Když se řekne Barrandov, mnozí si nejprve vybaví pražskou čtvrť a jiní třeba stejnojmennou televizní stanici nevalné kvality. A dalším možná vytane na mysli filmový průmysl spojený s podnikatelskou rodinou Havlů. Právě Václav Maria Havel (1897–1979), otec pozdějšího prezidenta republiky, přišel s nápadem pojmenovat havlovský developerský projekt exotickým jménem Barrandov. Byl v tom dozajista nadhled přesahující mělký český rybník i touha po světovosti.

Havlovský Barrandov, to byly od roku 1929 také exkluzivní funkcionalistické Barrandovské terasy s vyhlídkovou restaurací, v níž se scházela pražská smetánka. Fajnšmekři rovněž vědí, že geologicky a paleontologicky pozoruhodná oblast mezi Prahou a Plzní je označována jako Barrandien. Odkud se vůbec ty názvoslovné variace s nečeským dvojitým „r“ vzaly? Za vším stojí francouzský inženýr, geolog a paleontolog Joachim Barrande (1799–1883), od jehož úmrtí uplynulo letos 5. října rovných 140 let. Patřil ke dvoru sesazeného francouzského krále Karla X. z rodu Bourbonů, s nímž pobýval v exilu, nejprve v Anglii a Skotsku, posléze v Čechách. Působil totiž jako vychovatel jeho vnuka Henriho, hraběte z Chambord, legitimního královského následníka vystupujícího pod jménem Jindřich V.

U Tří zlatých hvězd

V Praze žil Joachim Barrande od roku 1832 a brzy se seznámil s významnými učenci z okruhu Muzea Království českého, jako byli například mineralog a botanik Kašpar ze Šternberka, filolog a slavista Josef Dobrovský či historik František Palacký. Vitální francouzský intelektuál bydlel v domě U Tří zlatých hvězd na Malostranském náměstí, kde byla jeho služebnou Barbora Nerudová, matka budoucího českého básníka Jana Nerudy, která uměla dobře francouzsky. Naopak Barrande se naučil obstojně česky (a později také německy), takže když se toulal po středních Čechách, mohl se skvěle domluvit s venkovským obyvatelstvem.

Malého Nerudu prý ponoukal, aby zanechal pomíjivého literárního snažení a raději se věnoval exaktním vědám. A ten se mu „odměnil“ tím, že podle něj vytvořil pro Malostranské povídky postavu podivínského sběratele kamenů přezdívaného Hastrman. Od roku 1852 vydával Barrande pozoruhodnou encyklopedii Système silurien du centre de la Bohême, která…