Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek zopakoval, že je připravený jít do vlády s hnutím ANO, i když připustil, že by v ní neměl být Andrej Babiš, pokud mu bude hrozit trestní stíhání. Obě strany k sobě mají blíže, než se zdá na první pohled. Prosazují silný státní dozor a spojují je nevybíravé útoky proti podnikatelům.

Lubomír Zaorálek hodně ubral plyn ve střetu s hnutím ANO poté, co byl premiér Sobotka stažen do pozadí. Sobotka vylučoval účast ve vládě, kde by na post premiéra aspirovalo oligarchické hnutí ANO, ale dnes je všechno jinak.

Dohoda s ANO je výhodná

Zaorálek, který naopak připouští vládu s hnutím ANO i v pozici juniorního partnera, znovu v rozhovoru pro Týden (24. 8. 2017) potvrdil obrat ve strategii Lidového domu. Nezviklalo ho ani hrozící trestní stíhání dvou nejvýše postavených mužů favorita voleb. Naznačil sice, že v jejich nevinu moc nevěří a odmítl výroky ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že jde o politickou kauzu.

[ctete]145755[/ctete]

Na druhou stranu je zjevné, že mu toto téma příliš nevoní. „Já bych si přál, aby volby měly jiná témata. ČSSD je programová strana, jsou tady zásadní věci a já chtěl mluvit o nich. S ostatními, i s Andrejem Babišem. Takže pro mě není žádná radost, že se do voleb dostávají jiné věci, které má řešit někdo jiný,“ tvrdí.

„Já se domnívám, že obviněný Andrej Babiš se sotva může ucházet o funkci premiéra České republiky,“ prohlašuje Zaorálek, ale vzápětí dodává: „Ale uvidíme, jak na to bude reagovat hnutí ANO, jak se s tím vypořádá. Vím, že když jsme jednali po posledních volbách do sněmovny, tak hnutí ANO bylo ochotno akceptovat velkou část našeho programu. Pořád si myslím, že dohodnout se, jak jsme se dohodli, pro nás bylo výhodné.“

Podnikatel je potenciální podvodník

Takže je to jasné. Pro sociální demokracii je hnutí ANO programově blízký partner, který společně prosazoval velkou část její levicové agendy, zejména ve zvyšování vládních výdajů. Pokud ovšem bude Andrej Babiš vydán k trestnímu stíhání, jelikož ani to ještě není jisté, a nevstoupí do vlády, stejně bude ANO řídit, protože s ním toto hnutí stojí a padá. Se sociální demokracií se shodli i v dehonestujícím tažení proti svobodnému podnikání, když vyvolali atmosféru, že každý podnikatel je potenciální podvodník.

Tuto tezi razí především Babiš, který je nyní sám podezřelý z podvodů, a jeho finanční správa. Tento úřad se na všechny podnikatele dívá jako na zločince, a podle toho k nim přistupuje. Státní šikana dosáhla nevyšších met od listopadu 1989.

S napadáním živnostníků začal bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) už před několika lety, když je označil za parazity. Tehdy se ještě ČSSD omluvila, dnes už něco podobného nehrozí.

V červnu vyvolal rozruch předseda senátu Milan Štěch, který chce zvýšit živnostníkům daně natolik, aby se raději nechávali zaměstnat. Z jeho strany to není unáhlený či nepromyšlený postoj. Je to bytostné přesvědčení formálně bývalého komunisty a odborářského bosse, pohrdajícího soukromým podnikáním.

Zaměstnavatel neplatící slušnou mzdu je darebák

Naposledy se přidal samotný Zaorálek. „Neplatit zaměstnancům slušnou mzdu je darebáctví. Když někdo říká, že jeho byznys by zkrachoval kvůli minimální mzdě, vlastně říká, že není schopen podnikat tak, aby zajistil zaměstnancům normální život, a měl by přestat podnikat,“ prohlásil nedávno při obhajobě dalšího skokového zvyšování minimální mzdy.

I tato slova vyvolala mezi podnikateli pobouření, protože příliš připomínají marxistickou rétoriku „vykořisťování dělnické třídy“. Stát nemůže stanovit, co je „slušná mzda“, protože záleží na výkonu firem, z nichž nemalá část se může umělým nařizováním platové úrovně dostat do problémů.

Už teď je zjevné, že řada hospod a obchůdků končí kvůli kombinaci vládních opatření, v souběhu EET, zvyšování minimální mzdy, zavedení protikuřáckého zákona a dalších regulací. Exministr financí, skutečný mistr v kreativním snižování vlastní daňové povinnosti, a současně ve zvyšování byrokracie v podnikání, na to má odpověď. Každý bez rozdílu, kdo končí kvůli EET, je podle něj podvodník, který skrýval své příjmy.

ČSSD na vlně odborů

Zaorálek ho vhodně doplňuje. Dočkal se i pochvaly: od odborářů, kteří ovšem tlačí na pilu ještě víc. ČSSD ve vládě prosadila zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun a do roku 2022 má stoupnout na 16 tisíc korun.

Ekonom ČSOB Petr Dufek připomněl, že minimální mzda se tak za poslední čtyři roky zvyšuje o 43 procent, což je za hranicí rozumné únosnosti. „Někdo by řekl, že jde stejně jen o malý okruh lidí, takže to může být jedno. Jenže s minimální mzdou musejí jít nahoru i nejnižší úrovně zaručené mzdy, které jsou aktuálně v rozpětí 11–22 tisíc korun. Takže růst minimální mzdy není až tak okrajový problém,“ tvrdí.

Skokové navyšování minimální mzdy se tedy dotkne mnohem většího počtu zaměstnanců a firem, na což mohou doplatit ztrátou místa zejména starší zaměstnanci, ženy nebo zaměstnanci s částečnými úvazky s nízkými příjmy. Jim se naopak zvýší úhrada zdravotního pojištění.

Ekonomiku táhnou podnikatelé

Sociální demokracie a hnutí ANO zapomínají, že nikoli vláda, ale soukromé firmy jsou tahounem české ekonomiky a momentální nízké nezaměstnanosti. Dosahují slušných výkonů vládě navzdory, protože jim nesnižuje daně, ale naopak jim ukládá stále více povinností, zvyšujících jim náklady.

[ctete]143909[/ctete]

Současně je nutné si uvědomit, že Česká republika má se 43 procenty osmé nejvyšší zdanění práce v rámci zemí OECD, přičemž průměr činí 36 procent. Například ve Švýcarsku dosahuje jen 21,8 procenta.

Potom je směšné poslouchat, že jednou z priorit vlády je podpora konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů, kteří reprezentují více než milion firem, zaměstnávají téměř dva miliony zaměstnanců, na vývozu se podílejí 51 procenty a na dovozu 56 procenty. Z toho je patrné, že tyto firmy, na které nejvíce dopadají vládní regulace, hrají významnou roli v české ekonomice.

Kdyby chtěla vláda skutečně podnikatelům i zaměstnavatelům ulevit, přestane na ně útočit a sníží jim daně a odvody práce, což by mohla vyvážit snížením vládních výdajů, zejména zbytnělých státních dotací šitých na míru velkým firmám. Místo toho je vůči nim nevlídná až nepřátelská. V současné konstelaci ČSSD a hnutí ANO to lepší nebude.