Ministryně financí Alena Schillerová FOTO: FB Aleny Schillerové
FOTO: FB Aleny Schillerové
Od Nového roku nabývá účinnosti kontroverzní daňový balíček z pera Aleny Schillerová (za ANO). Vyšší daně se nově dotknou tvrdého alkoholu, tabákových výrobků, ale dvojnásobně vzroste i poplatek za vklad do katastru nemovitostí. Vedle toho pak schválená verze zákona obsahuje i vyšší zdanění hazardu či zdanění technických rezerv pojišťoven.
Během schvalovacího procesu kritizovala opozice fakt, že se podle jejího názoru nejedná o boj se závislostmi, nýbrž pouze o snahu kabinetu zvýšit výběr daní. Kritika upozorňovala dále především na to, že vládě docházejí peníze na zvyšující se platby mandatorních výdajů, a tak se snaží zdaňovat, co jde. Nevládní poslanci totiž požadovali reciproční snížení jiných daní, a to například zrušení daně z převodu nemovitosti ve výši 4 procent ceny, ale i tento návrh byl vládní většinou podpořenou komunisty opakovaně smeten ze stolu.
V rámci ochrany zdraví obyvatel se stala navíc kontroverzní rovněž pasáž o paralelním snížení DPH na pivo. „U tvrdého alkoholu jsou rizika problematického chování, a to potvrdí ministr zdravotnictví, a důsledky požití vyšší, a to zejména u mladší populace. Také jde po delší době o první krok v této oblasti. Problematiku zdanění ostatních typů alkoholu je tak třeba dále analyzovat,“ tvrdila Schillerová na minulém jednání Sněmovny. Avšak opozice to spíše považovala za populismus, který má být cílený na vybranou voličskou skupinu obyvatel. „Ohledně piva a toho, co je nejškodlivější, tak jen můžeme konstatovat, že právě mládež začíná s pitím piva a pak pokračuje až k tomu tvrdému alkoholu,“ reagovala Věra Kovářová (STAN).
Posléze ministryně financí sice připustila, že kromě původního argumentu ochrany zdraví obyvatel je zájmem vlády i podstatné zvýšení příjmů do státního rozpočtu, ale kritika opozice tím neustala, ba naopak. Podle zástupců nevládních poslanců jde vláda tímto krokem přímo proti vlastnímu programovému prohlášení, jež má v daňové kapitole následující znění: „Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.“
A samotné kritice vyššího daňového zatížení občanů pak dlouhodobě vévodilo především zavedení zdanění technických rezerv pojišťoven. Výtky opozice i zástupců ČNB směřovaly hlavně na skutečnost, že tento krok může výrazně oslabit odolnost českého finančního sektoru vůči mimořádným situacím a možným krizím. „Jde o velké nebezpečí,“ apeloval na poslance před podzimním schvalováním Miroslav Kalousek (TOP 09). Jenže Schillerová trvala na svém: „Máme tu jediný segment ekonomiky, který si může již dvacet let tvořit daňově uznatelné rezervy bez jakéhokoliv omezení. To nemá žádná jiná právnická osoba,“ opakovala šéfka resortu financí.
A i přes následné snahy opozice prosadit alespoň některé pozměňovací návrhy a přistoupit na dohodu o přistoupení k hlasování, která by obsahovala alespoň zrušení zdanění zmíněných technických rezerv pojišťoven, podařilo se vládnímu kabinetu nakonec prosadit znění se všemi stěžejními položkami. Zvýšení daňové zátěže bylo finálně „odklepnuto“ ve třetím čtení v polovině prosince a ještě před vánočními svátky ho podepsal i prezident Miloš Zeman. Ve sbírce zákonů se následně objevilo 31. prosince 2019, a to s účinností právě již od prvního dne roku 2020.
Celkem by měl tedy vládní daňový balíček přinést do rozpočtu kolem 10 miliard korun. Největší položku přitom představuje zdanění tabáku s dodatečným příjmem ve výši 7,7 miliardy korun a zvýšení ceny krabičky cigaret přibližně o 12 korun. Zvýšení poplatku do katastru by mělo přinést 700 milionů a vyšší daň z hazardu pouze o 100 milionů méně.
