ANALÝZA / Jak je na tom Vladimir Putin s duševním zdravím? Jsou základní rysy jeho osobnosti pořád stejné, nebo se změnily během let, co je u moci? Takové otázky nejsou jen nějakou zábavnou hrou, ale mají význam, pokud se pokoušíme odhadnout, jak se bude šéf jaderné mocnosti chovat v budoucnosti. S jistotou to nikdo vědět nemůže, ale koneckonců lepší nějaký odhad než žádný, protože jde o hodně.
Chlapec je prý otcem muže. Tak zní výrok, který je připisován Williamu Wordsworthovi, známému básníkovi romantické éry. Proto je pochopitelné, že raná léta Vladimira Putina poutají pozornost odborníků.
Když Putin v dobách SSSR vyrůstal v Leningradě, nebyla na tom rodina ekonomicky dobře, bydlení nestálo za mnoho a Vladimir se účastnil života pouličních chlapeckých gangů. Zároveň byl pod vlivem dobové propagandy, která oslavovala bojovníky Rudé armády a příslušníky tajných služeb. Zatímco pro historiky, pokud nepodávali deformovaný obraz sovětské minulosti, byli důstojníci a agenti NKVD zločinci, pro chlapce jako Vladimir Vladimirovič to byli romantičtí hrdinové. To nesporně pomohlo formovat jeho ambice.
Mnoho odborníků tvrdí, že většina Putinových sociálních, ekonomických a psychologických problémů pochází právě z dob jeho neklidného dětství a mládí. Existují různé názory na to, jak ho jeho tehdejší zážitky ovlivnily. Jedna teorie předpokládá, že se z Putina v důsledku jeho traumatické výchovy vyvinula narcistická osobnost se sklonem k agresi. Oproti tomu jiní soudí, že své problémy překonal tím, že si hledal motivující vzory a zdokonaloval se v bojových uměních. Jedno i druhé ale nepopírá, že Putinovy rané roky měly významný vliv na jeho styl vedení a osobní charakter. Jaké nápadné rysy to jsou? Autokracie a autoritářství. To je styl, který mu vynesl proslulost.
Někteří psychologové mluví dokonce o „temné osobnosti“: „Putin byl příslušníkem KGB a prošel vojenským výcvikem, ale nikdy nebyl v boji. Důkazy naznačují, že u vůdců s takovou vojenskou a agenturní minulostí je větší pravděpodobnost, že rozpoutají válku, než u vůdců, kteří mají bojové zkušenosti. Příslušnost k takové agentuře v jedinci instaluje určité vlastnosti, přesvědčení a chování. Jedním z nich je extrémní patriotismus a ultranacionalismus. Nacionalismus je nejdominantnější vrstvou Putinovy identity, která nám umožňuje pochopit jeho motivace.“
Podle takzvaného Millonova seznamu diagnostických kritérií (MIDC) můžeme také nalézt Putinovy temné osobnostní rysy. Putin je vysoce rizikový, nedůvěřivý a panovačný a může být zařazen do kategorie „expanzivní nepřátelský vykonavatel“. Vykazuje také paranoiu a fundamentalistické smýšlení. „Bohužel vzhledem k jeho celkovým osobnostním rysům, kognitivní nepružnosti a nekompromisnímu chování bude vyjednávání s Putinem o ukrajinské válce nesmírně náročné. Ještě nepříjemnější je, že se nemusí zastavit u Ukrajiny, nebo ještě hůře, pravděpodobná je možnost použití jaderných zbraní,“ píše se v citovaném článku. Takový typ vůdce má sklon být manipulativní, bezcitný a postrádá empatii.
Psychologové provedli důkladný rozbor Putinových osobnostních rysů a vlastností. Výsledky ukazují, že je panovačný, se sklonem k nepřátelství nebo agresi. Putin byl také popisován jako ambiciózní a sebestředný, s neochvějným závazkem k tvrdé práci a smyslem pro detail. Zdá se však, že postrádá jakýkoli pocit viny nebo výčitky svědomí za své neetické volby a škody, které mohou způsobit ostatním. Kromě toho někteří učenci identifikují Putina jako nepřátelského vykonavatele, vykazujícího nutkavé a sadistické tendence.
„Bylo zjištěno, že Putinovými základními osobnostními rysy jsou: dominantní/kontrolující, ambiciózní/sebestředný a svědomitý/pečlivý, druhotnými pak sklon k uzavřenosti/rezervovanosti a odvaze/dobrodružství a o něco méně nedůvěřivost/podezřívavost. Směs primárních vzorců v Putinově profilu tvoří složený typ osobnosti, výstižně popsaný jako expanzivní nepřátelský prosazovatel,“ dočteme se v této analýze.
