš Tuhý odešel za mnohem méně dramatických okolností a po dohodě, když byl jmenován velvyslancem na Slovensku. Přesto přiznal, že brzy po volbách do sněmovny pochopil, že jeho pozice je kvůli autorství sloučení dvou celostátních útvarů do Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) neudržitelná.

Snahy o jeho „vymístění“, jak uvedl doslova, pokračovaly i poté, co vláda získala důvěru. Ministr vnitra Jan Hamáček ho nepodržel, ačkoli byl jmenován za jeho předchůdce Milana Chovance z ČSSD.

Švejdarovým příchodem počátkem prosince se může mnohé změnit. Především v záběru k potenciálním kauzám týkajícím se současné vlády, a větším souladem se státními zástupci, kteří se v souznění s hnutím ANO dosud s policejní reorganizací nesmířili.

Ředitel pražské policie

Počátkem června nastoupil do čela Krajského ředitelství hl. města Prahy Jan Ptáček. Nahradil tak Tomáše Trojánka, který na jaře oznámil odchod údajně z osobních důvodů. Podobně jako Tomáš Tuhý a Michal Mazánek toto rozhodnutí učinil poté, co zaznamenal, jak oligarcha nevybíravě zachází s „rebelujícím“ Michalem Murínem.

Trojánek platil za ochránce hlavního vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila z pražské hospodářské kriminálky a důrazně se ohradil proti snahám o jeho diskreditaci ze strany premiéra Babiše a jeho kamarily.

Nový ředitel Ptáček už dal jasně najevo, že v případě pokračujících útoků Nevtípila nepodrží. Uvedl se tím, že přikryl problematický postup Obvodní policie Prahy 1, která na jaře za nejasných okolností odložila vyšetřování únosu oznámeného policii Babišem juniorem, aniž ho přímo kontaktovala. Na odchodu je i Trojánkův náměstek pro kriminální policii a vyšetřování Ivan Smékal, rovněž patřící mezi Nevtípilovy obhájce.

Ředitel NCOZ

První vlaštovky nové éry se projevují v Národní centrále proti organizovanému zločinu. Jejího ředitele Michala Mazánka neočekávaně nahradil jeho jmenovec Jiří Mazánek. Je považovaný za člověka blízkého Andreji Babišovi, jelikož podle zdrojů z bezpečnostní komunity v minulosti vyšetřoval několik kauz souvisejících s jeho podnikáním, včetně známého případu Lovochemie. Všechny byly odloženy.

Jiří Mazánek nastoupil do vedení NCOZ počátkem srpna, kde do té doby řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. Stojí za pozornost, že se do té doby zabýval trestním oznámením na Andreje Babiše kvůli podezřelé emisi 1,5 miliardy korunových dluhopisů Agrofertu, a tři týdny po jeho nástupu byla bez bližšího vysvětlení odložena.

Ředitel ÚZSI

V březnu byla v Mladé frontě DNES s mediální nálepkou „největšího skandálu v dějinách tajných služeb“ spuštěna kriminalizace dnes už bývalého vedení Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), neboli civilní rozvědky v čele s ředitelem Jiřím Šaškem a jeho náměstkem Zdeňkem Blahutem.

Spouštěčem bylo trestní oznámení tehdy nově nastoupivšího náměstka ředitele Radka Musílka kvůli údajným a do této doby nedoloženým nesrovnalostem v hospodaření v řádu stovek milionů korun. Pravým důvodem čistek bylo Babišovo rovněž nedoložené podezření, že civilní rozvědka stojí za úniky nahrávek anonymní skupiny Julia Šumana.

[ctete postid=“226476″ title=“Rozhlas se mýlí. Reputační problém nemá Nevtípil, ale Babiš a ti, co mu slouží“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/02/Babiš-maily-385×230.jpeg“ excerpt=“Server iRozhlas sehrává v kauze Čapí hnízdo zvláštní roli. Nejprve zveřejní sumář “ permalink=“http://forum24.cz/rozhlas-se-myli-reputacni-problem-nema-nevtipil-ale-babis-a-ti-co-mu-slouzi/“]226476[/ctete]

Nepříliš věrohodnou akci otevřel člověk, který v minulosti úzce komunikoval Andrejem Babišem kvůli privatizaci Unipetrolu. Na ní měl majitel Agrofertu eminentní zájem a provázelo ji podezření z obří korupce. Musílek pracoval v BIS a poté v civilní rozvědce, přičemž sběru informací o Unipetrolu se věnoval v obou službách.

Musílek zjevně očekával, že za svoje služby bude oceněn vyšším postupem, což zhatila ztráta pozice ministra vnitra Lubomíra Metnara. Jeho nástupce ve druhé Babišově vládě  Jan Hamáček v září na Šaškovo místo jmenoval Marka Šimandla.

Bezpečnostní riziko

Zatímco tlaky na vyšetřovatele stále horkého dotačního případu Čapího hnízda Pavla Nevtípila jsou ve výše uvedených souvislostech zjevné, nejasný je osud dalších kauz spojených s premiérem Babišem. Patří sem podezření z bankovních manipulací na ministerstvu financí ve prospěch Agrofertu, podezřele nevýhodný prodej firmy Profrost nebo „fiktivní“ nákup reklamy firem z holdingu Agrofert v řádu stovek milionů korun přes farmu Čapí hnízdo.

Co k tomu závěrem? Už v minulosti, počínaje érou spolupráce se Státní bezpečností, si Andrej Babiš vytvářel personální vazby ať již s předlistopadovými, či polistopadovými příslušníky policie a tajných služeb, které mu zásadním způsobem pomáhaly v jeho podnikatelské expanzi.

Majitel Agrofertu byl přímo posedlý sběrem citlivých informací, které se mu mohly hodit v byznysu, současně s cílem vytvořit kolem sebe bezpečnostní val a získat převodovou páku na konkurenci, což se děje i podmaněním finančních úřadů. Už jen z tohoto důvodu je jeho působení ve vládě bezpečnostním rizikem. ČSSD přitom zatím působí jako evidovaný „tajný“ Babišův spolupracovník.