„Donald Trump se nevyzná v politice a nikdy nesloužil v ozbrojených silách. Dokáže si zachovat chladnou hlavu?“ ptá se britský deník Guardian, který se zamýšlí nad nejrůznějšími krizovými situacemi.
Představme si například, že nad Sýrií se zřítí americký letoun. Pilota zajme Islámský stát a vyhrožuje, že ho popraví. Média vysílají videonahrávku mučeného pilota v kleci a jeho rodina prosí Trumpa, aby ho zachránil. Co udělá?
Odpověď zní – nikdo netuší. Trump nejen nemá žádné vojenské zkušenosti, ale také se nevyzná v diplomacii. Naopak má sklon k unáhleným rozhodnutím, píše komentátor deníku Guardian a dodává:
„Trumpovi předchůdci by v takovém případě hráli o čas, žádali o pomoc spojence, vedli zákulisní jednání a zároveň zkoumali možnost pilotovy záchrany. U Trumpa si lze spíš představit, že pod tlakem a v hněvu udělá nějaké uspěchané a katastrofální rozhodnutí. Mohl by tak nejen ztratit pilota, ale také zatáhnout Ameriku do další války na Blízkém východě.“
Přitom nastíněná situace není ani trochu nereálná; loni džihádisté upálili jordánského pilota a s rostoucím zapojením amerických, evropských a arabských sil jsou podobné incidenty čím dál pravděpodobnější.
Trump také kritizoval způsob vedení útoku na irácký Mosul, ale žádnou alternativu nenabídl. V syrské Raqce chce zase mohutně bombardovat Islámský stát, ale nikdo, ani on sám, netuší, co by to znamenalo v praxi. Když se dobývání nebude dařit, bude Trump shazovat bomby na města s miliony civilistů? Vyšle americké vojáky do pozemní ofenzivy? Mlčí i o zapojení Turecka v Sýrii a jeho boji proti Kurdům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan po něm chce ukončení podpory kurdských milicí a vydání duchovního Fettulaha Güllena, kterého obviňuje z přípravy červencového pokusu o puč. Americko-turecký spor může kdykoli vybuchnout.
Krize během prvních 100 dnů
Trump se také chystá zlepšit vztahy s Moskvou, a dokonce naznačil, že by mohl zmírnit protiruské sankce. Ruský prezident Vladimir Putin si tak zřejmě prosadí svou i v Sýrii, kde má jeho chráněnec Bašár Asad na dosah vítězství v Aleppu. Trump proti ruskému postupu nic nenamítá, přestože Moskva se v Sýrii podle OSN možná dopouští válečných zločinů. Trumpovi by ani nevadilo, kdyby Asad zůstal u moci. Jestli však syrský režim použije chemické zbraně nebo Rusové zase provedou nějaké zvěrstvo, bude Trump nucen dát od Putina ruce pryč, čteme v britském deníku Guardian.
Jak komentátor dodává, evropští spojenci toho v Sýrii s Trumpem moc nezmůžou, ale mohou se proti němu postavit, kdyby chtěl předělávat NATO. Ruský tlak na pobaltské země, Polsko a Bulharsko sílí, Moskva ovlivňuje dění v Moldavsku, Černé Hoře a dalších balkánských státech a Ukrajina je časovaná bomba.
To všechno může eskalovat už během prvních sta dní Trumpa v úřadu. Jeho pohrdání Evropskou unií a její kritická reakce na jeho zvolení naznačují, že mezi Bruselem a Washingtonem může nastat rozkol. Jestli k němu dojde, Putin dosáhne svého cíle rozvrátit sedmdesát let trvající euroatlantismus.
A ještě Číňané
Peking zase pokračuje ve své expanzionistické politice v Jihočínském a Východočínském moři. Japonsko a Spojené státy posílily námořní i letecké hlídky v oblastech, které si Čína nárokuje, a spolupracují těsněji s Vietnamem a dalšími státy v regionu.
Je víc než pravděpodobné, že dojde na nějaký přímý střet mezi americkou a čínskou armádou. Chybný krok, který by Trump v takové situaci udělal, by mohl mít nebezpečné následky.
Další problém představují Írán a Severní Korea. Trump tvrdí, že mezinárodní dohoda s Teheránem, která omezila jeho jaderný program, je špatná a že by se měla předělat.
Tento přístup však nahrává íránským zastáncům tvrdé linie, kteří s dohodou nesouhlasí. Jestli od ní Trump odstoupí, podryje to postavení íránského prezidenta Hasana Rouháního i globální úsilí o nešíření atomových zbraní.
Ty už ovšem má severokorejský diktátor Kim Čong-un, který jaderný program stále rozšiřuje. Trump naznačil, že by se s Kimem mohl sejít. Schůzka by nepochybně přinesla střet dvou příliš sebestředných osobností, ale výsledky sotva, soudí komentátor Guardianu.
Další problém může představovat Trumpův postoj vůči Izraeli a Palestincům. Před volbami byl výrazně proizraelský. Trump dokonce slíbil, že přestěhuje americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Tomu se úspěšně bránili všichni demokratičtí i republikánští prezidenti, protože takový krok by měl značný symbolický význam.
V podstatě by znamenal uznání práva Izraele na celý Jeruzalém a popřel nárok Palestinců na Jeruzalém východní jako hlavní město jejich budoucího státu. Jestli Trump svůj slib splní, Palestince to rozhněvá a může to vést k násilnostem. Další intifáda je to poslední, co Blízký východ potřebuje. Ale svět už dnes ví, že na povstání je Trump expert, uzavírá britský deník Guardian.