Analýza dále rozvádí, co to znamená, samozřejmě zvláště pro okolí. Dominantní jedinci mají potěšení z moci řídit ostatní, vymáhat poslušnost a respekt. Jsou tvrdí a nesentimentální, takže často mohou být efektivními vůdci. U Putina tento osobnostní vzorec tvoří jeho „nepřátelskou“ složku celkové osobnosti.
„Ambiciózní jedinci jsou odvážní, soutěživí a sebevědomí; snadno se ujímají vůdčích rolí, očekávají, že ostatní uznají jejich zvláštní kvality, a často se chovají, jako by na to měli nárok. Tento osobnostní vzorec vymezuje ‚expanzivní‘ složku Putinova osobnostního složení,“ uvádí dále analýza.
Takoví lidé jsou „pečliví a svědomití, mají silnou pracovní morálku a pečlivě dbají na detaily; jsou zdatní v tvorbě veřejné politiky, ale často jim chybí ‚maloobchodní‘ politické dovednosti potřebné k dovršení jejich politických cílů a jsou spíše technokratičtí než vizionářští“. Tento vzorec vytváří složku Putinovy osobnosti, která se nazývá ‚vynucovatel‘.
Odtažití (introvertní) jedinci tohoto druhu také nemají sklony vytvářet si silné vazby k ostatním a mají poněkud nedostatečnou schopnost rozpoznat potřeby nebo pocity druhých. Mohou postrádat spontánnost a živost v mezilidských vztazích.
„Americká zpravodajská komunita strávila desítky let zkoumáním bývalého důstojníka KGB, který od roku 1999 fakticky vládne Rusku. Ale zatímco Spojené státy o něm mají obrovské institucionální znalosti, mají notoricky špatný přehled o jeho každodenním rozhodování. Kreml zůstává tím, čemu zpravodajští úředníci říkají ‚tvrdý cíl‘ – je neuvěřitelně obtížné do něj proniknout prostřednictvím tradiční špionáže,“ cituje odborníky CNN.
Aby bylo všechno komplikovanější, objevují se i názory, že u Putina došlo v poslední době ke změně osobnosti. Přičítat by se to dalo nejen věku, ale také období izolace během covidových lockdownů, ke kterým se kremelský vůdce uchyloval velmi důkladně a stále v tom pokračuje.
Zdroj z francouzského prezidentského úřadu tvrdí, že podle prezidenta Macrona je ruský vůdce „rigidnější a izolovanější“ než v minulosti. Bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová si myslí totéž. „Je to jiný Putin,“ řekla Riceová v televizi Fox. „Vždy byl vypočítavý a chladný. Ale tohle je něco jiného. Zdá se, že je nevyzpytatelný.“
Bývalý ministr obrany a bývalý ředitel CIA Robert Gates se vyjádřil ještě přímočařeji. „Připadá mi, že se v určitém ohledu vymkl z kloubů,“ řekl Gates na CNN.
„Myslím, že ten chlap vlastně ztratil kontakt s realitou,“ soudí Bernard Guetta, novinář a poslanec Evropského parlamentu. „Americkou realitou, západoevropskou realitou, ukrajinskou realitou, a dokonce i ruskou realitou.“
Kenneth Dekleva, psychiatr, který studuje světové vůdce a dříve pracoval na velvyslanectví USA v Moskvě, vidí u Putina kontinuitu i rozdíly. Jsou v Putinově chování patrné změny? „Ano i ne,“ říká psychiatr. Putin byl vždy ochoten použít násilí. Rozhodnutí ruského vůdce zaútočit na Ukrajinu není důkazem nějaké nestability. Nařídil již předtím útoky v Grozném v Čečensku na konci 90. let, v Gruzii v roce 2008, na Krymu v roce 2014 a v Sýrii v letech 2015 a 2016. Putin je také podezřelý z toho, že u ruských disidentů v zahraničí nařídil otravy nebo útoky nervově paralytickými látkami. Je to ale podle něj jiný Putin než ten, který se ujal moci v roce 2000 a budil dojem, že chce Rusko učinit součástí Evropy.
Jsme po záplavě takových sdělení a „diagnóz na dálku“ chytřejší? Žádný odborník nedostal osobně Putina na odborné vyšetření. Na druhou stranu je tu už množství materiálu ohledně jeho chování a vzpomínky mnoha svědků, kteří ho znali osobně. Kromě toho panuje mezi odborníky v základních věcech shoda. Pán Kremlu vykazuje známky agrese, narcismu a chybí mu empatie. Nemá otevřený vztah k realitě a žije v ideologických obrazech ve své hlavě. Jeho jednání je už nevypočitatelné.
V situaci probíhající války to u hlavy jaderné mocnosti nejsou potěšitelné vlastnosti. Každý, kdo má s Putinem co do činění, je ale může vzít v úvahu a chovat se obezřetně. Přistoupit na diktát takové osobnosti by ale bylo zhoubné